Uváděn též Prunius, Paronius. – Před založením vlastní herecké společnosti byl B. hercem v souboru C. E. Veltenové (ještě 1711 v Augsburgu). Jeho první pokus o principálství v Norimberku a Fürthu 1712 ztroskotal. 1713 byl vedle A. J. Geißlera a T. Hubera jedním ze spoluředitelů pozdější první privilegované divadelní společnosti v Praze. 1714 působil ve Vídni jako herec u J. A. Stranitzkého a 1715 založil vlastní společnost, která se nazývala Hochdeutsche Wienerische Bande. S ní hrál ve spojení s Geißlerem a H. Rademinem 1716/17 střídavě v Praze a v Linci, samostatně pak v Augsburgu. V té době měl ve svém souboru G. Prehausera, pozdějšího slavného vídeňského Hanswursta. 1717 se od Geißlera a Rademina opět oddělil, hrál v Linci a 1718/19 v Praze. 1719/20 absolvoval se svou společností, ale již bez Prehausera, delší turné směrem na západ po trase Augsburg – Norimberk – Mnichov – Basilej – Bern, během něhož získal titul kurfiřtského falckého dvorního komedianta. Přes Švýcarsko přijel 1722 do Štýrského Hradce a poté se pohyboval většinou na rakouském, českém a slezském území (všechny štace nejsou dosud zjištěny). Hrál mj. 1723 v souboru M. Waldtmanna v Praze, na podzim 1723 ve Vratislavi, 1727 jako samostatný principál v Řezně, Linci, Kremži a v Brně, 1728 ve Štýrském Hradci a v Brně. Ještě v březnu 1729 byl ve Štýrském Hradci, téhož roku o Velikonocích za jeho společnost žádala o povolení hrát v Brně již vdova Anastasie B.
B. byl principálem stylově čerpajícím ještě z divadla 17. stol. Uváděl barokní hauptakce s Hanswurstem, v Praze např. 1719 často provozovanou hru Der Fall deß grossen Attilae oder Hanß-Wurst der tyranisch und groß-prallende Soldat [Pád velkého Attily aneb Hans-Wurst nelítostný a velkohubě vychloubačný voják], 1720 rovněž velmi oblíbenou úpravu hry G. A. Cicogniniho Adamira ovvero la statua dell’onore (1657) pod názvem Die Lieb macht gescheid Oder Die verliebte Statua [Láska učí chytrosti aneb Zamilovaná socha]. Spolupůsobil se svými herci vydatně v ansámblu první privilegované herecké společnosti, která byla činná v Praze od 1713.
Prameny a literatura
NA, fond Kk, sign. 1151 a 1154; fond Stará manipulace, sign. T 61/1, fol. 86, 87, 105–111; MZA, fond B 1, sign. B 47; NMd, sbírka cedulí, sign. P-6-A-265, inv. č. C 11.657, C 11.656. • Christian Heinrich Schmids Chronologie des deutschen Theaters, Leipzig 1775, ed. P. Legband, Berlin 1902, s. 35, 247; D’Elvert 1852, s. 44; TeuberI 1883, s. 103n., 107; K. Trautmann: Deutsche Schauspieler am bayrischen Hofe, Jahrbuch für Münchener Geschichte (Bamberg) 3, 1889, s. 344, 347; M. Baar-de Zwaan: Gottfried Prehauser und seine Zeit, dis., Universität Wien 1967, s. 11n.; F. Fuhrich: Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert, Wien 1968, s. 16, 181; K. Fleischmann: Das steirische Berufstheater im 18. Jahrhundert, Wien 1974, s. 17–26; B. Rudin: Zwischen den Messen in die Residenz, Wanderbühne, Theaterkunst als fahrendes Gewerbe, ed. B. Rudin, Berlin 1988, s. 96 + Heinrich Rademin, Hanswursts Schattenmann. Jurist, Bühnenchef, Stückeschreiber. Versuch über eine Gründerfigur des Wiener Theaters, Theater am Hof und für das Volk (Maske und Kothurn 48), ed. B. Marschall, Wien–Köln–Weimar 2002, s. 285–288; A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 35, 49n., 57, 66–70, 81–83, 200–206.
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 85–86
