Gustav
Bambas Miškovský
2. 9. 1842
Praha
25. 1. 1901
Praha
Překladatel, dramatik, publicista.

Vl. jm. Gustav Bambas. – Nejmladší ze tří synů pražského krejčovského mistra a měšťana. Před nástupem do knihtiskárny H. Fuchse, kde pracoval jako korektor od 1869 až do smrti, poslouchal přednášky na filozoické fakultě pražské univerzity. 1869 se oženil, manželství bylo 1890 soudně rozvedeno. Od šedesátých let přispíval ojediněle do Besedníku, České Thalie, Palečka, pravidelně téměř čtyři dese­tiletí do Humoristických listů, kde publikoval verše i prózu. Psal proslovy pro nejrůznější vlastenecké a humanitní spolky. Zemřel ani ne šedesátiletý, pohřben je na pražských Ol­šanských hřbitovech.

Od mládí byl činným ochotníkem, hrál v re­nomovaném smíchovském spolku (mj. Spie­gelberga v Schillerových Loupežnících, 1865), také pohostinsky vystupoval v PD (1867, 1868 a 1874). V šedesátých letech se věnoval pře­kládání divadelních her a pokusil se i o vlastní dramatickou tvorbu. Překládal většinou vese­lohry a frašky, hlavně z němčiny (Raupach, Benedix, Putlitz), i z francouzštiny a italštiny. Nejhranějším z jeho překladů se stala Raupa­chova sentimentální tragédie Mlynář a jeho dítě, uváděná v PD i jinde každoročně po ­čátkem listopadu. Rovněž některé další pře­klady mu uvedlo PD. Vedle dramatické bás­ně Labyrint slávy z doby polipanské, k níž byla předlohou báseň J. E. Vocela, napsal hru Růže smrti aneb Dvé lékařů chilských (text nezjištěn), ani jedna z těchto prací nebyla pro­vedena.

Pseudonymy a šifry

Gustav B. Miškovský, Miškovský, G. Miškovský, Onufris Sardelka, G. Bs., X-Fix.

Hra 

Labyrint slávy aneb Po bitvě u Lipan, t. 1868.

Překlady

E. Raupach: Mlynář a dítě jeho, PD 1863, t. 1865, též s tit. Mlynář a jeho dítě; G. H. Putlitz: Damoklův meč, PD 1866, t. 1868; F. Mallefille: Zápisky don Juanovy, PD 1867; P. Thys, F. Saint-Germain: Tři Kuriatiové, t. 1868; anon.: Veselý švec aneb Pro ­měněné ženy, t. 1868, Švandova spol. Plzeň 1870; R. Benedix: Něžné příbuzenstvo, PD 1868; E. La­biche, A. Delacour: Račte dovolit, milost paní! aneb Podivínové, PD 1868.

Prameny a literatura

AMP: Soupis pražských domovských příslušní­ků [otec Bambas Johann, 1795; Bambas Gustav, 1842]; Sbírka matrik, VYŠ N8, matrika narozených 1840–1852, s. 48, obr. 53; JCH O14, matrika oddaných fary u sv. Jindřicha 1863–1872, s. 231. ■ -k. [F. V. Jeřábek], ref. Něžné příbuzenstvo, Ná­rodní listy 30. 5. 1868; nesign., ref. Račte dovolit, milost paní, Česká Thalia 2, 1868, s. 230; nesign., ref. Veselé ženy, Český lev 3. 3. 1870●; nekrology: Národní listy 26. 1. 1901; J. R. V., Humoristické listy 44, 1901, s. 2. ■ LČL, ODS; PD-rep, Plzeň

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 40–41

Autor: Trávníčková, Markéta