Jednoaktová masopustní opera F. [Hudební žert] byla nalezena spolu s anonymním dílem → Burlesca per il Carnevale v cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova. Pochází pravděpodobně z jezuitské koleje v Chomutově, známé bohatým hudebním a divadelním životem. Skladba byla určena pro karnevalovou produkci mnišské společnosti v rámci řeholní instituce, kde se při provedení předpokládala účast studentů. Učenecká tematika tu nemá didaktickou funkci, je však přirozenou bází pro pěstování zábavy v tomto prostředí.
Ve srovnání s Burleskou, která byla ve stejném období komponována taktéž na latinský text, je F. textově i hudebně vyspělejší a bohatší i co do počtu osob. Dochovaný rukopis obsahuje vokální (Libertas – soprán, Diogenes – bas, čtyři Epikurejci – soprán, alt, tenor, bas) a instrumentální hlasy (housle, viola, hoboje, fagot, dvě cembala, účast klarin dokládá poznámka na partu Diogena), latinský text libreta s vepsanými scénickými a režijními poznámkami a také orientační německý překlad (Musikalisches Kurtzweil-Spiel), jenž nebyl určen k provedení. Vlastnímu libretu předchází stručné shrnutí obsahu. Děj rozehrává na pozadí masopustního reje střet filozofa Diogena se Svobodou (Libertas) a čtyřmi Epikurejci, v němž je filozof zesměšněn a opera vyznívá v chválu Svobody a veselého živobytí.
F. má 37 uzavřených čísel (recitativy a árie, ansámbly označené jako „chorus“, orchestrální mezihry, předehru a taneční vložku). Hudebně se hlásí k pozdní benátské škole (schematické členění na recitativy a árie, důsledné užívání formy árie da capo, doprovázené většinou orchestrem) a na pěvecké sólisty klade profesionální nároky. Neobsahuje duety, ansámbly sólistů jsou stručné. Orchestr hraje významnou roli (předehra, rozsáhlé mezihry, taneční vsuvka k zahájení plesu – „Polonese“). Provedení se odehrávalo na jevišti rozděleném na tři části, jež se ve sledu výstupů postupně otevíraly a uzavíraly a umožňovaly také světelné efekty (zářící slunce, zářící srdce). Využito bylo i nábytku a rekvizit (lucerna, prostřená tabule, hudební nástroje). Atraktivní byly zřejmě masky a maškarní kostýmy.
Členové souboru Hofmusici (dříve Cappella Academica) uvedli F. v novodobé premiéře na festivalu Baroko 2004 v Olomouci (25. 8., d: O. Macek). Během přípravy provedení odhalili F. jakožto pasticcio z italských operních árií, které byly vybrány a přetextovány neznámým upravovatelem. Dosud byla identifikována třetina hudby (A. Lotti, A. Vivaldi. G. F. Händel).
Prameny a literatura
ČMH, fond Osek, sign. XXXIV A 191: Facetum musicum, 1738; Český rozhlas Olomouc: provozní partitura díla (spartace a revize J. Trojan). • J. Trojan: Burlesca per il Carnevale. Buffa před buffou na latinský text z kláštera v Oseku (1732), Hudební věda 35, 1998, s. 335 + Facetum musicum. Karnevalová opera na latinský text z kláštera v Oseku, tamtéž 40, 2003, s. 115–134 (notové ukázky, rekonstrukce schématu hry s přepisem scénických a režijních poznámek).
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 161
