Po studiích na pražském Akademickém gymnáziu (1890–95), která z finančních důvodů nedokončil, nastoupil jako herec k nezjištěné cestující společnosti, později do souboru Švandova divadla na Smíchově. Herecké kariéry brzy zanechal ve prospěch literatury. Přispíval do Fastrových Divadelních listů. 1901 (podle některých zdrojů 1904) vycestoval do Ameriky, usadil se u Chicaga a živil se jako prodavač. Později působil v redakcích krajanských periodik (Pokrok Západu, Denní hlasatel, Spravedlnost, Svornost), do nichž přispíval vlastními texty – básněmi, fejetony ad., koncem 1. světové války se zasazoval o samostatné Československo. 1915 se oženil s českou krajankou. Do vlasti se už nevrátil. Zemřel na tuberkulózu, pohřben byl na Českém národním hřbitově v Chicagu.
Napsal několik her čerpajících náměty ze současného života a soustředěných k citově vyhroceným situacím. Dvě hry, Ve víru života a Jarní vody, vykazují příbuznost i v typu hlavní hrdinky, jíž je mladá dívka či žena, která mezi dvěma muži zvolí špatně. V jednoaktovce Ve víru života se manžel, trápený špatným svědomím (je otcem nemanželského dítěte) a často prchající z domova, pozdě odhodlá k nápravě, žena umírá na srdeční záchvat. Čtyřaktové drama Jarní vody pojednává o studentovi, jenž svou bezvýchodnou situaci, v níž se ocitl vlastní zhýralostí a amorálností, řeší sebevraždou. Symbolismem ovlivněná jednoaktovka Ze světla do tmy, jejíž hlavní hrdina dojde trestu za svou dávnou vinu, je prosycena ovzduším nejistoty, napětí a náznaky blížícího se neštěstí. Ze hry Ve chvíli poslední existuje jen krátká ukázka, k ohlášenému vydání zřejmě nedošlo. Přeložil veselohru švédského dramatika H. Christiernsona Dolly.
Hry
Ve víru života, t. 1899; Ze světla do tmy, Aréna na Smíchově 1899, i t.; Pod tíhou svědomí, Švandovo div. 1900, t. b. d.; Jarní vody, t. b. d.; Ve chvíli poslední, ukázka t. in Divadelní listy 11, 1899/1900, s. 35–38.
Překlad
H. Christiernson: Dolly, ochotn. Klicperův kroužek ve Švandově div. 1900, Sukova spol. Uranie 1902.
Prameny a literatura
jv [J. Vodák]: ref. Ve víru života, Obzor literární a umělecký 1, 1899, s. 228; J. B.: ref. Ve víru života + Ze světla do tmy, Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 15; -per., ref. Pod tíhou svědomí, tamtéž, s. 222●; nekrology: Č., Zvon 29, 1928/29, s. 308; A. Cífka, Národní listy 23. 1. 1929. ■ LČL, Otto-dod
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 254–255
