Skriwanek, Friedrich

Friedrich
Skriwanek
16. července 1840
Wien (A)
8. srpna 1886
Wien (A)
divadelní ředitel, herec

Začínal jako herec ve společnostech tehdy známých divadelních ředitelů. Začátkem 70. let si založil vlastní divadelní společnost. 1876 stál u zrodu letního divadla v Mödlingu u Vídně. Po deseti sezonách kočování zkrachoval a zemřel v sanatoriu pro duševně choré.

Psán také Kriwanek, Krziwanek, Skřiwanek. Narodil se ve vídeňské čtvrti Erdberg. Byl synem známého vídeňského advokáta Dr. Johanna Ludwiga Krziwanka (1795), původem z Jihlavy, jeho strýcem byl Eduard Krziwanek, velkostatkář, šlechtic a politik Eduard Ernest rytíř (Edler) von Krziwanek, poslanec českého zemského sněmu a Říšské rady. Dva K. bratři vynikli v oboru fotografie: starší Karl Krziwanek (1834–1874) byl obchodník s vybavením fotografických ateliérů a majitel litografického podniku, který nesl jeho jméno, a mladší Rudolf (1843–1905) byl vídeňský dvorní fotograf. Třetím bratrem měl být komik Johann Skriwanek, který hrál 1885 v Olomouci. Navzdory otcovu přání nenastoupil K. po absolvování gymnázia studium práv a rozhodl se stát hercem. V sezoně 1860/61 působil jako hrdina a milovník v městském divadle v Jihlavě ve společnosti ředitele J. Wessetzkeho, v následujících sezonách byl v angažmá u ředitele J. E. Radlera, nejprve ve Znojmě, poté v Mariboru a Bad Vöslau. Na sezonu 1863/64 přešel k I. Siegeovi, který měl v té době v pronájmu městské divadlo v Českých Budějovicích. Na jaře 1864 se S. neúspěšně pokusil se skupinou hereckých kolegů získat do pronájmu městské divadlo ve Znojmě, na sezonu 1864/65 se vrátil do Radlerovy společnosti, která hrála v městském divadle v Kremži, a zde se mimo hereckých úloh ujal také režie. Radlerovu společnost opustil po sezoně 1866/67 v Jihlavě. Následně působil ve Štýru ve společnosti C. J. Osinskiho a poté ve Vídeňském Novém Městě a lázeňském Badenu u Vídně ve společnosti J. B. Klerra. Ve Štýru se 1868 oženil s hereckou kolegyní Therese roz. Hamscha (nar. 1836 v Brně – Zábrdovicích), která vystupovala pod jménem Waldeck v oborech subret a milovnic v konverzačních hrách.   

Od 1870 byl znám jako samostatný divadelní ředitel a podnikatel. Základ jeho společnosti tvořil dvacetičlenný herecký soubor, který v průběhu sezony doplňovalo až deset hostů. Vedle hereckých povinností zastával S. také funkci vrchního režiséra a režiséra operet. První sezony strávil v Kremži, poté hrál ve Štýru a v Linci. Na sezonu 1874/75 si pronajal městské divadlo v Českých Budějovicích, přičemž tamní městské radě slíbil, že se postará o renovaci divadla a nové dekorace pořídí od malíře L. Grünfelda z Divadla na Vídeňce (Theater an der Wien). Kromě obvyklého dramatického a veseloherní repertoáru uváděl populární operety a opery (včetně anonymního kusu Erinnerungen eines alten Budweisers [Vzpomínky starého Budějovičáka]), přesto nebyla sezona v Českých Budějovicích výnosná. S. musel v jejím průběhu zajíždět za obecenstvem do Třeboně nebo Českého Krumlova a v polovině února 1875 byl nucen zkrátit členům ansámblu gáže o třetinu. Po Velikonocích, kdy skončila hlavní sezona, se vrátil zpět do Českého Krumlova, kde hrál střídavě v městském i zámeckém divadle. Návštěvnost byla i nadále slabá, a tak S. v květnu společnost rozpustil. Nový herecký soubor však sestavil hned v další sezoně 1875/76, kdy měl v pronájmu městské divadlo v dnes chorvatském Osijeku, odtud na jaře 1876 zamířil do městského divadla v Mödlingu, v němž setrval po další tři sezony a založil zde novou letní scénu. Od podzimu 1878 působil v Bílsku, v tehdejším Těšínském Slezsku, dnešním Polsku, ale i zde se potýkal s malou návštěvností. Stávalo se, že se prodalo jen dvacet lístků, a představení tak byla často odkládána. Jednou z příčin byly nedostatky ansámblu; recenzenti upozorňovali hlavně na trému nezkušených herců, která kazila dojem z představení. Když ale soubor pro konkrétní představení posílil herec či herečka z velkých kamenných scén, bylo vyprodáno. Od sezony 1879/80 hrála společnost v Těšíně, následujícího roku S. zkrachoval. Poté žil se svou ženou v nuzných poměrech v Heiligenstadtu ve Vídni, kde byli odkázání především na finanční pomoc přátel. 7. května 1885 S. skončil, následkem hladu a strádání, v péči Dolnorakouského zemského ústavu pro duševně choré (Die Niederösterreichische Landesirrenanstalt am Brünnlfeld) v 9. vídeňském obvodu (čtvrť Döbling), podle ošetřujících lékařů trpěl záchvaty zuřivosti a pomateností a bludnou představou, že je milionář. V srpnu 1885 se konala dobročinná představení na podporu obou manželů v letním divadle v Mödlingu, které organizovala tehdejší herečka Burgtheatru Louise Mathes-Röckel, jež bývala 1877 členkou S. společnosti. Na akci vystoupila jako herečka i Therese S. S. zemřel v sanatoriu 8. srpna 1886 ve 45 letech.

Jako herec se S. dokázal prosadit ve velkých divadelních společnostech, jako divadelní ředitel již tak úspěšný nebyl. Jeho společností ale prošla řada úspěšných divadelníků; členkou souboru v Kremži a Štýru byla např. herečka a pozdější divadelní ředitelka Anna Blumlacher. Od počátku měl S. problémy s financováním společnosti, což nejspíše zapříčinila také hospodářská krize po krachu na vídeňské burze 1873. Trvající problémy s vedením společnosti se podepsaly na ředitelově duševním zdraví a předčasné smrti.

Po S. smrti se Therese vrátila k herectví. Na konci 80. a začátku 90. let působila jako komická stará ve společnosti L. Deutsche, který se v té době pohyboval zvláště po Čechách. Se S. měli v pěstounské péči Carla Hoffmanna, syna učitele jazyků Georga Philippa Hoffmanna. 

Role

Lord Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise von Lowood), Hansjürge (K. Holthei: Die Perlenschnur), Hamlet (W. Shakespeare: Hamlet. Prinz von Dänemark), Friedrich Schiller (L. Eckardt: Friedrich Schiller), Kazatel (K Holthei: Leonore, oder Die Braut im Wahne) – 1863; Moliere (K. Gutzkow: Das Urbild des Tartuffe) – 1865; Joseph Kerdelmann (F. Gerstäcker: Der Wilderer) – 1865; Ludwig Honau (R. Benedix: Doctor Wespe), Dr. Zähler (M. Barach: Mysterien eines Jagdgewehrs), Profesor Lambert (R. Benedix: Die Hochzeitsreise), Graf Rietberg (E. Bauernfeld: Moderne Jugend) – 1870; Arnolf (R. Benedix: Die Neujahrsnacht) Mortimer (F. Schiller: Marie Stuart), Friedrich Schiller (H. Laube: Karlsschüler), Konrad (E. Raupach: Der Müller und sein Kind), Falkentoni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer)) – 1874; Lord Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise von Lowood) – 1875.

Štace společnosti Friedricha Skriwanka

1870/71 Kremže (Krems), 1871/72 Kremže, 1872/73 Kremže, Štýr (Steyer), Linc (Linz), 1873/74 Štýr, 1874/75 České Budějovice (Budweis), 1875 Mödling, 1875/76 Osijek (Esseg), 1876 Mödling, 1877 Mödling, 1878 Mödling, 1878/1879 Bílsko (Bielitz), 1879/80 Těšín (Teschen), 1880/81 Těšín.

Prameny

Theatermuseum Wien, Nachlass Auguste Wilbrandt-Baudius, Korrespondenz Skriwanek, Friedrich an Auguste Wilbrandt-Baudius, 1 Brief, 1 Bogen, 3 S.; Krems, 13. 1. 1871 [Wi 22/10/1] (dopis herečce Augustě Wilbrandt-Baudius).

Österreich, Wien. Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien 03., Erdberg, St. Peter und Paul, Taufbuch sign. 01–10, 1840 (narození Friedricha Skrziwanka, matka Barbara roz. Hofbrädel, nar. na zámku ve Žďáře nad Sázavou), [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/wien/03-erdberg-st-peter-und-paul/01-10/?pg=187; Rk. Diözese Linz, Steyr – Stadtparre, Trauungen – Duplikate 1868, Sig. 207/1868 (sňatek s Theresií roz. Hamscha 19. února 1868), [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/oberoesterreich/steyr-stadtparre/207%252F1868/?pg=3, Rk. Erzdiözese Wien 08., Alservorstadtkrankenhaus, Sterbebuch, sign. 03–131, 1866, (úmrtí Friedricha Skriwanka), [online, cit. 10. 5. 2021], URL: https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/wien/08-alservorstadtkrankenhaus/03-131/?pg=304

MZA: Sbírka matrik, Brno – Zábrdovice, Nanebevzetí Panny Marie, narození 1801–1852, číslo knihy 17244 (manželka Therese roz. Hamscha, nar. 23. 3. 1836), [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/8095?image=216000010-000253-003381-000000-017244-000000-00-B03136-00520.jp2

Literatura

Budweiser Kreisblatt 17. a 31. 10. 1863, 11. a 14. 11. 1863, 23. 1. 1864, 6. 5. 1874, 24. a 31. 10. 1874; Wiener Theater-Chronik 15. 1. 1869, 7. 1. 1870, 18. 2. 1870, 15. 1. 1875; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1871, s. 169, 1872, s. 172–173, 1973, s. 194, 331–332, 1874, s. 280, 1875, s. 51–52, 1876, s. 99, 1877, s. 258–259, 1879, s. 33, 1880, s. 315, 1881, s. 319; Znaimer Wochenblatt 13. 3. 1875; Illustriertes Wiener Extrablatt 4. 9. 1877; Mährisch-schlesischer Correspondent 24. 5. 1879, 7. 7. 1885; Morgen-Post 11. 10. 1885 (zpráva z návštěvy psychiatrické léčebny, ve zprávě je uvedeno, že S. trpí představou, že je milionář); Badener Bezirks-Blatt 15. 8. 1885 (zpráva o internování S. v psychiatrické léčebně), 15. 8. 1885 (informace o otci); Wiener Zeitung 13. 8. 1886 (zpráva o úmrtí S.); Neuer Theater-Almanach 1890 s. 316; Kohoutí kříž. Šumavské ozvěny (Jihočeská vědecká knihovna): Friedrich Skriwanek [online, cit. 15. 7. 2021], URL: https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=skrif; Therese Skriwanek [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=skrit; Wikipedia: Eduard Krziwanek [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Krziwanek; Karl Krziwanek [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Krziwanek; Rudolf Krziwanek [online, cit. 15. 7. 2024], URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Krziwanek.

Ulrich, Kosch Th


Vznik: 2021

Autor: Lukáš, Miroslav