Nazývána též Barokní lidová hra o svaté Barboře z Vamberka. – Příběh svaté Barbory se řadí k oblíbeným legendám ženských mučednických postav (Dorota, Kateřina ad.). V pobělohorském Vamberku byl živý svatobarborský kult, jehož projevem měla být také hra o mučednici Barboře, zdramatizovaná nejspíše v druhé polovině 18. stol. především podle Písně o Barboře z Kancionálu → Š. Lomnického z Budče, z níž jsou v textu doslovné nebo upravené citace. Je třeba však předpokládat i jiné prameny hagiografické literatury a samostatné přídavky.
Autor hry není znám. V rukopise je uveden F. Višek, otec pozdějšího majitele dramatických textů D. Víška (1790–1842), o němž se traduje, že 1805 pořídil opis hry, písmo však neodpovídá jeho tehdejšímu věku. Zřejmá není ani lokalita vzniku. Na místě, kde lze v textu očekávat jméno města prezentujícího svůj svatobarborský kult, je použita pouze značka neurčené lokality „N.“ Text byl jistě opisován s ohledem na inscenování ve Vamberku. Rukopis je svázán spolu se → Hrou o svatém Janu Nepomuckém, každý text je však psán jinou rukou a jiným způsobem.
Komedii začíná postava Křesťana vyprávěním svého snu o Barbořině smrti. Barbora vyznala před svým pohanským otcem Dioscorem křesťanskou víru a utekla z domova. Když ji otec nalezne v jeskyni, odvede ji domů („táhne ji za ucho“) a uvězní. Je předvedena před pohanského císaře Marcyána, vyzná, že je hotova trpět pro Ježíše, a odmítne nabídky k milosti. Má být proto vysvlečena a trýzněna. Anděl jí přináší štólu, která zakryje nahotu a osvobodí ji od bolestí. Týrání se katům nedaří, Barbora se usmívá a nakonec je otcem sťata. Za zpěvu Andělů je Dioscor zasažen bleskem a odnesen čerty. Hra je zakončena výzvou, aby „patronka naše“ vyprosila smilování u Ježíše.
Hra obsahuje 375 bezrozměrných veršů s asonancemi, je rozdělena na šest výstupů a vystupuje v ní více než 15 postav (též postava Ježíše Krista, avšak pouze s jedinou replikou). Je epicky, narativně vystavěna, děj má rychlý spád a sled dějišť. Jednotlivé postavy jsou vylíčeny pouze v náznaku, jejich charaktery jsou neměnné (zlé, bohulibé a neutrální), jen u Dioscora je patrná proměna z laskavého otce v zuřivého nepřítele zbožné dcery.
O inscenacích hry nejsou žádné doklady, je však pravděpodobné, že jejich pořadatelem mohlo být vamberské Bratrstvo svaté Barbory, které působilo při hřbitovním kostele (postaven 1697) a pořádalo svou slavnost některou červnovou nebo červencovou neděli. V době, kdy byla hra zapsána, bylo již Bratrstvo zrušeno (1785) a jeho movitý majetek včetně knih a písemností zabaven a odvezen. Vzhled rukopisné knížky (s několika grafických značkami v textu) naznačuje její používání při přípravě inscenace. Jeviště nevyžadovalo oponu, stála na něm pravděpodobně simultánní scéna s věží (v ní bylo patrové dějiště) a s dalšími dějišti (vězením, popravištěm umístěném „nahoře“, loukou se skálou a snad i s „pasoucími se ovcemi“, patrně plošnými kulisami).
Edice
J. F. Král: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18. století, Český lid 6, 1897, s. 68–70, 154–156 (nepřesný opis); J. V. Fürst: Starý svatý Mikuláš (Scény ze života našeho lidu), Praha 1933, s. 38–49 (Naše scéna. Sbírka lidových divadelních her, č. 116); Č. Zíbrt: Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 1950, s. 454–458; A. Židlická: Lidové divadelní hry z Vamberka, dis., FF UK Praha 1971, s. (77–81, 109–110), 240–252.
Prameny a literatura
NMk, sign. V G 57: France Viška Komedie o S. Panni Mučedlnici Barboře, rkp.; Š. Lomnický z Budče: Kancionál aneb písně nové…, Praha 1595, 2. vyd. 1642, s. 53, 1808; Píseň o svaté panně Barboře, mučedlnici boží… vytištěná v Litomyšli… 1663, J. J. Božan: Slaviček rájský…, Hradec Králové 1719, s. 603 (též in J. Horák: České legendy, Praha 1950, s. 204–218). • J. F. Král: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk 1903, s. 178–182 + Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, Vamberk 1927, s. 140–144; F. Všetička: Lidové hry českého baroka, Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy I, ed. A. Kratochvil, Mnichov–Brno–Plzeň 1993, s. 209–216 + Komedie o sv. Barboře z Vamberka, Listy filologické 127, 2004, s. 112–116; H. Šťovíčková: Barokní lidová hra o sv. Barboře z Vamberka – barokní lidové divadlo ve Vamberku, Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století, ed. V. Petrbok–R. Lunga–J. Tydlitát, Boskovice 1999, s. 301–305 + O Josefu Egyptském (Lidová hra o Josefu Egyptském z Vamberka a barokní české lidové divadlo v tradici měšťanské společnosti), DR 11, 2000, č. 2, s. 54–67; viz Edice. • DČD I, Vondráček I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 303–304