V německých představeních uváděna Doleisch. Na policejní přihlášce uveden rok na rození 1810. – Dcera pražského nástrojáře Františka D. Začínala jako ochotnice v českých představeních StD, debutovala 13. 5. 1824. Jako již osvědčená představitelka třinácti rolí byla 1. 9. 1824 angažována novým vedením Štěpánek–Kainz–Polawsky, doplňujícím soubor o herce schopné uplatnění v německém i rozšiřovaném českém provozu. Tyto nároky splňovala D. spolehlivou znalostí obou zemských jazyků. Záhy se stala význačnou posilou českých představení a hojně byla obsazována i v představeních německých. Navzdory rozvíjející se kariéře po třech letech StD opustila; v červenci 1827 se ohlásila jako nemocná a poté následovala barytonistu Maxe Wiedermanna do jeho berlínského působiště. Kolem 1828 se za něho provdala a pak vystupovala už jen pod jménem Helena Wiedermannová. 1829 nastoupila do činohry ve Vratislavi, kde byl angažován i její manžel, s nímž se později rozešla. Angažmá, které dvakrát přerušila (poprvé 1839/40, kdy porodila nemanželského syna Arthura Dolejše, podruhé 1844/45), ukončila 1849. Do Prahy se vrátila s dětmi a bez manžela 1850. Po úspěšném hostování byla znovu přijata do StD, kde hrála až do své smrti. Dcera Marie, nejmladší z jejích dětí, se stala manželkou malíře K. Purkyně. Na přelomu padesátých a šedesátých let připravovala na hereckou dráhu A. Libickou. Zemřela na zápal plic, pochována byla na Olšanských hřbitovech.
Během prvního pražského působení se uplatňovala v německé i české činohře, několikrát vystoupila také v operních sopránových rolích. Upoutávala líbivým, svěžím, mladistvým zjevem a příjemným hlasem, zejména v rolích naivních a dovádivých dívek, postupně však zvládala i vážné milovnické role. Herecký talent jí dovoloval obsáhnout postavy nejrůznějších charakterů a stylových poloh. V německých představeních, kde zpočátku zastávala obor naivek (služtičky, komorné, nevěsty, víly), se záhy prosazovala v náročnějších rolích a patřila k často obsazovaným herečkám (za polovinu roku 1827 sehrála šestadvacet nových rolí). Jako jediná z dámské části souboru StD byla v polovině dvacátých let významnou oporou českojazyčných představení, v nichž ztělesňovala téměř všechny stěžejní role mladých dívek a naivních milovnic. Stala se první interpretkou těchto postav v nových hrách Štěpánkových, Klicperových a Macháčkových. Od 1826 ji česká kritika jednoznačně klasifikovala jako první milovnici a řadila ji mezi nejlepší české herce vůbec. Patřila k chronologicky první generaci členů StD, kteří v éře spoluředitelství J. N. Štěpánka utvářeli základy profesionálního českého ansámblu na stavovské scéně. Její odchod znamenal pro české divadlo velkou ztrátu. Milovnický obor zastávala úspěšně do konce třicátých let ve Vratislavi, kde hrála i vznešené dámy. Postupně přibírala karikaturní role a od poloviny čtyřicátých let hrála převážně matky a komické staré. Ještě 1848 tam však vytvořila roli Marie v Goethově dramatu Götz von Berlichingen. Po návratu do Prahy byly jejím oborem starší role nejrůznějšího druhu. V německém repertoáru vedle mnoha komických starých ve fraškách se zpěvy hrála role matek i v klasické činohře a v konverzačních hrách. V českých představeních se zprvu ještě uplatňovala v rolích Schillerových hrdinek (Alžběta v Marii Stuartovně, Lady Milfordová v Úkladech a lásce), ale byla kritizována za jejich mdlé a chladné podání. Lépe se jí dařilo v předních rolích staršího oboru (např. Rosava, Tyl: Strakonický dudák; Marta Sekáčková, Goethe: Faust), zejména v komických úlohách a v rolích jadrných žen (Pacholíková, Shakespeare: Veselé ženy windsorské). Byla platnou silou souboru, ale čelné postavení jako ve druhé polovině dvacátých let již nezaujala.
Role
StD
Ludovika (L. Cherubini: Vodař) j. h., Die Baase (J. Hutt: Das war ich) j. h., Albertine (A. Bäuerle, h. I. Schuster: Die falsche Primadonna), Estrella (P. Calderón: Das Leben ein Traum), Sabina (A. Gleich: Die Musikanten am hohen Markt), Fräulein von Wieburg (F. L. Schröder: Stille Wässer sind betrüglich), Friederike (A. v. Kotzebue: Epigramm), Karoline (J. A. Gleich: Der Berg geist oder Die drei Wünsche), Lorezza (I. Seyfried, h. W. A. Mozart: Ahasver, der nie Ruhende), Ida (J. Franulová v. Weißenthurn: Das letzte Mittel), Bibiana (H. Cuno: Loupežníci na Chlumu), Bětuška (A. v. Kotzebue: Nebezpečné sousedství), Rozamunda z Korfu (H. Zschokke: Abelíno, i něm.), Johanka (J. Franulová v. Weißenthurn: Straší), Luitgarda (F. v. Holbein: Frydolín aneb Cesta do železných hutí), Marie (V. K. Klicpera: Bělouši), Georg (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Blaženka (J. N. Štěpánek: Jaroslav a Blažena aneb Hrad Kunětice), Louison (K. A. Lebrün: Ich irre mich nie oder Der Räuberhauptmann) – 1824; Berta (F. Grillparzer: Pramáti), Kačenka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec aneb Mlejn na hranicích), Alína (A. Bäuerle: Alína aneb Praha v jiném dílu světa), Jolanta (F. W. Ziegler: Jolanta, královna jerusalemská), Dorotka (A. Bäuerle: Přítel v nouzi), Dobrůvka (A. v. Kotzebue: Zmatek nad zmatek), Filiska (V. K. Klicpera: Blaník), Bětuška (J. N. Štěpánek: Pivovár v Sojkově), Militka (S. K. Macháček: Ženichové) – 1825; Terezka (J. N. Štěpánek: Zasněžená chatrč), Lena (M. Stegmayer dle L. Ch. Caignieze, h. Quaisin: Šalamounův rozsudek), Fee Malvina (A. Pfaller: Malvina oder Putzerls Abenteuer), Františka (J. N. Štěpánek: Hastroš), Ernestine (F. Rosenau: Die Gunst der Kleinen oder Die Hintertreppe) – 1826; Agathe (H. Harring: Rudolf Habsburg vor Basel oder Die Sterner und Psittiche), Adleta (K. L. Gieseke, h. W. Müller: Dvanáct spících panen), Kupcová (J. N. Štěpánek: Ať se to jen žádný nedozví aneb Tintilivantili), Charmione (A. v. Kotzebue: Octavia), Liduška (G. Eckert, ú. J. N. Štěpánek: Pan Štěkavec), Trudchen (W. Marsano: Isabella von Croye), Bětuška Hromová (J. F. Kringsteiner: Masopustní žert aneb Pan Šidlo, taneční mistr), Ernestine (A. v. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Hanne (E. Scribe: Der Kuß durch Anweisung), Philippine (H. Clauren: Der Bräutigam aus Mexico), Liska (J. Franulová v. Weißenthurn: Die Bestürmung von Smolensk), Friederike (A. v. Kotzebue: Das Epigramm), Lottchen (F. Raimund, h. J. Drechsler: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär), Rosine (K. A. Lebrün: 777), Margarethe Kurl (F. Schiller: Maria Stuart), Dobruška (J. N. Štěpánek: Osvobození vlasti aneb Korytané v Čechách), Antonie (F. W. Ziegler: Weltton und Herzensgüte), Floretta (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana) – 1827; Kateřina (J. Franulová v. Weißenthurn: Jan, vévoda finský) j. h., Eližběta (V. K. Klicpera: Soběslav, sedlský kníže aneb Boj o knížecí korunu), Helena (J. K. Tyl: Měšťané a študenti čili Dobývání Prahy od Švédů), Anastasia (A. Berla, h. F. v. Suppé: Der Vertrauensmann) – 1850; Alžběta (F. Schiller: Maria Stuartka), Marianna (J. Böhm: Bauer, Bürgermeister und Gutsherr), Rosalia (L. Feldmann: Die Schicksalsbrüder), Lady Milfordová (F. Schiller: Ouklady a láska), Mlle Wintergrün (K. Blum: Kakadu), Blanka (A. v. Kotzebue: Bayard, rytíř bez bázně a hany) – 1851; Kunhuta Turnecká (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská), Helena Milínská (J. J. Kolár: Don César a spanilá Magelona), Hospodská (T. Hell dle V. Ducangea: Tři dnové ze života karbaníkova aneb Marnotratný syn), Sophia (J. Böhm, h. A. Müller: Die falsche Wechsel), Cäcilia (J. Nestroy, h. K. Bin der: Kampl), Marquise von Vigny (E. Scribe: Adrienne Lecouvreur, něm.), Vertraute der Medea (F. W. Gotter, h. J. A. Benda: Medea), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen), Paní Záhorská (F. Kaiser: Kdo bude správcem aneb Otcův hrob), Frau von Abendstern (F. Kaiser, h. K. Binder: Ein Lump) – 1852; Regina (A. Bittner, h. A. Müller: Die Gefoppten), Kateři na Mortonová (Ch. Birch-Pfeifferová dle E. Bulwera-Lyttona: Noc a jitro), Ludmila (V. K. Klicpera: Rod Svojanovský), Rosine (M. A. Grandjean: Immer zu Hause), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský) – 1853; Isabella Kastilská (A. Klingemann: Kolumbus), Vévodkyně z Yorku (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda Třetího), Frau Lisbeth (A. Wilhelmi: Abwarten), Esther (F. Dingelstedt: Das Haus der Barneveldt), Mad. Berthollet (E. Jerrmann: Lady Tartüffe), Frau Schulze (J. v. Bauernfeld: Welt und Theater), Berengarie (J. Auffenberg dle W. Scotta: Lev kurdistánský aneb Růže na poušti) – 1854; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera), Terezie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Aurelia (A. Berla, A. Bittner, h. F. v. Suppé: Die G’frettbrüder), Marta Sekáčková (J. W. Goethe: Faust), Emilie von Wallhaus (F. Kaiser, h. K. Binder: Zwei Testamente) – 1855; Martha (Ch. Birch-Pfeifferová: Im Walde), Veronika (A. Cosmar: Eine Treppe höher), Gräfin Helene (H. v. Kleist: Das Käthchen von Heilbronn), Paní Pacholíková (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské), Jelena (V. K. Klicpera: Eliška, poslední Přemyslovna), Eližběta (J. W. Goethe: Götz z Berlichingů, rytíř se železnou pěstí) – 1856; Sanha (V. K. Klicpera: Hrabě Jaropolk aneb Lupežnická jeskyně), Signora Pisani (A. Langer, h. A. Müller: Die Mehlmesser-Pepi), Agathe (F. Kaiser, h. K. Binder: Etwas Kleines), Hraběnka Helena (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská aneb Zkoušení ohněm), Kněžna z Friedlandu (F. Schiller: Smrt Valsteinova) – 1857; Frau von Krampel (O. F. Berg, h. E. Stolz: Ein Wiener Dienstbote), Walpurgis (O. Prechtler: Die Tochter des Waldes), Elinora (F. Halm: Griselda aneb Troje zkoušení věrného srdce) – 1858; Vdova Beránková (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka aneb Zkouška o slavnosti ve Hvězdě) – 1859; Veronika (týž: Pražský flamendr) – 1860; Donna Juana (V. Hugo: Ruy Blas) – 1861.
Prameny a literatura
NA: fond Penzijní ústav a penzijní fond sólistů zemských divadel Praha, Journal der Pensions-Instituts-Cassa; fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 692, obr. 506 [Wiedermann Helene, 1810]. AMP: Soupis pražských domovských příslušníků [syn Arthur Ludwig August Josef Doleisch, 9. 6. 1839]; Aufnahms-Bogen vom Jahre 1850. ■ J. Chmelenský, Čechoslav [6], 1825, s. 31 [Berta, Pramáti]; nesign. [S. K. Macháček]: Stav divadla českého […], ČČM 1, 1827, sv. 1, s. 131 + Divadlo české roku 1827, tamtéž, sv. 2, s. 142; Deutscher Bühnenalmanach [Berlin] 1837 až 1849; Theateralmanach [Prag] 1846, s. 50; 1851, s. 62●; M. [F. B. Mikovec], Lumír 1, 1851, s. 212 [Alžběta, Marie Stuartka], 1030n. [Milfordová, Ouklady a láska], 1051 [Blanka, Bayard]; 2, 1852 s. 163n. [Hospodská, Tři dnové ze života karbaníkova]; nesign., tamtéž 3, 1853, s. 94 [Kateřina Mortonová, Noc a jitro]; 4, 1854, s. 286 [Vévodkyně z Yorku, Richard III.]; 6, 1856, s, 380n. [Paní Pacholíková, Veselé ženy windsorské]; 7, 1857 s. 115n. [Sanha, Hrabě Jaropolk], vše → Pražská Thálie kolem 1850, 2012●; úmrtí a nekrolog: Bohemia 12. 7. 1861; Lumír 11, 1861, s. 689n.●; Δ [J. Neruda]: Také osada dušiček II, Národní listy 2. 11. 1878 → České divadlo V, 1966; M. Schlesinger: Geschichte des Breslauer Theaters, Berlin 1901, s. 188; Vondráček I, II ■ AThL, NDp, ODS, Wurzbach; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 143–145
