Divadelní společnost ustavená hercem O. Lukešem ze zbytku hereckého souboru Zemského divadla v Brně, které bylo v listopadu 1941 nařízením úřadu říšského protektora uzavřeno a 1942 zlikvidováno. Organizačně schopný Lukeš získal koncesi, jež umožnila zřídit divadelní společnost, v níž soustředil herce, kteří zůstali bez angažmá. Koncese opravňovala pořádat představení na území Země moravskoslezské, vyjma míst, kde působila stálá divadla (Brno, Olomouc, Ostrava). Některé z premiér se nicméně uskutečnily v Brně.
Společnost vstoupila do života 1. 8. 1942 a působila ve větších moravských městech do počátku března 1943, kdy většina jejích členů byla angažována k Českému lidovému divadlu v Brně, soukromému podniku ředitele A. Fencla. Lukeš si koncesi podržel i nadále a 1942 ji využil ke krytí nově vzniklého Beskydského divadla v Hranicích.
Mezi tehdejšími cestujícími společnostmi představovalo MLD solidní podnik, jehož produkce se vyznačovala vyspělou hereckou interpretací uváděných děl. V souboru se shromáždili představitelé realistického herectví K. Hospodský, H. Krtičková, J. Kurandová, J. Lázničková, J. Lokša, A. Novotná, M. Pavlíková, F. Šlégr a J. Urbánková. Ve zpěvoherním ansámblu pak operní a operetní sólisté R. Hořáková, V. Jedenáctík, M. Ledererová, M. Řezníčková, E. Olšovský, V. Strelcová a G. Talman. Vrchním režisérem činohry byl J. Lokša, režisérem F. Šlégr, režiséry operety R. Lampa (též šéf) a O. Janků. Plnému uplatnění silného hereckého a pěveckého potenciálu však zabraňoval repertoár, sestavovaný v obavě před nacistickou perzekucí z kusů nevalné úrovně, převážně z her německých. Dramaturgickou linii předznamenala zahajovací inscenace, k níž byla zvolena konverzační veselohra V. Wernera Právo na hřích. Dále ji reprezentovaly např. Grmelovo Dědictví, Petrovičové konverzační fraška Střídavě oblačno a hlavně německé bulvární hry (např. Lenz: Mládenecká daň, Vittus: Tři lední medvědi, Gribitz: Děvče s hraběcí korunkou). Umělecký vrchol představovaly Svobodovy Směry života (r: F. Šlégr), obehrané předtím v Zemském divadle. Hojně byly uváděny operety „kapesního“ formátu, nevyžadující náročnou výpravu ani baletní sbor. V koncertním provedení byly nastudovány průřezy klasickými českými operami.
Význam MLD spočíval především v jeho sociální funkci: umožnilo divadelníkům postiženým nacistickou perzekucí přečkat dobu existenční tísně. Konstituováno na troskách brněnské ústřední scény, udržovalo v povědomí diváků její osud a příspívalo k posílení rezistentních nálad.
Literatura
vl: Nová moravská scéna, LN 21. 7. 1942; Sch.: Moravské lidové divadlo zahajuje, A-Zet 2. 8. 1942; J. Horňák: České divadlo v Brně za německé okupace, rkp. MZMd; S. Krtička: Brněnská hudební epocha II, rkp., ND Brno, s. 777 + Česká opera v Brně, rkp., ND Brno, s. 73; B. Srba: Z osudů českých divadel za nacistické okupace 1939–1945, in sb. Otázky divadla a filmu II, Brno 1971, s. 191 + Cestující divadelní společnosti na Moravě 1939–1945, Program SD Brno 57, 1985/86, s. 83 + České divadlo v Brně v letech nacistické okupace, Program SD Brno 61, 1989/90, s. 299.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 313—314
