Roz. Kubíčková. Narodila se v rodině pražského obuvnického mistra. Hereckou dráhu nastoupila 1862 v necelých sedmnácti letech u kočující společnosti F. Zöllnera, údajně na doporučení A. Rajské. Se souborem absolvovala zimní sez. 1862/63 ve starém divadle v Plzni, krátce po ředitelově smrti (15. 2. 1863) přešla se skupinou herců do nově zřízené společnosti J. E. Kramuela, u níž setrvala jeden rok. V dubnu 1864 zkušebně vystoupila v PD a byla angažována. Na podzim 1865 ji získal P. Švanda ze Semčic pro svou zakládanou společnost, s níž se pak v zimních sezonách vracela do Plzně, v létě hrála ve smíchovské Aréně u Eggenberku a po zbytek roku na stagionách v českých městech. V červnu 1866 hostovala v pěti rolích v PD (zástup za O. Sklenářovou-Malou). V únoru 1867 se provdala za hereckého kolegu Josefa F., s nímž Švandův soubor na jaře 1869 opustila. Od dubna 1869 byli oba angažováni do PD, F. tu působila jen do Velikonoc 1873, kdy ve věku dvaceti sedmi let herectví definitivně zanechala. Vedla pak hostinec, který si 1872 pořídil manžel, od počátku devadesátých let pečovala o chotě stiženého duševní chorobou. Prvorozená dcera Otylie (*1872) zřejmě zemřela v dětském věku, syn Karel se narodil až 1889. Posledních dvacet let života trpěla záchvaty křečí a výpadky paměti. Dožila ve skrovném ústraní, pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
Mladinká začátečnice se rychle prosadila; už u Kramuela dostávala velké role. Za strmou kariéru vděčila talentu, svědomitosti a inteligenci. Nadané venkovské herečky si záhy povšimlo PD. Při prvním angažmá na pražské zemské scéně zastávala naivně sentimentální obor ztělesňujíc dívčí postavy ve starší dramatice, hlavně ve fraškách, báchorkách (Dorotka v Tylově Strakonickém dudákovi) a obrazech ze života (Pepička v Elmarově Děvčeti z přádelny). Podle soudobých měřítek nebyla krásná, neměla ani vznosnou postavu, avšak na scéně vyhlížela nesmírně mile. U Švandy se stala představitelkou prvních milovnic i heroin a protagonistkou dámské části souboru. Během necelých čtyř let vytvořila v jeho společnosti obsáhlou galerii dívčích a ženských hrdinek Shakespearových (Julie, Romeo a Julie, Anna, Richard III., Hermie, Sen v noci svatojanské, Desdemona, Othello) a Schillerových (Johanna, Panna Orleánská, Amalie, Loupežníci, Louisa, Úklady a láska, Marie Stuartovna), k nimž se pojila Markéta v Goethově Faustovi, Katinka v Kleistově Katince Heilbronské a Královna v Hugově dramatu Ruy Blas. Nechyběly role z domácích novinek (Vlčkova Eliška Přemyslovna, Ebba Brahe v Bozděchově Baronu Goertzovi), z oblíbených her Scribeových (Abigail ve Sklenici vody, Isabella Portugalská v Povídkách královny navarské) či z repertoárových evergreenů (Jane Eyrová, Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský). Procítěný projev F. propracovaný zejména v hlasové složce měl emocionální účinnost, silnější v polohách sentimentálních než v hrdinských, vášnivých a patetických. Vrcholným obdobím hereččiny kariéry byla druhá polovina šedesátých let, kdy v okruhu svých rolí patřila k hvězdám mimopražského divadelnictví. Po přechodu na pražskou scénu se musela spokojit s nenáročnými úlohami v lehčí části repertoáru, hlavně ve veselohrách. Respektované a milované heroině PD O. Sklenářové-Malé neměla šanci umělecky konkurovat. Se závažnějšími úkoly se setkávala vesměs jen tehdy, když za ni zaskakovala (Anna Pavlovna, Ostrovskij: Výnosné místo; Klára, Dumas ml.: Levoboček; Livie, Ferrari: Láska bez úcty). Svou hereckou dráhu zakončila v PD v nesložitých postavách naivek (např. v novinkách J. Štolby) a v menších rolích komorných a salonních dam.
Role
Kramuelova spol.
Eva (J. R. Planché, ú. L. W. Both: Karla XII. navrácení se do vlasti), Johana Talbotová (V. Hugo: Královna a její milostník), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský, i Švandova spol. 1868) – 1863.
PD
Anna (S. H. Mosenthal: Svatojanský dvůr aneb Selka a palič, i Švandova spol. 1866) j. h., Karolinka (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec), Hana (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Pavlinka (K. Elmar: Děvče z přádelny), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, i Švandova spol. 1865), Markéta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Juro (F. Kai ser: Dráteník aneb Deset tisíc zlatých, i Švandova spol. 1868), Pepička (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlist) – 1864; Marinka (J. Nestroy: Chce mít švandu aneb Kupečtí mládenci v hlavním městě), Anička (týž: Rozpustilí kluci ve škole), Dorotka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Marie (F. Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě), Baruška (J. Nestroy: Enšpigl aneb Každou chvilku nějaké čtveráctví), Amalie (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matka a syn) – 1865.
Švandova spol.
Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i PD 1869), Emilie (R. Benedix: Dalibor Čermák), Matilda (E. de Girardin: Pokuta ženy), Katarina Bradagani (V. Hugo: Angelo, tyran padovánský), Katinka (H. v. Kleist: Katinka Heilbronská), Cilka (F. Kaiser: Paní hopodská), Markéta (J. W. Goethe: Faust) – 1865; Klárka (J. W. Goethe: Egmont), Tekla (F. Schiller: Smrt Valdštýnova), Leonora (týž: Fiesko, hrabě Lavagna aneb Spiknutí v Janově r. 1547), Magelona (J. J. Kolár: Don Cesar a spanilá Magelona), Eližběta z Valois (F. Schiller: Don Karlos, infant španělský), Delfina (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Pokuta muže), Kateřina Hovardova (A. Dumas st.: Kateřina Hovardova aneb Trůn a popraviště), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody), Anna (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda Třetího), Hraběnka Tekla Kalinská (J. Korzeniowski: Obžinky) – 1866; Eliška Přemyslovna (V. Vlček: Eliška Přemyslovna), Princezna Eugenie (F. W. Hackländer: Tajný agent), Julie (F. F Šamberk: Já mám příjem!), Cecilie (O. Feuillet: Montjoye), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Ludmila (F. V. Jeřábek: Veselohra), Hraběnka Rutlandová (H. Laube: Hrabě Essex), Louisa (F. Schiller: Ouklady a láska), Madeleine (K. Gutzkow: Pravzor Tartuffa), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Mařenka (Ch. Birch-Pfeifferová dle B. Auerbacha: Vesnice a město), Libuše (F. Stamm: Libuše, kněžna česká), Královna (V. Hugo: Ruy Blas) – 1867; Johana (F. Schiller: Panna Orleanská), Hermie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské, i PD 1871), Liduška (dle F. Kaisera: Pražský dobrovolník), Celie (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Louisa (O. Feuillet: Zakletá slečna), Miss Junia Graftonová (H. Laube: Náměstek bengálský), Marie Stuartovna (F. Schiller: Marie Stuartovna), Amalie (týž: Loupežníci), Isabella Portugalská (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Milada (V. Vlček: Milada), Helena (E. Scribe: Čarovné ruce), Eva z Lobkovic (V. Hálek: Český král), Růžena (J. J. Kolár: Žárliví bratři aneb Dvojí láska v jednom srdci), Marie Radziwillová (B. Guldener: Kateřina II. a poslední polský král aneb Had v růžích), Berta (K. A. Görner: Ženy pláčem všecko zmůžou) – 1868; Desdemona (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Julie Pommová (E. Scribe, G. Lemoine: Nevěřte ženským aneb Cesta oknem), Karolina z Růženova (R. Benedix: Kočičina aneb Vyloučení študenti), Terezie (O. F. Berg: Paní máma aneb Když dá žena muži kvinde) – 1869.
PD
Blažena (F. Zákrejs: Národní hospodář), Marie (F. V. Jeřábek: Veselohra), Klára Vignotová (A. Dumas ml.: Levoboček) – 1869; Adelina (E. Grangé, Lambert-Thiboust, E. de Najac: Maškarní ples), Anna Pavlovna (A. N. Ostrovskij: Výnosné místo), Donna Fenisa (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Marie Lesczinská (A. E. Brachvogel: Narcis), Anežka (G. v. Moser: Manželské levity pana Koudelky) – 1870; Ada (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala čili Všude dobře, doma nejlíp!), Bessie (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Hraběnka (A. v. Kotzebue: Srnec aneb Nevinní viníci), Cecilie (E. v. Bauernfeld: Domácnost a romantika), Ludmila (E. Labiche, A. Delacour: Kompromituje svou ženu), Emilie (A. Langer: Krupařovic Pepička), Hraběnka Livie (P. Ferrari: Láska bez úcty), Karolínka (J. Štolba: Zapovězené ovoce) – 1871; Preciosa (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa, spanilé děvče cikánské), Rebeka (K. A. Görlitz, ú. J. Štolba: Tři páry střevíců), Paní Marie Sýkorová (anon.: Jmenovci aneb Dobrodružství pana Sýkory), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus) – 1872.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, PMS N6, matrika narozených fary u P. Marie Sněžné 1838–1846, fol. 262; Soupis pražských domovských příslušníků [Franěk Josef, 1840; syn Karel, 9. 6. 1889]. SOA Třeboň: Sbírka matrik, Vodňany 8, matrika oddaných 1850–1892, fol. 62, obr. 61 [19. 2. 1867]. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 129, obr. 431, 432 [zde zapsána dcera Otylie, 1872], 433. ■ H. [V. Hálek]: Divadlo, Národní listy 12. 4. 1864 [Anna, Svatojanský dvůr]; 30. 4. 1864 [Hana, Debora]; nesign.: Divadlo, Lumír 2, 1866, s. 382n., 399 [hostování v PD]; nesign., Budivoj 21. 3. 1867 [Eliška Přemyslovna]; nesign., Plzeňské noviny 8. 2. 1868 [Marie Stuartovna], 8. 3. 1868 [Johana, Panna Orleanská]; J. Neruda: Národní listy 16. 11. 1880 → České divadlo VI, 1973; J. Schiebl: České divadlo v Plzni, in Příspěvky k dějinám českého divadla, usp. J. Ladecký, 1895, s. 50; nesign., nekrolog, Divadlo 4, 1905/06, s. 250; V. Budil: Z mých hereckých vzpomínek, Český deník 6. 6. 1920, příl. Besedy; Jan Bartoš: Prozatímní divadlo a jeho činohra, 1937, s. 269; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 47; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 109–111, 119. ■ NDp, ODS; PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 187–189
