Příjmení psáno též Fejfalík, Feifalík. – Pocházel z moravské německé rodiny. Otec Johann F. byl právníkem a působil jako magistrátní, později soudní rada v Brně; aktivně se účastnil politického dění (1848 poslancem frankfurtského parlamentu a kroměřížského sněmu). F. vystudoval gymnázium v Brně (1850), na vídeňské univerzitě se zapsal na práva, ale záhy se přeorientoval na klasickou filologii, slavistiku a germanistiku. Kolem 1854 krátce pracoval ve vídeňské univerzitní knihovně. 1855 obdržel stipendium rakouského ministerstva vyučování a pokračoval studiem německé literární medievalistiky v Heidelbergu a v Berlíně u bratří J. a W. Grimmů a M. Haupta (do 1857). V září 1861 získal místo výpomocného pracovníka ve vídeňské Dvorní knihovně. Tehdy byl již stižen plicní tuberkulózou, na niž v červnu 1862, teprve devětadvacetiletý, zemřel.
V počátcích literárněhistorického, filologického a folkloristického bádání byl ovlivněn skupinou moravských zemských patriotů kolem kulturního historika Ch. d’Elverta, vyznačující se konzervatismem a zaměřenou zejména na shromažďování materiálu. Svůj zájem pod vlivem vídeňského a berlínského studia brzy soustředil na literární komparatistiku a paleobohemistiku. Ve výzkumu české středověké literatury jako jeden z prvních badatelů (vedle V. B. Nebeského) uplatnil srovnávací metodu. Nezatížen nacionalistickým náhledem kriticky revidoval některá literárněhistorická zjištění a závěry: Prokázal nepravost Milostné písně krále Václava (stať Über die Königinhofer Handschrift, 1860) a zpochybnil autentičnost Rukopisu královédvorského. Byl proto nenávistně osočován a izolován od české literárněhistorické obce. Odborný zájem věnoval též slovesnému folkloru (edice dětských říkadel a her Altčechische Leiche, Lieder und Sprüche, 1862). Drobnější divadelněhistorické stati publikoval převážně v německých časopisech, neboť do českých měl prakticky uzavřen přístup (výjimku tvoří dvě studie z oblasti lidové slovesnosti otištěné 1858 v Lumíru). Udržoval vědecké kontakty s předními českými folkloristy, např. s B. M. Kuldou, a především s F. Sušilem, který mu pro sbírku lidových her poskytl svou kolekci obchůzkových her. Bohatá na informace z F. vědeckého i osobního života je jeho korespondence s českými a zahraničními badateli.
Těžiště F. činnosti spočívalo v práci sběratelské a ediční. V teatrologickém bádání se soustředil na české a německé lidové hry na Moravě a jako první poukázal na jejich genetickou příbuznost se středověkými dramaty. Připravovanou edici českých her nedokončil, vyšla posmrtně pod názvem Volksschauspiele aus Mähren (1864). Soubor obsahuje jednadvacet textových variant rozšířené hry o sv. Dorotě (písně, kolední obchůzkové hry, hry určené pro stacionární jeviště), dále tři vánoční hry, třináct vánočních písní a deset písní k chození s hvězdou, dvě hry řehořské, dvě písně na řehořskou slavnost a čtyři písně na blažejovskou slavnost. V zápisech vánočních a dorotských her zaznamenal i vedlejší text, vztahující se ke způsobu provedení (vyznačení mluvených a zpívaných pasáží, údaje o kostýmech, rekvizitách, o mimoslovním jednání atd.). Ač edice postrádá některé důležité údaje (kupř. o původu her), skýtá cenný materiál a je význačným pramenem pro poznání lidového divadla.
Šifra
JFk.
Teatralia
Weinachtsspiele, Omnibus, beletristiche Beilage der Neuigkeiten [Brünn] 2, 1857, s. 545–548; Jesuitendramen in Olmütz und Brünn, Notizen-Blatt der historisch-statistichen Sektion der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde [Brünn], 1858, č. 1, s. 6n.; Engländische Komödianten in Mähren, tamtéž, č. 3, s. 23; Dramatische Aufführungen in Znaim, tamtéž, s. 24; Zwei böhmische Volksbücher zur Sage von Reinfrit von Braunschweig, Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Klasse der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 29, Wien 1859, s. 83–97; Nachtrag zu der Abhandlung über zwei böhmische Volksbücher zur Sage von Reinfrit von Braunschweig, tamtéž 32, Wien 1860, s. 322–331; Das Schülerfest am St. Gregorius- und am St. Blasiustage in Mähren, Notizen-Blatt der historisch-statistichen Sektion der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, [Brünn] 1860, s. 55n., 61n.; Nachträgliches zum Gregorius-Schulfeste, tamtéž, s. 62; Zur Geschichte des Jesuitendramas in Mähren, tamtéž, s. 95n.; Svatopluk von Mähren als Held einer polnischen Haupt- und Staatsaktion, tamtéž 1861, s. 80, 85–87; Volksschauspiele aus Mähren, Ol mütz 1864. ■ Lidové hry z Moravy. Sbírka J. F., ed. J. Kolár, 1986.
Prameny a literatura
J. Kolár: J. F. Bibliografická skica, Strahovská knihovna 8, 1973. ■ Nesign.: J. F., Notizen-Blatt der historisch-statistichen Sektion der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde [Brünn], 1862, s. 71; P. Strzemcha: Der mährische Literaturhistoriker J. F., Zeitschrift des Deutschen Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens 11, 1907, s. 224n.; M. Hýsek: Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 160n; Rgr [K. Rieger], SS [S. Souček]: Padesáté výročí úmrtí F., Časopis Matice moravské 38, 1914, sv. 1, s. 212; Z. Nejedlý: T. G. Masaryk, 1932, zvl. s. 201, 206n., 211, 218n.; J. Horák: Národopis československý, in Česko slovenská vlastivěda II, Člověk, 1933, s. 372 až 374; sh [P. Váša]: J. F., Lidové noviny 15. 2. 1933; F. R. Tichý: Z literární pozůstalosti J. F., Sborník NM v Praze, ř. C – Lit. historie 5, 1960, č. 1, s. 93–95 + Ungedruckte Briefe von J. F., Zeitschrift für Slawistik [Berlin] 7, 1962, s. 267–275; J. Kolár: Z F. korespondence s Prahou, Sborník NM v Praze, ř. C – Lit. historie 16, 1971, č. 2, s. 135–139 + F. dopisy českým vědcům, Literární archiv 8–9, 1973–1974, s. 457–472 + J. F. kapitola z dějin české literární historie, Česká literatura 34, 1986, s. 339–347; J. Pospíšilová: J. F., Slavistická folkloristika 5, 1993, č. 1–2, s. 34; Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786–1884, ed. R. Jeřábek, Strážnice 1997, s. 387. ■ Komenský, LČL, Masaryk, ODS,Otto, ÖBL, Rieger, SDČ [Hra o sv. Dorotě], Wurzbach
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 172–174
