Křtěn Franz Josef. – Syn zámečnického tovaryše. Vyučil se klempířem. 1870 se stal členem pěvecko-herecké a divadelní společnosti J. Novotného-Prudila, 1872 působil u společnosti Denk a Vítek. 1883 získal koncesi na provozování pěvecko-herecké společnosti, kterou kromě let 1889–92, kdy mu byla odňata, vlastnil až do konce umělecké kariéry, respektive života. Od počátku osmdesátých let vedl ambulantně působící družinu postupně s A. Gautschem, J. Bachmannem, F. J. Franklem a A. Štaflem. 1889 si přibral za společníka mladšího bratra Josefa a jejich soubor vystupoval pod názvem Společnost bratří H. např. v restauraci U Tří koulí (U Koulů) na Perštýně (1889–91), na Jubilejní výstavě v Holešovicích (1891), v Ústřední síni na Král. Vinohradech (1893), ve Staroměstské kavárně v Jilské ul. (1893–95) či U Doušů na Václavském nám. (1896, 1898–1900). Od 1900 zakotvili na téměř deset let v restauraci U Lhotků (roh Václavského nám. a Vodičkovy ul.), kde působili pod dramaturgickým vedením R. Kamenského (do 1906) a F. L. Šmída (1906–08). Po dočasném rozchodu s bratrem H. založil 1909 s částí souboru novou společnost a do 1913 s ní působil především v restauraci U Medvídků na Perštýně. Po jeho smrti vedla družinu vdova Marie (1857–1928, sestra K. Petrnouškové, šantánové umělkyně a koncesionářky pěvecko-herecké společnosti), jež byla činná v prostředí šantánů od 1877 a větší část své kariéry strávila po manželově boku. Když ovdověla, obdržela vlastní koncesi a využívala ji do konce desátých let. Po odchodu do ústraní ji pro-půjčovala začínajícím umělcům.
Josef H. (1858–1911) se vyučil obchodním příručím. S divadlem začínal na počátku osmdesátých let v ochotnickém souboru Jednoty katolických tovaryšů. 1889 se připojil k bratru Františkovi a spolu s ním vedl dvacet let pěvecko-hereckou společnost (též na svou koncesi, kterou vlastnil 1889–92, tj. v době, kdy byla Františkovi odňata). 1909 se spojil s koncesionářem A. Kohnem (po odchodu bratra a části družiny z restaurace U Lhotků), 1910 dostal U Lhotků výpověď a opět se připojil k bratrově společnosti, působící tehdy U Medvídků. Zde počátkem 1911 vystoupil naposledy. Byl předsedou stavovské organizace Jednota národních zpěváků. Zemřel na kornatění tepen a předčasnou sešlost věkem.
František a Josef H. patřili k prvé generaci tzv. národních zpěváků a dlouhodobě se těšili značné popularitě. Jejich desetileté působení na jednom místě, U Lhotků, bylo v prostředí pěvecko-hereckých společností zcela mimořádným jevem. Urostlé, dobrácky působící postavy bratrů navozovaly domácky přívětivou atmosféru podniku, jehož hostitelskou duší a magnetem byla korpulentní, charismatická osobnost Marie H., proslulé kupletistky zpodobňující postavy rezolutních žen. Bratři se uplatnili hlavně jako duetisté. Jejich kupletní a činoherní výstupy s vlastními nebo cizími texty se věnovaly záležitostem privátním, především milostným a partnerským eskapádám (Kominík, Nešťastný kuchař), aktuálnímu veřejnému dění (Čtenáři insertů, Obrácený svět, Ne – ne – ne), nezřídka vlastenecké tematice, stále živě přijímané a aplaudované (Děti slavných husitů).
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 161, obr. 135 [Hartmann Franz, 1853], obr. 238–242 [Hartmann Josef, 1858]; fond Policejní ředitelství, všeobecná registratura 1914–1920, sign. H 161/31, kart. 7268 [koncese František H.]; sign. H 164/31, kart. 7268 [koncese Josef H.]. AMP: Sbírka matrik, JAK N13, matrika narozených fary u sv. Jakuba 1847–1859, fol. 171–172 [ František H.]; 3FR O8, matrika oddaných fary u sv. Františka 1864–1883, fol. 221 [26. 9. 1877 sňatek František H.]. LA PNP: osobní fond [kuplety, div. výstupy], nezpracováno. NMd: pozůstalost J. Waltnera [obs. i rkp. Začínám se rozhlížet]; pozůstalost K. Heřmana-Zefiho; Album historie lidových zpěváků v Praze 1870–1930, sbírka materiálů, Klub členů bývalé Jednoty národních zpěváků – Organisace českých kabaretiérů, usp. a slovní doprovod napsal J. Waltner; J. Meszner: Jak se Praha bavila. Od zpěvních síní k divadlům malých forem, soubor dokumentůa materiálů, 1988 [i Marie H.]. ■ V. Pletka: Přehledný soupis edic kupletů a šlágrů na konci 19. a v první polovině 20. století, Hudební věda 1, 1964, s. 338n., 344. ■ Nesign.: Pan F. H., Národní listy 31. 7. 1902; J. E. Šlechta: Z pražských chantanů, in sb. Praha ve dne v noci II, [1904], s. 280, 287n., 290, 292, 297, 303, 314; nesign. [F. L. Šmíd]: O vzniku, počátcích a působení českých zpěvních síní I, Český artista 1, 1910, č. 2, s. 3; nesign.: Pražské zpěvní síně. Zpěvní síň F. H., tamtéž, č. 2, s. 5; nesign. [F. L. Šmíd]: O vzniku, počátcích a působení českých zpěvních síní III [spr. II], tamtéž, č. 3, s. [1]–3 + šifra Š.: O vzniku, počátcích a působení českých zpěvních síní IV [spr. III], tamtéž, č. 4, s. [1]–3; nesign.: H. lidová zpěvní síň „u Medvídků“..., Zajímavé noviny 1, 1910, s. 7–9; nesign.: 40 let lidovým zpěvákem, Národní listy 30. 10. 1912; nesign.: Zpěvák H. zemřel, Lidové noviny 13. 5. 1914; K. L. Kukla: Noční Prahou, 1927, s. 230, 340–342; Ypsilon: Dozpíváno, Národní listy 10. 6. 1928 [i Marie H.]; V. V. Tomek: Ze starých pražských šantánů, 1929, s. 13, 15, 19n., 22, 25–27, 38, 71, 153–159, 169, 174, 178; J. Waltner: O pražských zpěváčcích, České slovo 17. 8. 1930 + O pražských zábavných podnicích minulých dob, Přehled rozhlasu 2, 1933, č. 10, s. 7; Katalog retrospektivní výstavky dokumentů, fotografií, rukopisů a různých tiskopisů z dob působení lidových zpěváků od roku 1863 do roku 1935, 1937; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 286–288; DČD III; F. Horáček: Muž s chryzantémou, G 10, 1974, č. 3, s. 12 [vzpomínky F. Kohouta]; A. Branald: Zrození velkoměsta, 1985, s. 201, 208 [i Marie H.]; J. Suchý: Bratři H., Semafórum 1, 1990/91, č. 6, s. 4; M. J. Švejda: Vítejte ve světě pionýrů stand-up comedy! III, Svět a divadlo 22, 2011, č. 3, s. 156-159; J. Adamec: Jak se dělá kabaret, b. d., s. 8. ■ ad Josef H. úmrtí a nekrology: Národní listy 16. 7. 1911; Národní politika 16. 7. 1911; Lidové noviny 18. 7. 1911; Zajímavé noviny 2, 1911, s. 462; K. Novotný, Almanach českých divadel 8, 1912, s. 84. ■ Pazdírek
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 246–247
