Psána též Bolardová. – Otec Václav B. byl krejčí. Rodina měla vřelý vztah k divadlu, téměř všichni její členové hráli se smíchovskými ochotníky. Na profesionální hereckou dráhu se vydali i mladší sourozenci Antonie (provd. Lierová, 1849–1893) a Jindřich (1851–1888).
B. vystoupila na zkoušku 6. 3. 1859 ve StD a byla angažována pro česká a německá představení. 1862 přešla s českými herci do PD, do konce roku ještě dohrávala role v německých inscenacích ve StD. 1883 přešla do ND. 1885 jí hrozila výpověď, tisk se neprůbojné, plaché herečky zastal a vedení divadla ji pak ze sociálních důvodů v souboru ponechalo do 1886, kdy získala nárok na penzi. Zemřela na tuberkulózu.
B. byla herečkou příjemného vzhledu, měla útlou postavu, zlaté vlasy, jasný, dobře znějící hlas a vzornou dikci. Na začátku herecké kariéry byla obsazována do rolí naivek a milovnic (např. Verunka v Tylově Jiříkově vidění; Helena v Shakespearově Snu noci svatojanské), díky drobné postavě jí byly dlouho přidělovány chlapecké role (mj. John v Sirotku lowoodském Ch. Birch-Pfeifferové; Zdeněk v Mikovcově Záhubě rodu Přemyslovského). Dařily se jí zvláště lyrické a veseloherní postavy. V mluvním projevu se někdy uchylovala k příliš zpěvné, nepřirozeně působící deklamaci (např. v roli Jessiky v Shakespearově Kupci benátském). Na stavovské scéně vystupovala poměrně často v menších rolích v německých představeních. Většinu postav, které vytvořila ve StD, si zopakovala v prvních letech v PD, kde zpočátku ještě zastávala obor druhých naivek a milovnic, postupně se musela smířit se stále menšími úlohami. Občas vypomáhala v malých rolích v opeře. Kritika konstatovala její pečlivost a svědomitost, ale v jejích výkonech se projevovaly stále silněji stereotypní postupy. 1874 jí hrozilo propuštění pro nadbytečnost, k němuž nakonec nedošlo. K významnějším úlohám se dostávala jen při hostování u venkovských společností, v nichž působil její bratr Jindřich B., nebo u ochotníků (např. Eva z Losů, Kolár: Magelona, karlínští ochotníci 1867). V ND hrála velice málo, povětšině své dřívější úlohy v repertoáru přeneseném z PD, novou činoherní roli tu dostala pouze jednu.
Role
StD
Milada z Květinova (E. Raupach: Duch času aneb Následky maškarního bálu) j. h., John (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, i PD 1864, též něm. Die Waise aus Lowood), Zulika (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, i PD 1863), Verunka (týž: Jiříkovo vidění, i PD 1863), Hermine (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Der Vicomte von Letorieres), Bětuška (J. K. Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera, i PD 1863), Běta (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: U ďáblova potoka aneb Námluvy na Šumavě) – 1859; Růženka (A. Langer: Vrátný z Karlína, i PD 1864), Beatrice (J. Neruda: Franceska di Rimini aneb Škaredý ženich a jeho nevěsta), Filiska (V. K. Klicpera: Blaník aneb Zděnek Zásmucký, i PD 1864), Sofi e (L. Angely: Dreizehn Mädchen in Uniform, čes. Žofie, Třináct ozbrojených dívek aneb Láska i do pevnosti cestu nalezne, i PD 1864), Blandinka (C. Goldoni: Trufaldin, sloužící dvou pánů), Helena (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské, i PD 1866), Liduška (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku aneb Srdce mateřské) – 1860; Casida (V. Hugo: Ruy Blas, i PD 1862), Dorkas (W. Shakespeare: Ein Wintermärchen), Mina (F. Hopp: Čarodějnice v Šárce aneb Kotlář, kuchařa čepičkář, i PD 1865), Jiřina (V. K. Klicpera: Eliška, poslední Přemyslovna), Louise (F. v. Suppé: Das Pensionat), Anna (L. Feldmann: Dumm, dümmer am dümmester, i čes. Kdo z nás byl nejhloupější aneb S hloupostí jsou špatné aliance, i PD 1865), Fortuna (J. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Der liederliche Kleeblatt), Jessika (W. Shakespeare: Kupec benátský), Katinka (K. Elmar: Děvče z přádelny, i PD 1864), Baruch Spinoza, pachole (K. Gutzkow: Uriel Akosta, i PD 1863) – 1861; Ellena (G. Pfleger Moravský: Poslední Rožmberk), Clotilde (A. Hirsch: Sand in die Augen), Leonie z Villegontierů (E. Scribe, E. Legouvé: Ženský boj, i PD 1862), Julie (E. Augier: Škaredá sestra), Arabella (F. Schiller: Fiesko, i PD 1867), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody aneb Účinky a příčiny), Amalie (F. Raimund: Marnotratník, i PD 1865), Lizinka (R. Benedix: Svéhlavost, i PD 1863), Anna (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské aneb Potrestaný starý nezbeda, i PD 1866) – 1862.
PD
Berta (E. Scribe: Čarovné ruce), Leonora (E. Raupach: Škola života aneb Princezna žebračkou), Ludvika (L. Cherubini: Vodař) – 1862; Liduška (J. Neruda: Prodaná láska), Markéta (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Lucetta (týž: Dvé šlechticů veronských), Militka (S. K. Ma cháček: Ženichové), Max (V. Sardou: Zamilované psaníčko na cestách) – 1863; Valeria (W. Shakespeare: Koriolanus, vojevůdce římský), Betty (Mélesville, L. Guillard: Chudý hračkář) – 1864; Marie (K. Blum: Výroční trh v Miloticích), Cilka (F. Kaiser: Nehody pana Pilulky aneb Holič co myslivec), Vácslav (V. Vlček: Eliška Přemyslovna) – 1865; Margot (F. Schiller: Panna Orleanská), Virginie (E. Labiche, M. Michel: Co z toho pojde, když se klobouk ztratí), Růženka (A.-Ch. Adam: Postilion z Lonjumeau) – 1866; Marie (F. Kaiser: Fraška je dobrá medicina), Cilinka (J. Nestroy: Karafiátek a rukavička aneb Pohromy rodiny pána z Nemanic), Terynka (F. F. Šamberk: Já mám příjem!), Marjánka (V. Sardou: Bodří venkované) – 1867; Terezka (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky), Paní Staváčková (L. Angely: Řemeslnická merenda, i ND 1884), Veronika (V. Vlček: Milada), Zdeněk (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského) – 1868; Komorná lady Makbeth (W. Shakespeare: Makbeth, i ND 1884) – 1869; Mařenka (F. F. Šamberk: Sedmašedesátníci), Emma (F. Hopp: Seznámení na Žofínském ostrově, unešení z Hvězdy a zasnoubení v Chuchli) – 1870; Reginella (V. Hugo: Angelo, vladař padovánský), Tekla (J. Nestroy: Děvče z Karlína aneb Všecko přijde najevo) – 1871; Růžena (S. H. Mosenthal: Deborah aneb Křesťan a židovka) – 1872; Paní Karolina Růžičková (F. Kaiser: Rozkřičený dům), Nenávist (F. Raimund: Dívka z čarovných krajů) – 1873; Julie (V. Sardou: Andrea), Lízinka (O. Pinkas: Sedlák milostpán) – 1874; Kačenka (A. L’Arronge, G. v. Moser: Registrator na cestách), Žofie (F. Schiller: Úklady a láska) – 1875; Otrokyně Messaliny (A. Wilbrandt: Arria a Messalina) – 1876; Paní Calmeronová (A. Dumas ml.: Cizinka), Terezka (F. Raimund: Krakonoš a nevlídník), Jiřina (J. Rosen: Jací jsou naši muži!) – 1877; Valburga (A. v. Kotzebue: Panoš šibal aneb Staří kolbylkáři na námluvách), Josefina (E. Scribe: Čarovné ruce) – 1878; Oretta (F. v. Suppé: Boccaccio), Veronika (J. J. Kolár: Pražský žid, i ND 1884), Cecilie Bílá (O. F. Berg: Hrbáček), Vdova Záleská (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i ND 1884), Stařena (J. W. Goethe: Faust, i ND 1885) – 1879; Rosamunda (K. Bendl: Indická princezna), Mihulice (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i ND 1885), Josefina (M. Bałucki: Příbuzní), Paní Ubrousková (F. F. Šamberk: Rodinná vojna, NA), Paní z Rožbachu (G. v. Moser: Zlatohlávek) – 1880; Liduška (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru) – 1881; Mandalena Čípková (J. J. Kolár: Mravenci), Dunjačka (N. V. Gogol: Námluvy) – 1882.
ND
Petruše (J. J. Kolár: Umrlčí hlava) – 1884; Stařena (A. Boito: Mefistofeles) – 1885.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, JIL N12, matrika narozených u sv. Jiljí 1832–1840, s. 206. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 43, obr. 31 [Bollard Franziska, 1838], 57 [Bollard Wenzl, 1812]. ■ Ne-sign.: Divadlo v aréně, Národní listy 10. 8. 1861; H. [V. Hálek]: Divadlo, tamtéž 19. 3. 1863; nesign.: Divadlo, tamtéž 25. 12. 1874; nesign.: Také úspora!, Jeviště 1, 1885, s. 49 [výpověď z ND]; s. 67 [odvolání výpovědi]●; nekrology: Národní listy 23. 5. 1892; Česká Thalia 6, 1892, s. 191●; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 246; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 67 a 121 [záměna s Antonií B.]. ■ NDp [chybně *1836], ODS [chybně *1836]; PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 80–82
