Otec byl c. k. strážníkem na Malé Straně, matka pocházela z Nymburka. Rodina se záhy přestěhovala do Vlkavy-Čachovic, kde otec získal práci v cukrovaru. V Nymburku při představení ochotnického spolku Hálek 1891 si sester B. povšiml V. Budil a obě angažoval. Mladší Marie (1873–1953) se v Plzni záhy provdala za zpěváka D. Ptáka a po sňatku (1. 8. 1892) divadlo na několik let opustila. B. hrála s Budilovou společností v letním období v ředitelově plzeňské aréně, v zimní sez. 1892/93 v ND v Brně, další tři zimy v MD v Plzni, mezitím na stagionách v menších městech. V devadesátých letech občas publikovala drobné povídky a črty v Plzeňských listech (1893) i jinde (např. Komedianti v čas. Máj 1891). Mezi mladou herečkou a ředitelem se zrodil platonický milostný vztah, nicméně nátlak dam plzeňské společnosti B. přiměl k odchodu. Údajně se neúspěšně ucházela o angažmá v pražském ND; 1896 nastoupila ke společnosti J. Pištěka, s níž se na dvě zimní sezony vrátila do Brna, v červnu 1897 hostovala ve Švandově divadle. V létě 1898 byla angažována do souboru příležitostného Divadla na výstavě (Uranie), po jeho rozpuštění následovalo intermezzo u P. Švandy ml., poté u J. V. Suka, jenž měl v pronájmu pavilon Uranie na Výstavišti a využíval ho jako letní scénu. Na podzim 1899 přešla k řediteli F. Lacinovi, který měl zadáno ND v Brně. Po třech letech přijala nabídku V. Budila a 1902 se vrátila do Plzně jako členka stálého souboru nového MD. Sňatek s lékařem Antonínem Čížkem ji už 1905 odvedl z angažmá i z Plzně, v říjnu ukončila profesionální hereckou dráhu v roli Zeyerovy Mahuleny. (Stejnojmenná herečka zaznamenaná 1905–07 u Sedláčkovy společnosti v malých rolích není s B. totožná, patrně ani příbuzná.) S manželem žila v Jirnech (u Prahy), věnovala se povinnostem lékařovy ženy, výchově dcery a syna, na divadlo však nezapomněla. Na plzeňské jeviště se vrátila jen v příležitostném představení k jubileu V. Budila (Stroupežnický: Zvíkovský rarášek + Paní mincmistrová, 18. 10. 1922), v Jirnech však vyvíjela čilou aktivitu. Oživila ochotnické divadlo a téměř až do konce života v něm všestranně působila: starala se o repertoár, o výpravu a kostýmy, režírovala a hrála. Zemřela po delší nemoci, sokolstvo a ochotníci jí vzdali čest pěším doprovodem rakve až na hranice okresu. Byla zpopelněna ve strašnickém krematoriu.
Profesionální hereckou dráhu začínala v úlohách dívek, mladičkých žen a v kalhotkových rolích většinou ve veseloherním repertoáru (Julie, Šamberk: Jedenácté přikázání; Anežka de Champrosé, Bozděch: Z doby kotillonů; Kníže Václav, Vrchlický: Drahomíra). Zralou svůdnicí Paní Žofkou (Stroupežnický: Paní mincmistrová) prokázala hned v prvním roce šíři svých schopností a Budil jí začal svěřovat velké role napříč celým spektrem repertoáru. Bezpečnou hereckou inteligencí a intuicí, jimiž se úloh zmocňovala, připomínala referentu Plzeňských novin H. Kvapilovou. Obsáhla milovnický obor v celém jeho rozpětí, od Shakespearovy Julie po Tylovu Dorotku (Strakonický dudák), záhy přibyly tragické heroiny (Dolores, Sardou: Vlast), ženy dramatických osudů (Maryša) i rozverné figury komediální (Goldoniho Mirandolina). V polovině devadesátých let již byla nezpochybnitelnou protagonistkou Budilovy společnosti; výkon v tit. roli Hauptmannovy Růženy Berndové (1895) byl podle plzeňského kritika nejcennější hereckou kreací na tehdejším českém jevišti vůbec. Mnohostranný rejstřík uplatňovala i v dalších působištích, pohybujíc se suverénně mezi dramatem klasickým, romantickým, naturalistickým a psychologickým, mezi fraškou, veselohrou i salonní konverzační komedií, mezi postavami historickými, pohádkovými či současnými. Byla obdařena měkkým hlasem altového zabarvení, měla oduševnělou tvář a neokázalý půvab, odrážející vnitřní opravdovost. S kultivovaným zjevem se pojil elegantní pohyb a gesto. Její pojetí Ofélie, zejména scény šílenství, napověděly, že se zrodila jedinečná tragédka (1897). Svůj tragický fond rozvinula v tit. roli Kolárovy romantické Magelony, v barbarsky vášnivé Hippoda mii (Vrchlický–Fibich: Námluvy Pelopovy), v hrdinkách Shakespearových (Lady Macbeth, Desdemona) a ve ztlumeně střídmé poloze pak v niterně založených portrétech moderních žen (Ibsenova Nora, Mína v Hilbertově Vině, Svobodova Olga Rubešová). Tíhu ženského údělu vyznačila v lidových a proletářských postavách z realistických a naturalistických her (Madlena Vojnarová v Jiráskově Vojnarce,Strouhalová v Šimáčkově Světu malých lidí, Hanka v Hauptmannově Formanu Henčlovi), jejichž protipólem byly kreace přešlechtěných aristokratek a rafinovaných salonních dam, jež měly v jejím podání šik, zářivý vtip a duchaplnou bystrost. Vládla uměním vznosného přednesu (Roxana, Rostand: Cyrano de Bergerac) i pointovaného konverzačního dialogu (Marie Terezie, Bozděch: Zkouška státníkova). Humorem, ironií i určitým chladem vzdalovala své postavy od sentimentality či patosu. Hrdinky symbolistních pohádek (Mahulena; Routička, Hauptmann: Potopený zvon; Princezna, Drachmann: Byl jednou jeden král) obdařila nejen citovou vřelostí a lyrismem, ale také tísnivou vážností. Temperament a smavé ženství rozehrála v záletných vdovičkách, rozmarných hostinských (Zuzana Forejtová, Blumenthal–Kadelburg: U bílého koníčka) a fešných paninkách (Paní Kváčková, Štech: Třetí zvonění; Cizí dáma, Štolba: Mořská panna). Pro nové plzeňské divadlo byla neocenitelnou silou; její všestrannost dovolila Budilovi naplno rozvinout program kombinující pozdně romantické a realistické divadlo. Nesla tíhu repertoáru shakespearovského (z nových rolí Goneril v Králi Learovi, Kateřina ve Zkrocení zlé ženy, Porcie v Kupci benátském) i moderního (Maeterlinckova Monna Vanna, Herodias ve Wildeově Salome, Eva v Madáchově Tragedii člověka, Kunhuta v Hilbertově Falkenštejnovi). Byla ceněna za zodpovědný přístup k herecké tvorbě; považujíc umění za vysokou hodnotu, ujímala se divadelních úkolů s plnou vážností a pokorou. Hereckou dráhu ukončenou v osmatřiceti letech završila sérií heroin (Sofoklova Antigona, Schillerova Marie Stuartovna a Alžběta z Valois v Donu Carlosovi) a v tit. roli Jiráskovy M. D. Rettigové prokázala, že se bez obtíží přehraje do staršího oboru, k tomu však už nedošlo.
Role
Budilova spol.
Valentina (A. Bisson: Nebožtík Toupinel), Paní Žofka (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Bo ženka (J. Štolba: Vodní družstvo), Ludmila (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Praha je Praha), Efrozina (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, i MD Plzeň 1902), Mary (J. Verne, A. Dennery: Děti kapitána Granta), Sidonie (E. Blum, R. Toché: Nervosní ženy), Eva Rovenská (J. Vrchlický: K životu), Elisa (E. Bozděch: Světa pán v županu, i Pištěkova spol. 1897, MD Plzeň 1902), Kníže Václav (J. Vrchlický: Drahomíra), Lady Wilson (O. Feuillet: Dalila), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, i Sukova spol. 1899), Josua Kopperstock (V. Sardou: Vlasť), Lisarda (Lope de Vega: Král a sedlák), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i Lacinova spol. ND Brno 1901), Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Georgetta de Pomerol (V. Sardou: Fernanda), Alma (H. Sudermann: Čest), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Jehud (J. J. Kolár: Pražský žid), Rosalinda (E. Pohl: Sedm havranů) – 1892; Abigail (E. Scribe: Sklenice vody), Bětuška (F. X. Svoboda: Rozklad), Žofie (A. Fredro: Dámy a husaři), Dolores (V. Sardou: Vlasť, i MD Plzeň 1903), Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Věra Danilovna (A. N. Ostrovskij: Les), (B. Bjørnson: Bankrot), Marie (H. Sudermann: Domov, i Lacinova spol. ND Brno 1901) – 1893; Maddalena (L. Fulda: Talisman), Clarissa (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Mirandolina (C. Goldoni: Paní hostinská), Krysta (F. Ruth: Písmákova dcera), Cyprienna (V. Sardou: Cyprienna, i Lacinova spol. ND Brno 1900), Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie, i Lacinova spol. ND Brno 1901, MD Plzeň1902), Jeanne Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Bianka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Verunka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava, i Pištěkova spol. 1898), Denisa (A. Dumas ml.: Denisa), Baronka de Préfont (G. Ohnet: Majitel hutí), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, i MD Plzeň 1903), Anna (L. Krenn, V. Chiavacci: Poslední krejcar), Královna Marie Carolina (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne) – 1894; Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Lacinova spol. 1900, MD Plzeň1903), Rosa Berndtová (G. Hauptmann: Rosa Berndtová, i MD Plzeň 1905), Anna (A. Jirásek: Otec), Bérangera (V. Sardou: Odetta), Klotilda (O. Feuillet: Bílý vlas), Manon Vallierová (K. Wartenburg: Herci císaře Napoleona, i Pištěkova spol. 1898), Hana (S. H. Mosenthal: Debora) – 1895; Tekla (F. Schiller: Valdštýnova smrt), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i MD Plzeň 1905), Dora (F. Philippi: Cestou trnitou), Mína (J. Hilbert: Vina, i Lacinova spol. 1900, MD Plzeň1903), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Betsy (L. N. Tolstoj: Plody osvěty), Grisel da (F. Halm: Griselda, i Lacinova spol. ND Brno 1902), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903), Helena (E. Scribe: Čarovné ruce), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis, i Pištěkova spol. 1897), Regina (J. J. Kolár: Primator), Lady Macbethová (W. Shakespeare: Macbeth, i MD Plzeň 1903), Julie (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský) – 1896.
Pištěkova spol. Brno
Gilberta z Boismartelu (V. Sardou: Ferréol), Mína (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet, i Lacinova spol. 1900), Emma (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Nastasja Matvejevna (V. I. Němirovič-Dančenko: Šťastný člověk), Mařenka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: Naši furianti, i MD Plzeň 1903), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Šebestián – Viola (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Rozárka (J. K. Tyl: Paličova dcera, i Lacinova spol. ND Brno 1900), Marcella (O. Feuillet: Pařížský román), Luisa (V. Sardou: Staří mládenci), Magelona (J. J. Kolár: Magelona), Editha (L. Fulda: Ztracený ráj) – 1897; Zuzana (M. Dreyer: Tři), Ludmila (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Marie Zelberová (Ph. Langmann: Bartoš Tuřanský), Hraběnka Rutlandová (H. Laube: Hrabě Essex) – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
Míny (J. Štolba: Na letním bytě), Lucienne Godefroidová (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů, i Lacinova spol. 1899), Elsa (H. Sudermann: Zápas motýlů), Maruša (H. Sudermann: Svatojanské ohně, i Lacinova spol. ND Brno 1901, MD Plzeň 1902), Nioba (H. a E. A. Paulton: Nioba, i Lacino va spol. 1899) – 1898.
Spol. P. Švandy ml.
Eliška (H. Sudermann: Štěstí v zákoutí) – 1898. Sukova spol. Mína (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, i Lacinova spol. 1899), [?] (E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina) – 1899.
ND Brno – F. Lacina
Dcera Otylie (B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina), Taťana Rěpina (A. S. Suvorin: Taťana Rěpina), Klára (G. Ohnet: Majitel hutí, i MD Plzeň 1902), Tekla (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Berta (J. Štolba: Na letním bytě), Johanna (R. Nordmann: Padlí andělé), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Mahulena (J. Zeyer: Radúz a Mahulena, i MD Plzeň 1904) – 1899; Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon), Hraběnka Olga Sukareva (V. Sardou: Fedora), Paní Kváčková (V. Štech: Třetí zvonění), Komtesa Sylvia (F. A. Šubert: Jan Výrava, i MD Plzeň 1902), Hippodamie (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy, i MD Plzeň1904), Hermance hraběnka Trachanová (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč), Ema (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Lída Vránova (F. A. Šubert: Probuzenci), Princezna (H. Drachmann: Byl jednou jeden král, i MD Plzeň 1905), Marie Apolonie Kalenicová z Kalenic (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Féňa (I. V. Špažinskij: Paní majorka) – 1900; Hraběnka Růžena (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Jana (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Štěstěna (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, i MD Plzeň 1902), Akulina (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Marie (R. Hawel: Matka Starost), Leontina (A. Ca pus: Manželové paní Leontiny), Yanetta (E. Brieux: Červený talár), Grania (J. Zeyer: Legenda z Erinu), Jelena Andrejevna (A. P. Čechov: Strýček Váňa), Klotilda (E. Pailleron: Myška, i MD Plzeň 1904), Kolombina (R. Lothar: Král Harlekýn), Emilie (B. Bjørnson: Bankrot), Marie (H. Sudermann: Domov, i Lacinova spol. ND Brno 1901) – 1893; Maddalena (L. Fulda: Talisman), Clarissa (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Mirandolina (C. Goldoni: Paní hostinská), Krysta (F. Ruth: Písmákova dcera), Cyprienna (V. Sardou: Cyprienna, i Lacinova spol. ND Brno 1900), Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie, i Lacinova spol. ND Brno 1901, MD Plzeň 1902), Jeanne Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Bianka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Verunka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava, i Pištěkova spol. 1898), Denisa (A. Dumas ml.: Denisa), Baronka de Préfont (G. Ohnet: Majitel hutí), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, i MD Plzeň 1903), Anna (L. Krenn, V. Chiavacci: Poslední krejcar), Královna Marie Carolina (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne) – 1894; Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Lacinova spol. 1900, MD Plzeň1903), Rosa Berndtová (G. Hauptmann: Rosa Berndtová, i MD Plzeň 1905), Anna (A. Jirásek: Otec), Bérangera (V. Sardou: Odetta), Klotilda (O. Feuillet: Bílý vlas), Manon Vallierová (K. Wartenburg: Herci císaře Napoleona, i Pištěkova spol. 1898), Hana (S. H. Mosenthal: Debora) – 1895; Tekla (F. Schiller: Valdštýnova smrt), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i MD Plzeň 1905), Dora (F. Philippi: Cestou trnitou), Mína (J. Hilbert: Vina, i Lacinova spol. 1900, MD Plzeň1903), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Betsy (L. N. Tolstoj: Plody osvěty), Grisel da (F. Halm: Griselda, i Lacinova spol. ND Brno1902), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903), Helena (E. Scribe: Čarovné ruce), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis, i Pištěkova spol. 1897), Regina (J. J. Kolár: Prima tor), Lady Macbethová (W. Shakespeare: Macbeth, i MD Plzeň 1903), Julie (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský) – 1896.
Pištěkova spol. Brno
Gilberta z Boismartelu (V. Sardou: Ferréol), Mína (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet, i Lacinova spol. 1900), Emma (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Nastasja Matvejevna (V. I. Němirovič-Dančenko: Šťastný člověk), Mařenka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: Naši furianti, i MD Plzeň 1903), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Šebestián – Viola (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Rozárka (J. K. Tyl: Paličova dcera, i Lacinova spol. ND Brno 1900), Marcella (O. Feuillet: Pařížský román), Luisa (V. Sardou: Staří mládenci), Magelona (J. J. Kolár: Magelona), Editha (L. Fulda: Ztracený ráj) – 1897; Zuzana (M. Dreyer: Tři), Ludmila (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Marie Zelberová (Ph. Langmann: Bartoš Tuřanský), Hraběnka Rutlandová (H. Laube: Hrabě Essex) – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
Míny (J. Štolba: Na letním bytě), Lucienne Godefroidová (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů, i Lacinova spol. 1899), Elsa (H. Sudermann: Zápas motýlů), Maruša (H. Sudermann: Svatojanské ohně, i Lacinova spol. ND Brno 1901, MD Plzeň 1902), Nioba (H. a E. A. Paulton: Nioba, i Lacino va spol. 1899) – 1898.
Spol. P. Švandy ml.
Eliška (H. Sudermann: Štěstí v zákoutí) – 1898.
Sukova spol.
Mína (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, i Lacinova spol. 1899), [?] (E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina) – 1899.
ND Brno – F. Lacina
Dcera Otylie (B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina), Taťana Rěpina (A. S. Suvorin: Taťana Rěpina), Klára (G. Ohnet: Majitel hutí, i MD Plzeň 1902), Tekla (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Berta (J. Štolba: Na letním bytě), Johanna (R. Nordmann: Padlí andělé), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Mahulena (J. Zeyer: Radúz a Mahulena, i MD Plzeň 1904) – 1899; Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon), Hraběnka Olga Sukareva (V. Sardou: Fedora), Paní Kváčková (V. Štech: Třetí zvonění), Komtesa Sylvia (F. A. Šubert: Jan Výrava, i MD Plzeň 1902), Hippodamie (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy, i MD Plzeň 1904), Hermance hraběnka Trachanová (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč), Ema (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Lída Vránova (F. A. Šubert: Probuzenci), Princezna (H. Drachmann: Byl jednou jeden král, i MD Plzeň 1905), Marie Apolonie Kalenicová z Kalenic (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Féňa (I. V. Špažinskij: Paní majorka) – 1900; Hraběnka Růžena (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Jana (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Štěstěna (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, i MD Plzeň 1902), Akulina (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Marie (R. Hawel: Matka Starost), Leontina (A. Capus: Manželové paní Leontiny), Yanetta (E. Brieux: Červený talár), Grania (J. Zeyer: Legenda z Erinu), Jelena Andrejevna (A. P. Čechov: Strýček Váňa), Klotilda (E. Pailleron: Myška, i MD Plzeň 1904), Kolombina (R. Lothar: Král Harlekýn), Emilie Novotná (J. Štolba: Vodní družstvo) – 1901; Theodora (V. Sardou: Theodora, i MD Plzeň 1904), Nora (H. Ibsen: Nora, i MD Plzeň 1903), Zaza (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Zosia (J. A. Kie selewski: Karikatury), Mercia (W. Barrett, ú. H. Bohrmann-Riegen: Ve znamení kříže), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Eliška ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i MD Plzeň 1903), Baronka Jindřiška z Feldheimu (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Miss Henrietta Hobbs (J. K. Jerome: Miss Hobbs, i MD Plzeň 1902), Angela (J. Echegaray: Světec či blázen?) – 1902. MD Plzeň Helena (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Lauretta de Sade (J. Vrchlický: Soud lásky), Taťana (M. Gorkij: Měšťáci), Královna Anna (E. Scribe: Sklenice vody), Monna Vanna (M. Maeterlinck: Monna Vanna) – 1902; Desdemona (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Marie Strouhalová (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Cizí dáma (J. Štolba: Mořská panna), Zuzana Forejtová (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka), Markéta (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda III.), Magda (G. Hauptmann: Potopený zvon), Giuditta (L. Fulda: Blíženka), Berenika (W. Barrett, ú. H. Bohrmann-Riegen: Ve znamení kříže), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: Vojnarka), Cécile (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Doňa Sol de Silva (V. Hugo: Hernani), Oberon (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Doňa Sanča (J. Zeyer: Doňa Sanča), Hanka Schällová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Maryna (L. Rydel: Začarované kolo), Helena Marová (F. Wedekind: Komorní pěvec), Salomena (B. Adámek: Salomena), Marie Terezie (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovské ho), Vasilisa (M. Gorkij: V noční útulně), Aouda (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa), Královna Kunhuta (J. Hilbert: Falkenštejn), M. D. Rettigová (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Goneril (W. Shakespeare: Král Lear), Nastja Vorověva (G. Davis: Katakomby), Magdalena (A. Hoffmann: Pašijové hry), Floria Tosca (V. Sardou: Tosca), Jitka Lebdušková (F. A. Šubert: Žně), Luisa Hilsová (G. Hauptmann: Tkalci), Antigona (Sofokles: Antigona), Paní Bonperierová (H. Chivot: Nájemníci pana domácího), Denisa (A. Bisson: Zázraky magnetismu), Roxana (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Olga Rubešová (F. X. Svoboda: Olga Rubešová), Krystyna (F. X. Svoboda: Čekanky) – 1904; Marie Stuartovna (F. Schiller: Marie Stuart), Germaine Lechatová (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Susanna (J. M. Barrie: V tiché uličce), Donna Diana (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Julie (J. Štolba: Její system), Paní Podolská (B. Viková-Kunětická: Holčička), Herodias (O. Wilde: Salome), Alžběta z Valoisu (F. Schiller: Don Carlos), Eva (I. Madách: Tragedie člověka), Zoraya (V. Sardou: Čarodějka), Duch světla (L. Manzotti, h. R. Marenco: Excelsior), Porcie (W. Shakespeare: Kupec benátský), Elga (G. Hauptmann: Elga) – 1905.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, TO N13, matrika narozených fary u sv. Tomáše 1863–1870, s. 268, obr. 274. ■ Nb. [P. Nebeský], Plzeňské listy 29. 5. 1894 [Ebba Brahe, Baron Goertz], 26. 8. 1894; nesign., Český jih 17. 11. 1894 [Julie, Romeo a Julie]; nesign.: Z ruchu divadelního a uměleckého, Lidové noviny 17. 1. 1897 [odchod od Budila]; eg., Ausstelungstheater, Politik 20. 7. 1898 [Nioba]; -CKA: F. B., Divadelní listy 2, 1900/01, s. 193–196; Dr. A. J.: Několik slov o našem brněnském divadle, Moravská orlice 11. 4. 1902; nb. [P. Nebeský], Plzeňské listy 9. 5. 1903 [Nora], 1. 7. 1903 [Hanka, Forman Henčl]; T. K. N. [Kepková-Novotná]: F. B., Divadlo 4, 1905/06, s. 28; nb., Plzeňské listy 10. a 14. 10. 1905 [odchod z Plzně]; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek I, 1919, s. 165; F. Hlavatý: Z jevišťátek a z velkých scén, [1931], s. 45–47; Včera byla v Praze pochována…, Národní politika 15. 4. 1936; A. Ziegloserová: Vzpomínejte se mnou, Český deník 19. 4. 1936, příl. Besedy; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, s. 169, 196n., 238, 249; K. Latzková: Vstup realismu na jevištěčeského divadla v Brně, dipl., FF MU 2008. ■ ODS, PBJ II [chybně † 10. 4. 1906]; Brno, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 110–114
