Haase, Gottlieb

Gottlieb
Haase
25. 4. 1763
Halberstadt (Německo)
12. 2. 1824
Praha
Knihtiskař, nakladatel.

Uváděna i data narození 22. 4. 1764, 1765, úmrtí 26. 2. 1824. Jméno se objevuje až do šedesátých let 19. stol. v českých tiscích v po­době Bohumil Ház nebo Háze, firma jeho po­tomků jako Synové Bohumila Háze (Gottlieb Haase Söhne). – H. přišel do Prahy 1795, po krátké praxi v tiskárně F. Jeřábka se osamostat­nil a 1798 získal koncesi na vlastní tiskárnu. 1802 se stal pražským měšťanem a zakoupil dům na rohu Staroměstského nám. a Týnské ul., 1806 otevřel knihkupectví, 1811 půjčov­nu knih. Postupně obsáhl i technickou stránku knihtisku (slévárna písma, včetně písma ji­ných slovanských jazyků, 1820 první kame­notisk v Čechách). Po císařské státní tiskárně ve Vídni vybudoval v Praze první velký tiskař­ský a nakladatelský závod v Rakousku a stal se významným činitelem v pražském odbor­ném životě. Po jeho smrti pokračovali synové Ludwig (Ludvík, 1801 Praha – 1868 Salcburk) a Andreas (Ondřej, 1804 – 1864 Praha), který se stal i vlivným politikem. 1835 zakoupili od firmy Schönfeld objekt Anenského kláštera a 1844 získali titul c. k. dvorní tiskárna. Samo­statné větve podniku převzali mladší synové Gottlieb (Bohumil, 1807 Praha – 1887 Vídeň) a Rudolf (1811 – 1888 Praha), který řídil tech­nické provozy, umístěné již od 1837 ve Vra­ném nedaleko Prahy a průběžně modernizova­né (za zásluhy při budování průmyslu získala rodina 1854 přídomek von Wranau). Devět synů z další generace se účastnilo podnikání různou formou. V sedmdesátých letech byl v čele akciové společnosti Andreas/Ondřej H. z Vranova (1842–1895 Praha), po něm Max H. z Vranova (*1873 Praha). 1917 byla firma přejmenována na Deutsche Zeitungs-Aktion­-Gesellschaft, 1945 vyvlastněna.

H. patřil k nejvýznamnějším osobnostem v nakladatelském podnikání a v souvisejí­cích oborech. Vedle spotřebních tiskovin vydá­val výpravné umělecké tisky, např. vlastivědné, vědecké spisy (mj. Dlabač: Allgemeines histo­risches Künstlerlexikon für Böhmen und zum Teil für Mähren und Schlesien, 1815; Dobrov­ský: Geschichte der böhmischen Sprache und älteren Literatur, 1818), studie k historickým tématům, ilustrované přírodovědné publikace, učebnice, kancionály apod. Synové rozšířili produkci zejména o periodika (mj. o německé noviny Bohemia), řady odborných ročenek, populárních sborníků a kalendářů, průvodce, texty zákonů a nařízení, jazykové slovníky, tisky pro potřebu duchovních apod. Do za­čátku padesátých let 19. stol. nakladatelství vydávalo (případně pouze tisklo) také značný počet českých publikací (Milton: Ztracený ráj v Jungmannově překladu, 1811; Hankova edi­ce Starobylá skládanie 1–4, 1817–1820), čes­kou literaturu pro mládež, učebnice, praktické návody pro hospodářství ad., včetně českých časopisů, jež neměly dlouhé trvání (Světozor 1834–35, Poutník 1846–48). Později byly čes­ké tisky silně omezeny, ale nezmizely ani po 1. světové válce.

Teatralia tvořila jen zlomek produkce. Nej­rozsáhlejším divadelním souborem bylo vydání padesáti děl J. N. Štěpánka v šestnácti svazcích (1820–32), jež zahrnulo vedle původních her i překlady činoher a operních libret (ve sv. 13 a 14). 1883–88 byly vydány třísvazkové ději­ny divadla v Praze od O. Teubera (Geschich­te des Prager Theaters), jež představují až do dnešní doby jediný souvislý popis dějin cizojazyčného divadla v Praze od jeho počát­ků do konce 19. stol. Mezi 1812–1921 vyšlo několik původních českých a německých her, překladů a operních libret. Pro každodenní di­vadelní provoz tiskla firma příležitostné němec­ké drobnosti, např. almanachy StD (1845–51) nebo náročnější programové sborníky s foto­grafiemi (Königlich deutsches Landesthea­ter-Maifestspiele 1904, Maifestspiele 1906).

Vydání

F. v. Holbein: Frydolín aneb cesta do železných hutí, př. J. N. Štěpánek, 1812; A. Fischer: Marie Kamilsky, 1817; J. N. Rulík: Vlastenský mladý re­kruta, 1818; A. v. Kotzebue: Johanna z Montfoko­nu + Následkové nevěrnosti + Zmatek nad zmatek – př. J. Chmela, 1820; Jana Nepomuka Štěpánka diva­dlo I–X, 1820–1824, XI–XVI, 1826–1832; K. Payer: Theater für Kinder II, 1821 [obs. Liebende Ge­schwister, Arm und reich], III, 1822 [obs. Steine, Josephine, Der kleine Robinson, Cyperwein]; J. Racine: Phädra, př. F. Schiller, 1822; týž: Athalia, př. F. Maltitz, 1822; F. Schiller: Maria Stuart, př. do francouzštiny P. B. Bazante, 1822; Voltaire: Tancred, př. J. W. Goethe, 1822; A. Duval: Josef a bratří jeho, př. J. K. Chmelenský, 1824; J. F. Kind: Střelec kauzedlník, př. J. N. Štěpánek, 1824; J. A. Köllner Werdenau: Romantisch-dramatische Bühnenge­mälde I, 1825 [obs. Malthesenkreuz, Jägerhaus, Kreuzweg]; II, 1826; K. E. Ebert: Lidwina, 1836; Výbor divadelních her zahraničních I, 1837, eds. V. Filípek, V. K. Püner [obs. Karla XII. navrácení se do vlasti; Smíření aneb Kletba a požehnání]; J. F. Jünger: Do všeho se plete, př. J. V. Žák, 1840; I. F. Castelli: Hubička na poukázání, př. J. V. Žák, 1842; J. Jöndl: Die Künstler, 1847; J. J. M. [Meli­char]: Pan praktikant čili Bez zamilování žádného chleba, 1848; R. Wagner: Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza, h. J. F. Kittl, 1848; F. Herbst: Sylva, 1849; R. Wagner: Tannhäuser oder Der Sängerkrieg auf Wartburg, 1854, 2. vyd. 1856; týž: Der fliegende Holländer, 1856; týž: Lo­hengrin, 1856; J. F. Král dle básně F. Freiligratha: Die Blumenrache, 1859; F. Duchek: Blažej Grispek, 1884; O. Teuber: Geschichte des Prager Thea­ters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit I–III, 1883, 1885, 1888; J. Blau: Ein Süddeutsches Weihnachtsspiel, 1921; H. Wolf: Ein Weihnachtsspiel aus den Bergen, 1922.

Prameny a literatura

NMk, odd. knižní kultury: Nakladatelství Bohumil Haase [obs. obchodní korespondenci, informační letáky, účetnictví, rodinné písemnosti, pečetě z ob­dobí l825–1907]. ■ F. Černý: Snahy o vydávání divadelní literatury v české řeči, in sb. Documenta Pragensia sv. X/2, 1990, zvl. s. 452n. J. Ludvová, K. Ifkovits: Hoher Landesausschuss! – Slavný zem­ský výbore! Žádost O. Teubera o finanční podporu, Divadelní revue 22, 2011, č. 1, s. 9–13. ■ Gräffer– Czikann, LČL, Meyer, Otto, Rieger, Wurzbach

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 231–232

Autor: Ludvová, Jitka