Ustavil jej režisér a herec P. Říha, později se jeho vedení ujal kabaretiér Ď. Pražský, jehož koncese umožnila skupině hrát také na venkově. Soubor vytvořil v Radiopaláci na Vinohradech kabaretní scénu, na níž se vedle principála uplatňovala autorská dvojice J. Moravec a K. Hrnčíř, výtvarníci F. Tvrdek a J. Staněk, někdejší hudební spolupracovník souboru J. Snížka skladatel R. Blahník. Jako choreograf spolupracoval taneční mistr Divadla Járy Kohouta B. Milec. Členy souboru byli vedle zkušených profesionálních herců (B. Wronski, psán též Vronský, komik R. A. Strejka z divadla Uranie, M. Svoboda z Tylova divadla v Nuslích ad.) zprofesionalizovaní amatéři, mezi nimiž se prosazovala mladá H. Simonová.
Zrod kabaretu byl do značné míry motivován snahou konjunkturálně využít dobové obliby divadelních parodií a narychlo sestaveným „pokračováním“ Snížkova Rozmarného zrcadla vyplnit mezeru, která vznikla v pražském divadelnictví odchodem Snížkovy skupiny z Nezávislého divadla. Několik jejích členů přešlo do souboru, jenž zahájil činnost v lednu 1943 inscenací Trh rozmaru. Autoři J. Moravec a K. Hrnčíř, skladatel R. Blahník i režisér P. Říha vytvořili bezmála repliku Snížkova kabaretu. Skeče a písně, volně spjaté průvodním slovem konferenciéra, parodovaly žánrové typy soudobé divadelní a filmové produkce. Hrálo se denně za velkého zájmu publika, který opadl až před koncem sezony. Poté skupina hrála mimo Prahu (např. v květnu v Písku a dalších městech). Po ukončení zájezdové činnosti počátkem léta 1943 se rozpadla a její členové přešli do jiných kabaretních podniků.
Literatura
Nesign: Dlouho očekávaný směr divadla opět na scéně, Nár. střed 16. 1. 1943; N. Honcová: Trh marnosti, Praha v týdnu 4, 1943, č. 2, s. 7; nesign: Petra Říhy Trh rozmaru, Arijský boj 4, 1943, č. 10, s. 3; B. Srba: Smích v nesvobodě, DR 5, 1994, č. 1, s. 21.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 447—448
