Byl nemanželským dítětem zemědělské dělnice na auerspergském panství. Vychodil dva ročníky čtyřletého obecného nižšího gymnázia v Čáslavi (1884–86), poutala ho literatura, měl výtvarné nadání, ale další studium si nemohl dovolit. Pracoval v dílně dekorativního malíře a živil se různými příležitostnými pracemi. 1889 nastoupil dráhu kočovného herce u společnosti J. Faltyse, 1891 přešel k řediteli V. K. Jelínkovi. 1893–99 byl členem společnosti R. Příbramského, s níž se dostal na Moravu, kde kočovala od 1896. Na Moravě pobyl 1899 čtyři měsíce ve společnosti V. Choděry, t. r. byl angažován F. Lacinou, který měl zadáno ND v Brně a mezi tamními sezonami (trvaly zhruba od konce září do začátku dubna) zajížděl do Třebíče, Prostějova, Olomouce, Ostravy aj. Ještě před začátkem sez. 1899/1900 A. pracoval pro brněnskou scénu na opravě dekorací. 1905 odešel z Brna spolu s Lacinou, který po roztržce s divadelním družstvem přešel jako ředitel do nově zřízeného Divadla sdružených měst východočeských. Na podzim 1907 A. nastoupil do tvořícího se souboru MD Král. Vinohrad, kde však setrval jen do konce sezony. Vrátil se k Lacinovi do Divadla sdružených měst východočeských a od sez. 1909/10 opět do ND v Brně, kde do konce života působil jako herec, režisér (1911/12 vrchní režisér) a výtvarník. Mimoto přednášel v kursech pro ochotníky, krátce vyučoval na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře (1921), účinkoval v rozhlase a 1923 vytvořil svou jedinou filmovou roli, dědečka ve filmu P. Pražského Pepánek nezdara. Zemřel na zánět mozku, vyvolaný neléčeným zánětem středního ucha. Jeho popel byl uložen na Ústředním hřbitově v Brně.
U Faltyse začínal v drobných úlohách, v průměrném souboru záhy vynikl a dostával se k významnějším rolím. Mladík střední postavy a výrazně řezané tváře jevil od počátku větší předpoklady pro vážné i komické role charakterní než pro milovnický obor a navzdory svému mládí ztělesňoval často muže zralého věku a starce. U společnosti Jelínkovy, kde převzal role po A. Merhautovi, už zastával charakterní obor, byť v pestrém repertoáru hrál i jiné úlohy a vystupoval také v operetách. Talent, inteligence a inspirace velkými hereckými vzory (J. Mošna) jej uchránily před povrchní rutinou a hereckými klišé. Desetileté působení u kočujících společností mu poskytlo bohaté zkušenosti z nejrůznějších hereckých úkolů i z dalších profesí (rekvizitář, divadelní malíř). Jeho další dráhu ovlivnilo setkání s ředitelem Lacinou, jehož existenčně stabilizovaná a umělecky ambiciózní společnost se počátkem 20. stol. prosadila do popředí mimopražského divadelnictví. Lacinova realistická a naturalistická dramaturgie umožňovala rozvoj A. herectví, které s ní souznělo úsilím o životně věrohodné ztvárnění postav, citem pro výstižný charakterizační detail i péčí o vnější podobu figur (obličejová maska, kostým). Již za prvního pobytu v Brně vytvořil řadu rolí v domácí i světové realistické dramatice (Lízal v Maryše bratří Mrštíků, Jiráskův Vojnar ve Vojnarce a Kudrna v Emigrantovi, Veverka v Šubertově Dramatu čtyř chudých stěn, Amandus v Halbeho Mládí, Mitrič v Tolstého Vládě tmy, Luka v Gorkého Na dně, Baumert v Hauptmannových Tkalcích), jimiž se profiloval jako osobitý před - stavitel naturalistického herectví. Obsáhl však široké spektrum úloh v dílech žánrově a stylově odlišných, od Shakespearových tragédií (Tybalt v Romeovi a Julii, Shylock v Kupci benátském, Šašek v Králi Learovi) až po Šamberkovy frašky (Bartoloměj Pecka v Jedenáctém přikázání). V brněnském souboru patřil k nejzaměstnávanějším hercům, a ač nebyl interpretem hlavních rolí, vydobyl si čelnou pozici. Figury i sebemenší figurky měly v jeho podání sytou jadrnost, byl znamenitým portrétistou lidových a maloměstských typů, zejména venkovských dědků (Holuša, Sokol Tůma: Staříček Holuša). Realisticky založené herectví prolínal psychologickou charakte - ristikou (Farář Hora, Šrámek: Léto), zdařile se vyrovnával s postavami komickými a tragikomickými (Polonius v Hamletovi, Harpagon v Lakomci, Pandolfo ve Sluhovi dvou pánů). Mistrně portrétoval zejména zlobné, ironické a nenávistné starce, v zobrazení negativních postav dosahovalo jeho charakterizační umění svého vrcholu (Schippel, Sternheim: Měšťan Schippel; ředitel Žahavec, Wedekind: Probuzení jara; Pedant, Čapkové: Ze života hmyzu).
Malířskou dovednost a výtvarné cítění uplatňoval na počátku své divadelní dráhy při opravách dekorací. Vlastní jevištní výpravy vytvářel až pro brněnské ND, kde se stal prvním autorem individuálních dekorací. Kromě původních výprav, jichž pravděpodobně vytvořil víc, než je evidováno (jméno výtvarníka ještě nebylo pravidelně uváděno), patrně také pořizoval dílčí doplňky dekoračního fundu. Většina jeho scénogrfických prací není známa a na jejich ráz lze usuzovat pouze z nemnoha náčrtů scén a kostýmů v dochovaných režijních knihách; kresby se přidržují iluzivní konvence (dobový a místní kolorit, důraz na detail), výjimečně naznačují vykročení od popisnosti k oproštěnějšímu scénickému tvaru.
Režírovat začal v Divadle sdružených měst východočeských, soustavně se režii věnoval v brněnském ND, kde připravil desítky inscenací, a významnou měrou se tak podílel na zajištění činoherního provozu. Uplatňoval se zejména jako režisér realistické dramatiky, která tvořila páteř jeho režijní práce, pravidelně inscenoval pohádky a hry pro děti. Svou režijní a výtvarnou prací přispěl k upevnění realistického inscenačního stylu brněnského ND.
Kromě divadelních deníků, které si vedl celý život, psal vzpomínkové črty a humoresky (někdy s vlastními ilustracemi) do ročenek brněnského divadla a do časopisů, knižně vydal Divadelní vzpomínky. Romantické drama Před slunce východem z doby příchodu věrozvěstů na Moravu se dočkalo dvou nastudování (ND Brno, Uranie), ale u kritiky neuspělo.
Role
Faltysova spol.
Fricek, učedník (G. H. Putlitz: Damoklův meč) – 1891; Jan, sklepník (V. Sardou: Cyprienna) – b. d.
Příbramského spol.
Poulard (A. Bisson, A. Carré: Reduta) – 1895; Lízal (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Lacinova spol. ND Brno 1900) – 1896; Dornenkron (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Svengali (G. du Maurier, dram. P. M. Potter: Trilby) – 1898.
ND Brno – F. Lacina
Kruvoj (J. Zeyer: Neklan), Takemini (S. Jones: Gejša čili Osudy žaponské čajovny), Jago (W. Shakespeare: Othello), Jaroslav Havelka (J. Štolba: Na letním bytě), Ludvík (R. Nordmann: Padlí andělé) – 1899; Farář (G. Hauptmann: Potopený zvon), Reif z Reiflingů (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Král Aleonoros (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Bonifác Bonfides (týž: Jiříkovo vidění), Narcissus (A. Wilbrandt: Arria a Messalina), Pilz (V. Štech: Třetí zvonění), Karmin (F. A. Šubert: Jan Výrava), Jolos (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy), Major de Chateau-Gibus (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Vojtěch (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Filip hrabě Millesimo (F. A. Šubert: Probuzenci), Rychnovský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Kašpar Všudybyl (H. Drachmann: Byl jednou jeden král), P. Jan Zeman (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Emil Viták (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Jiří Mařák (J. Hilbert: Vina), Podleský (J. K. Tyl: Paličova dcera), Těrechov (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Správce (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Vroubek (F. F. Šamberk: Palackého třída č. 27) – 1900; Basilio (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Mitrič (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Etchepare (E. Brieux: Červený talár), Jakub Vojnar (A. Jirásek: Vojnarka)‚ Kormak (J. Zeyer: Legenda z Erinu), Tybalt (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Král (V. Baldessari Plumlovská: Sůl nad zlato), Skapino (R. Lothar: Král Harlekýn), Kleofáš Červenka (J. Štolba: Vodní družstvo) – 1901; Jehlička (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus), Doktor Rank (H. Ibsen: Nora, i Div. sdružených měst 1906), Amandus (M. Halbe: Mládí), Bachelin (G. Ohnet: Majitel hutí), Hrabě Podevils (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Gelasius Dobner (F. V. Jeřábek: Syn člověka čili Prusové v Čechách roku 1757), Josef [Osip] (N. V. Gogol: Revisor), Kudrna (A. Jirásek: Emigrant), Veverka (F. A. Šubert: Drama čtyr chudých stěn) – 1902; Ragueneau (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Passepartout (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Shylock (W. Shakespeare: Kupec benátský), Marco Collona (M. Maeterlinck: Monna Vanna), Ivan Andrejevič Gribkov (V. Krylov: Medvěd námluvčím), Josef Habršperk (L. Stroupežnický: Naši furianti), Karásek (F. X. Svoboda: Olga Rubešova), Starý Ekdal (H. Ibsen: Divoká kachna), Král Stojmír (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Luka (M. Gorkij: Na dně) – 1903; Důchodní Vlna (R. Svobodová: V říši tulipánků), Starý Žák (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník), Dr. Votava (J. Kvapil: Oblaka), Starý Baumert (G. Hauptmann: Tkalci), Orgon (Molière: Tartuffe), Migala (F. Sokol Tůma: Pasekáři), Mistr David z Bruselu (J. J. Kolár: Rabínská moudrost), Primátor (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Krušev (J. Auers wald: Před slunce východem), Bartoloměj Pecka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Falu Eliab (J. J. Kolár: Pražský žid), Myrtilos (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smrt Hippodamie), Ulrich (M. Halbe: Proud), Křišťan zvaný Strachkvas (J. Vrchlický: Knížata), Venclík (F. A. Šubert: Žně), Dr. z Kellerů (H. Sudermann: Domov), Šašek (W. Shakespeare: Král Lear) – 1904; Firs (A. P. Čechov: Višňový sad), Lucifer (I. Madách: Tragedie člověka), Autolycus (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Pískálek (týž: Sen v noci svatojanské) – 1905. Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina Doktor Vordren (J. Hilbert: Pěst), Florián Králíček (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, i ND Brno 1910), Prof. Dr. Prutz (F. Wittenbauer: Soukromý docent), Král Petr (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně) – 1906; Starý Dorrit (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Malá Dorritová), Heliodor Drmola (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27) – 1907; Polonius (W. Shakespeare: Hamlet, i ND Brno 1912) – b. d.
MD Král. Vinohrad
Zástupce žebráků (J. Vrchlický: Godiva), Kadik (J. Jullien: Moře), Samachan (A. F. Pisemskij: Baal) – 1907; Pastor Veřenský (G. Wied: 2 × 2 = 5), Peterman (G. Esmann: Starý domov), MUDr. Nekvinda (V. Štech: Deskový statek), Gustav Rembowski (S. Przybyszewski: Zlaté rouno), Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera, i ND Brno 1916), Wulkow (G. Hauptmann: Bobří kožich) – 1908. Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina Kohoutek, kapelník šumařů (K. Moor: Pan profesor v pekle), Nikon (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Ruszczyc (S. Przybyszewski: Zlaté rouno), Vodník (G. Hauptmann: Potopený zvon, i ND Brno 1909) – 1908; Rabbi Geršom (E. Tréval: Válka bohů), Hrabě Dorincourt (J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord) – 1909.
ND Brno
Ďábel (F. Molnár: Ďábel), Prosper (S. Michaëlis: Revoluční svatba), Jiří Stefanides (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Troufal (B. Viková-Kunětická: Cop), Malvolio (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Profesor Moriarty (A. Bozenhard dle A. C. Doyla: Sherlock Holmes) – 1909; Argan (Molière: Zdravý nemocný), Jičínský (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Krakonoš (V. Baldessari Plumlovská: Krakonoš), Moulinet (G. Ohnet: Majitel hutí), Václav Hrobčický (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Knut Brovik (H. Ibsen: Stavitel Solness), Arvik (B. Bjørnson: Když réva znova kvete), Myrtilos (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy), Uhorčík (J. Mahen: Janošík) – 1910; Jan Kokora (H. Sudermann: Kámen mezi kameny), Markýz Hautefort (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Jordán (V. Štech: Habada a Jordán), Anastasius rytíř z Negrelli (H. Bahr: Pavouk), Starý Rott (K. Schönherr: Domov a víra), Vodník Michal (A. Jirásek: Lucerna), MUDr. Plavec (týž: M. D. Rettigová), Daniel z Mrákotína (týž: Kolébka) – 1911; Svidrigajlov (F. M. Dostojevskij, dram. J. A. Plučevskij-Pljuščik: Raskolnikov), Šašek krále Václava (A. Dvořák: Král Václav IV.), Petr Švehla (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Krüger (G. Hauptmann: Bobří kožich), Ferdinand Beulemans (F. Fonson, F. Wicheler: Vdavky slečny Beulemansovy), Rabbi Jehuda (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Harpagon (Molière: Lakomec), Nikita (L. Birinskij: Mumraj), Starý sedlák (J. W. Goethe: Faust) – 1912; Wulfhari (A. Jirásek: Gero), Marko Uroševič (B. Nušić: Pustina), Ministr (G. Drégely: Frak), Isidor Kapička (J. Štolba: Na letním bytě), Kofránek (týž: Vodní družstvo), Šlechtic z Dornenkronu (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Vaněk řečený Pivo (A. Jirásek: Jan Žižka), Jacques Jouvenel (P. Wolff: Velké tajemství) – 1913; Alois Wimmer (F. Arnold, E. Bach: Španělská muška), Milínský (S. K. Macháček: Ženichové), President soudu Tricoint (M. Hen nequin, P. Veber: Paní presidentová), Schippel (K. Sternheim: Měšťan Schippel) – 1914; Montpepin (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů), Major (A. Fredro: Dámy a husaři), PhDr. Karel Pošepný (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka), Farář Hora (F. Šrámek: Léto) – 1915; Podhajský (J. K. Tyl: Pražský flamendr), Pastor Manders (H. Ibsen: Strašidla), Bergamin (E. Rostand: Romantikové), Pan Lepic (J. Renard: Zrzek), Michal Orczyński (S. Kiedrzyński: Hra srdcí) – 1916; Crampton (G. Hauptman: Kolega Crampton), Pilát (J. Mahen: Ulička odvahy), Dědeček Hušek (A. H. Horáková: Ejhle, člověk!), Divíšek (A. Jirásek: Otec), Kroutil (J. K. Tyl, h. F. Škroup: Fidlovačka), Rubač (G. Preissová: Gazdina roba) – 1917; Manso (J. Maria: Torquatto Tasso), Koliáš (V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk), Sadílek (V. Štech: Třetí zvonění) – 1918; Flachsmann (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), František Elis (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Kuligin (A. N. Ostrovskij: Bouře), Metternich (E. Ro stand: Orlík), Bunke (A. Larsen, E. Rostrup: Bunkovy předhistorie), Muž (A. de Musset: Marianniny vrtochy – Rozmar) – 1919; Komisař (F. Molnár: Liliom), Světec, potulný mnich (J. M. Synge: Studnice světců), Šefl (K. Čapek: Loupežník), Holuša (F. Sokol Tůma: Staříček Holuša) – 1920; Krakeš (V. Štech: David a Goliáš), Bloud (R. de Flers, G.-A. de Caillavet, E. Arène: Král), Muchomír Kulíšek (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Kardinál Cibo (A. de Musset: Lorenzac cio) – 1921; Pedant (J. a K. Čapkové: Ze života hmyzu) – 1922; Solicitátor Vítek (K. Čapek: Věc Makropulos), Žahavec (F. Wedekind: Probuzení jara), Kohout (F. X. Svoboda: Poslední muž), Bez chyba (F. Langer: Velbloud uchem jehly), Šašek (W. Shakespeare: Jak se vám líbí) – 1923; Ondřej (A. Dvořák: Husité), Herodes (O. Wilde: Salome) – 1924; Čebutykin (A. P. Čechov: Tři sestry), Dědoušek (H. Müller: Tokajské), Soudce (F. Langer: Periferie), Chromý (M. Begovič: Boží člověk) – 1925; Pandolfo (C. Goldoni: Sluha dvou pánů), Farář (V. Dyk: Zmoudření dona Quijota), Loďař Aune (H. Ibsen: Opory společnosti), Krutickij (A. N. Ostrovskij: I chytrák se spálí), Šimon Talácko (L. Stroupežnický: V panském čeledníku) – 1926; Cizí šašek (E. Hardt: Blázen Tantris), Otec Indran (R. Blaumanis: Rod Indranů), Banquo (W. Shakespeare: Macbeth) – 1927; Soudce (E. Vachek: Lišák Stavinoha), Hradecký (J. Hilbert: Druhý břeh) – 1928; Pan Ponce (J. Sarment: Miláček Leopold), Estrugio (F. Crommelynck: Velkolepý paroháč), Nelhuba (W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské), Notář (J.-F. Regnard: Universální dědic) – 1929; Purkart z Janovic (J. Hilbert: Falkenštejn), Mamon (H. v. Hofmannsthal: Hra o bohatci) – 1930.
Režie
Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina
E. Bozděch: Světa pán v županu, J. Hilbert: Vina, J. Vrchlický: Soud lásky – mezi 1905–07.
ND Brno
L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě, V. Štech: Deskový statek, G. Esmann: Otec a syn, V. Baldessari Plumlovská: Zlatá husa, W. Shakespeare: Večer tříkrálový, V. Baldessari Plumlovská: Honzík v očarovaném zámku, J. M. Barrie: Velebníček – 1909; L. N. Tolstoj, dram. K. Fořt: Anna Karenina, A. Engel, J. Horst: Modrá myška, tíž: Svět bez mužů, R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Buridanův osel, B. Thomas: Charleyova teta, P. Hervieu: Pochodeň života, G.-A. de Caillavet, R. de Flers: Miquetta a její máti, F. Sokol Tůma: Zápas, P. Gavault: Čokoládová princezna, V. Sardou: Mnoho přátel, naše škoda, G. Zapolska: Morálka paní Dulské, J. Mahen: Janošík – 1910; B. VikováKunětická: Representantka domu, M. Henne quin, P. Bilhaud: Ze všech nejhodnější, G. Kadelburg: Hanzi Vejvara, H. Bahr: Pavouk, F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč, A. Šíma: Za dračí korunu, A. Jirásek: Kolébka, R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Posvátný háj – 1911; F. M. Dostojevskij, dram. J. A. Plučevskij-Pljuščik: Raskolnikov, F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek, P. Veber, H. de Gorsse: Uličnice, W. Shakespeare: Hamlet, J. Skružný: Žabec, G. Hauptmann: Bobří kožich, F. Fonson, F. Wicheler: Vdavky slečny Beulemansovy, H. Ibsen: Divoká kachna, G. Hauptmann: Červený kohout, R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Papá; F. X. Svoboda: Tři vrchy, Molière: Lakomec, W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, A. Šíma: Čtverák hastrman, T. Bernard: Kavárnička – 1912; A. Bisson, A. Mars: Překvapení z rozvodu, J. Hilbert: Vina, A. a V. Mrštíkové: Maryša, F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, P. Wolff: Velké tajemství, G. Sowerby: Rutherfordský dům, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě – 1913; F. Arnold, E. Bach: Španělská muška, S. K. Macháček: Ženichové, W. Gillette: Sever proti Jihu, K. Sternheim: Měšťan Schippel, J. Kvapil: Princezna Pampeliška – 1914; J. Zeyer: Radúz a Mahulena, A. Fredro: Dámy a husaři, E. Pailleron: Myška – 1915; J. Vrchlický: Král a ptáčník – 1916; A. Jirásek: Otec, J. N. Štěpánek: Čech a Němec, M. Zamaçois: Šaškové, G. Preissová: Gazdina roba, M. A. Šimáček: Svět malých lidí, K. Želenský: Kocour v botách – 1917; S. Guitry: Noční hlídač, F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, M. Fischerová-Kučerová: Za živa do nebe, G. Hauptmann: Tkalci, V. Štech: Třetí zvonění – 1918; M. A. Ši máček: Jiný vzduch, R. Krupička: Velký styl, A. N. Ostrovskij: Bouře, A. Brázda: Sedm havranů, M. Hennequin, P. Veber: Tři neděle v chládku, A. Larsen, E. Rostrup: Bunkovy předhistorie, A. Strindberg: Blýskavice, V. Baldessari Plumlovská: Sen vánoční – 1919; H. Ibsen: Paní z námoří, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, I. I. Mjasnickij: Zajíc, W. S. Maugham: Lady Frederic, J. J. Kolár: Žižkova smrt, J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, A. Brázda: Popelka, M. Gorkij: Na dně – 1920; A. Jirásek: Gero, F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27 – 1921; G. Hauptmann: Bobří kožich, M. A. Šimáček: Jiný vzduch – 1922; V. Vlček: Naši republikáni, F. X. Svoboda: Poslední muž – 1923; M. Brod: Proces paní Bunterbartové, G. Dregély: Frak – 1924; H. Müller: Tokajské, F. F. Šamberk: Rodinná vojna, V. Baldessari Plumlovská: Sněhulák, M. Begovič: Boží člověk, K. Mašek: Kašpárkova maminka – 1925; K. Horký: Bejvávalo, V. Vynnyčenko: Lež – 1926; R. Lothar, O. Presber: Čarodějná loď, J. K. Tyl: Bankrotář – 1927; L. Stroupežnický: V panském čeledníku – 1928; B. Naske: Hastrmánek, F. Bartoš: Jak Kašpárek ženichy strašil – 1930.
Výpravy
ND Brno
G. Hauptmann: Potopený zvon, K. Goldmark: Královna ze Sáby, K. Bendl: Lejla, J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy, B. Smetana: Čertova stěna – 1900; A. Franchetti: Asrael, A. V. Ho rák: Babička, S. Jones: San Toy – 1901; V. Sardou: Theodora – 1902; L. Janáček: Její pastorkyňa (1. jedn.), C. M. Hrazdira: Král Ječmínek, anon.: Mořem a vzduchem – 1904; A. Jirásek: Koléb ka – 1911; J. Zeyer: Radúz a Mahulena – 1915; G. Preissová: Gazdina roba, M. Zamaçois: Šaškové – 1917; S. Guitry: Noční hlídač, A. N. Ostrovskij: Bouře – 1918; J. Štolba: Na letním bytě, J. Larsen, E. Rostrup: Bunkovy předhistorie – 1919; J. J. Kolár: Žižkova smrt, J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, M. Gorkij: Na dně – 1920; A. Jirásek: Gero, F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27 – 1921; G. Hauptmann: Bobří kožich, M. A. Šimáček: Jiný vzduch – 1922; V. Vlček: Naši republikáni, F. X. Svoboda: Poslední muž – 1923; M. Brod: Proces paní Bunterbartové, J. Mahen: Janošík – 1924; H. Müller: Tokajské – 1925.
Hra
Před slunce východem, ND Brno 1904.
Teatralia
Divadelní vzpomínky, Brno 1929.
Prameny a literatura
MZMd: scénické náčrty, režijní knihy. ■ Zpráva obecného nižšího gymnasia v Čáslavi za šk. rok 1884/85, s. 41, 1885/86, s. 35; nesign., Moravská orlice 7. 2. 1903 [Shylock, Kupec benátský], 18. 12. 1903 [Luka, Na dně]; K. Z. K. [Klíma], Lidové noviny 7. 2. 1903 [Shylock, Kupec benátský]; 9. 2. 1904 [Baumert, Tkalci], 20. 4. 1904 [Před slunce východem]; J. Borotínský, Divadelní list Máje 1, 1905, s. 300n. [Před slunce východem]●; -ra: J. A. […], Divadlo 5, 1906/07, s. 282; nesign.: Redukce ensemblu nového městského divadla [...], Divadlo 6, 1907/08, s. 427; Moravská orlice 17. 9. 1912 [Harpagon, Lakomec]; nesign., Národní listy 30. 12. 1916 [Valenta, Paličova dcera]; E. S. [K. Elgart Sokol]: Účet herecký, Lidové noviny 22. 7. 1920; A. Veselý: A. dědci nebo dědečci?, tamtéž 17. 9. 1920; K. Komarov: Podučitel na divadle, Lidové noviny 3. 11. 1928●; 40 let činnosti: Lidové noviny 19. a 22. 10. 1929; J. K., Národní politika 22. 10. 1929; F. K., Moravská orlice 27. 10. 1929; Hrč., Venkov 27. 10. 1929; K. Tauš, Divadlo 9, 1929/30, č. 3, s. 3n.●; nekrology: K. Tauš, Divadlo 10, 1930/31, č. 7, s. 18n.; Lidové noviny 29. 1. 1931; F. Lacina, tamtéž 30. 1. 1931; -a-, Moravská orlice 1. 2. 1931; il., Národní listy 3. 2. 1931●; K. Tauš: J. A. Profil umělce, člověka a jeho doby, Brno 1931; jm.: Brněnské divadelní museum, Lidové noviny 22. 3. 1941; A. Strnad: Čtyři herci v mé vzpomínce, in Velká pochodeň. Sborník k 75. výročí českého divadla v Brně, red. A. Závodský, Brno 1959, s. 80n.; J. Telcová-Jurenková: J. A., divadelní výtvarník, Časopis Moravského musea 46, 1961, s. 145–170; K. Tauš: J. A., Brno 1970 (se soupisem rolí); DČD III ■ BSČZ, ODS, Otto-dod, PBJ II; Brno, Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 32–37
