Fragment o 34 verších je nejkratším z dochovaných dramatických zlomků tzv. Drkolenského rukopisu (1412), pojmenovaného podle místa nálezu v rakouském Schläglu (Drkolná). Rukopis obsahuje dále → Hru veselé Magdalény, jednu z verzí českého → Mastičkáře a → Hru o nanebevstoupení Páně.

Tematicky a jazykově náleží hra do velikonočního okruhu českých vernakulárních her z druhé poloviny 14. stol. Text obsahuje náznak tří scén, jež poukazují k velikonočním hrám o vzkříšení, případně k rozsáhlejším hrám pašijovým (sestup Krista do pekel, rozhovor židovské stráže u hrobu před Kristovým zmrtvýchvstáním a oznámení událostí u hrobu Pilátovi). Fragmentárnost a velmi malá provázanost jednotlivých scén, které jsou v dramatických textech podobného typu bohatě rozvinuty (např. → Hra o vzkříšení Páně z Klementinského sborníku), naznačují, že jde o stručný a patrně nekompletní výtah z rozsáhlejší hry.

Počáteční verše rozhovoru Krista s Luciferem jsou ohlasem starších latinských zpěvů (Atollite portas, Quis est iste rex glorie? apod.), objevujících se v mnoha dramatických scénách s tematikou Kristova sestupu do pekel. Ježíš vyzývá ďábla k otevření pekelné brány, z níž hodlá vysvobodit duše svatých předků. Rozzlobený Lucifer se nato táže, kdo jej ruší hlasitým bušením na vrata. Ježíš opakuje svou žádost a volá Adama, Jana a duše ostatních, aby jej následovali. Obvyklý závěr celé scény, vlastní vysvobození duší z pekel, zlomek již neobsahuje. Bezprostředně následuje scéna strážců, obsahující stručné promluvy dvou vojáků, nabádajících k ostražitosti při hlídání Kristova hrobu. Promluva třetího vojáka, kterou zlomek končí, náleží patrně ke scéně u Piláta. Voják jej oslovuje jako krále a oznamuje mu zjevení anděla v bělostném rouše, který napadl stráž u hrobu. V chybějící části scény zřejmě následovala zvěst o Kristově vzkříšení a následné uplácení vojáků za šíření falešné zprávy o zcizení Ježíšova těla učedníky.

Edice

A. Patera: Drkolenské zbytky staročeských her dramatických ze XIV. století, ČČM 63, 1889, s. 137; J. Máchal: Staročeské skladby dramatické původu liturgického, Praha 1908, s. 93–97.

Prameny a literatura

Knihovna kláštera premonstrátů, Schlägl (Rakousko), bez sign.: Drkolenský rukopis (kopie v knihovně Ústavu pro jazyk český AV ČR). • J. Truhlář: O staročeských dramatech velikonočních, ČČM 65, 1891, s. 171; Menčík 1895, s. 18; J. Máchal: Drkolenský zlomek staročeských her dramatických, Listy filologické 33, 1906, s. 24–30; viz Edice.

Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 260