Příjmením psán též Rößler, Rössler, křest. jména Bartolomeus Joannes Josephus. – Narodil se v rodině pražského guberniálního rady Karla R., která tehdy právě pobývala v Horních Uhrách. Vystudoval gymnázium v Praze a ukončil zde i filozofická studia. V hudbě byl samoukem. 1797 se stal kapelníkem orchestru pražské opery po J. K. Kuchařovi. Po dvou letech z divadla odešel, údajně pro neshody s impresáriem D. Guardasonim. 1. 7. 1805 byl přijat do služeb knížete Josefa Františka Maxmiliána Lobkovice jako třetí (operní) kapelník. Až do 1809 působil převážně ve Vídni, poté střídavě ve Vídni a Praze. 1810 propukla u R. tuberkulóza a 1811 byl propuštěn z knížecích služeb.
Byl všestranným skladatelem a dobrým klavíristou s vytříbeným přednesem a velkou pohotovostí. V době svého působení u Guardasoniho v Nosticově divadle komponoval na italské texty komické opery a humorné jednoaktové výstupy (1797 doloženo zdejší provedení blíže neznámé jednoaktovky La pace di Klentsch [Mír v Kleneči, l: C. P. Defranceschi], ⇒ Verti).
Jeho italské opery měly ohlas i za hranicemi, pro karneval v Benátkách 1798 složil buffu La forza dell’amore ossia Teresia e Claudio [Moc lásky aneb Tereza a Klaudius, l: S. Piatolli; prov. ve Vídni kolem 1800] a jeho komická opera o dvou dějstvích Le due burle [Dva vtipálci, 1808, l: de Antoni] byla 1812–14 opakovaně hrána v Drážďanech. Další opery jsou známy z R. vlastního soupisu děl (La sorpresa [Překvapení, 1796]; La pastorella delle Alpi [Alpská pastýřka, 1797, l: S. Piatolli]; Il custode di se stesso [Sám sobě dozorcem, 1806, l: L. Prividali]). Napsal také velké množství vložek do oper J. S. Mayra, F. Paëra, A. Salieriho, D. Cimarosy, F. X. Süßmayra, P. Wintera, P. Guglielmiho, V. Martína y Soler, J. G. Naumanna a dalších, což svědčí o tom, že zpěváci jeho árie zpívali s oblibou.
V létě 1796 hrál Guardasoni nouzově v domě U Železných dveří (Nosticovo divadlo procházelo stavební úpravou) a součástí zdejšího „letního“ repertoáru byly i dvě R. pantomimy Der durch Zauberei glückliche Schiffbruch des Harlekins [Harlekýnovo ztroskotání se šťastným koncem s pomocí kouzel; též jako Il cornetto magico oder das Zauberhörnchen, 26. 6.] a Die Geburt des Schneiders Wetz, wetz, wetz [Narodil se švec Vec, vec, vec, 24. 7.; prov. ve Vídni asi 1800].
Po rozpuštění italského operního souboru v dubnu 1807 nastudoval nově angažovaný kapelník německé opery W. Müller 1807–09 ve Stavovském divadle postupně tři nové R. opery komponované na německá libreta, dvě z nich byly uvedeny také v Brně a později v překladech obohatily i český operní repertoár – Elisene, Prinzessin von Bulgarien (18. 10. 1807, Brno 11. 4. 1809, l: I. F. Castelli dle J. Franul von Weissenthurn, česky jako Elisena, kněžna volharská 28. 9. 1827, p: S. K. Macháček), Die Rache oder das Räuberschloß (26. 12. 1808, Brno 25. 2. 1822, l: M. Stegmayer, česky jako Pomsta aneb Hrad loupežnický v Sardinii, 26. 2. 1832, p: J. K. Chmelenský), Clementine oder die Felsen bei Arona [Klementina aneb Skaliska aronská, 20. 10. 1809, l: F. von Treitschke]. Širší ohlas zaznamenala Elisene, jejíž titulní roli v původním provedení 1807 zpívala ještě někdejší Guardasoniho primadona M. Caravoglia-Sandrini. 1815 ji znovu nastudoval nový pražský kapelník C. M. Weber v titulní roli s T. Grünbaumovou, dcerou W. Müllera. Opera byla uvedena i ve vídeňském Divadle v Leopoldstadtu (10. 3. 1809), v Mnichově (1809) a v italské verzi Tristi avventure di Elisa principessa di Bulgaria v Benátkách (1807). Tříaktový melodram Jasons Vermählung [Jásonův sňatek, t: F. R. Bayer], v němž skladatel mluvené slovo propojil s instrumentální hudbou a využil jak velkého orchestrálního obsazení pro mezihry a gradace, tak komorních nástrojových kombinací pro doprovod deklamace a zpívaných sborů, byl proveden ve Stavovském divadle v listopadu 1810.
Současníci vyzdvihovali R. originální melodické nápady, instrumentální efekty a výrazné využití dechových nástrojů (⇒ Reichardt 1810). Vedle prací pro divadlo komponoval jednotlivé árie, kantáty, duchovní skladby, množství komorní hudby, symfonie a instrumentální koncerty, vydávané tiskem u věhlasných evropských nakladatelů. Jeho jevištní dílo, dochované řadou hudebních pramenů, nebylo dosud zkoumáno.
Prameny a literatura
Nelahozeves – zámek, Lobkowiczká hudební sbírka (v majetku rodiny), rkp. notové materiály – sign. Ms X.E.f.6: Il custode di se stesso; sign. Ms X.E.f.1 (též SLUB Dresden, sign. Mus. 4261-F-500, partitura; MT 1676, libreto): Le due burle; sign. Ms X.E.f.5 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7005; NMd, sign. 901, libreto v rkp. překladu S. K. Macháčka Elizena, Princezna Wolhařská): Elisene, Prinzessin von Bulgarien; sign. Ms X.E.f.4 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7006; NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 268, přív. 2, libreto; MMP, cedule reprízy 24. 4. 1809): Die Rache oder das Räuberschloß; sign. Ms X.E.f.3 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7003; NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 887, přív. 3, libreto; MMP, inv. č. 7.866, 7.868, cedule repríz 3. a 21. 12. 1809): Clementine oder die Felsen bei Arona; sign. Ms X.E.f.2 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7012; Roudnická lobkowiczká knihovna v Nelahozevsi, sign. VI Ef 61, rkp. libreto): Jasons Vermählung; Repertorio di tutte le mie composizioni incominciando dall’anno 1796, parte prima, autografní tematický soupis skladeb R. do 1800 ⇒ Wurzbach (archiv vídeňské konzervatoře), ⇒ Eitner, ČHS (Gesellschaft der Musikfreunde Wien). • AEJ 1796, sv. 7, s. 208; sv. 8, s. 194n.; sv. 9, s. 209n.; [F. X. Němeček?]: Ueber den Zustand der Musik in Böhmen, Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 2, 1800, č. 28–31, cit. dle Mozart auf der Reise nach Prag, Dresden, Leipzig und Berlin, ed. R. Angermüller, Bad Honnef 1995, s. 43n.; nesign.: Personenstand der k. ständischen Schaubühne in Prag, Der Böhmische Wandersmann 1801, s. 247n.; Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 10, 1807/08, sl. 187; Prager Theater-Almanach 1809, s. 22n., 52, 67n.; Thalia (Wien–Triest) 1, 1810, s. 44, 196; J. F. Reichardt: Vertraute Briefe geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Oesterreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809 II, Amsterdam 1810, s. 208; Nachrichten vom Leben und den Werken des Tonsetzers J. R., Monatsbericht der Gesellschaft der Musikfreunde, Wien 1829, s. 61; Teuber II 1885, s. 274, 341, 344, 427, 430–434, 444; H. Engel: Der angeblich Beethovensche Klavierkonzertsatz, Neues Beethoven-Jahrbuch (Augsburg) 2, 1925, s. 167–182; Z. Němec: Weberova pražská léta, Praha 1944, s. 39–48, 182; V. Němec: Pražské varhany, Praha 1944, s. 37; A. Bauer: Opern und Operetten in Wien, Graz–Köln 1955, s. 28, 34, 38; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologica 16, 1961, s. 73–76; O. Landmann: Die Dresdener italienische Oper zwischen Hasse und Weber. Ein Daten- und Quellenverzeichnis für die Jahre 1765–1817, Dresden 1976, s. 55; A. Morovicsová–J. Vašíček: J. R. a jeho symfonie, seminární práce, Ústav hudební vědy FF UK Praha 1998/99; A. Richterová: Teatralia v rukopisné sbírce Roudnické lobkowiczké knihovny, K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven, ed. J. Radimská, České Budějovice 2000, s. 128; Ludwig van Beethoven im Herzen Europas, ed. O. Pulkert–H.–W. Küthen, Nové Strašecí 2000, s. 491; J. Vašíček: R. opera „Elisena, princezna bulharská“ (1807), dipl. práce, FF UK Praha 2001. • ČHS, Eitner, Gerber 2, Laiske, MGG, ÖBL, Verti, Wurmová, Wurzbach
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 502–503
