Uváděn též jako Colomba, Columba, s křest. jmény Innocentius, Innocente, Johann Baptist Innocenz. – Jeho učitelem byl pravděpodobně strýc Luca Antonio C. Po krátkém pobytu v Mohuči se 1737 usadil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde vytvořil např. slavnostní dekoraci k císařské korunovaci Karla VII. (1741) a 1745 pravděpodobně také zahájil následující pětiletou spolupráci s divadelním ředitelem Ph. Nicolinim. Pro něj pak tvořil dekorace, které se uplatnily i v Mannheimu, Vídni (1746/47), Brně (1747), Praze a Lipsku (1747/48), Hamburku a Braunschweigu (1748/49). Od 1750 působil jako dvorní výtvarník a divadelní architekt württemberského dvora ve Stuttgartu (zdejším kapelníkem byl do 1753 I. Holzbauer, poté N. Jommelli), kde pro zrekonstruované divadlo vytvořil několik dekoračních kompletů (např. pro Jommelliho opery Artaserse, 1756; Demofoonte, 1764, Il Vologeso 1766) a od 1761 byl na zdejší akademii výtvarných umění učitelem divadelního malířství. 1751–69 pracoval také v Hannoveru, kde se zachovala jeho opona zámeckého divadla s vyobrazením Apollóna v kruhu Múz. 1763 vyzdobil operní divadlo v severoitalském městě Como, 1764 vybavil dekoracemi divadlo v Ludwigsburgu a vytvořil nástropní malbu nad zdejším hledištěm. 1769–71 působil jako divadelní malíř v Turíně (Teatro Regio), 1774–80 v Londýně (King’s Theatre, Weston Hall), kde vytvořil např. 1776 dekorace a stroje pro uvedení tragického intermezza Piramo e Tisbe (h: V. Rauzzini, l: M. Coltellini). Nejpozději 1792 se vrátil do svého rodiště. Vedle prací pro divadlo namaloval i řadu nástěnných maleb (převážně iluzivní architektury) i oltářních a závěsných obrazů (převážně krajiny a žánry).
V rámci široce rozvětvené tvorby bylo C. uplatnění na území českých zemí jen okrajové. Praha mohla poznat jeho dekorace při hostování dětské pantomimy Ph. Nicoliniho v Divadle v Kotcích v zimní sezoně 1747/48 (např. v pantomimě o vzkříšeném Harlekýnovi Das Grabmahl des Arlequins [Harlekýnův náhrobek], jejíž titul je znám z Nicoliniho vystoupení ve Frankfurtu nad Mohanem i v Lipsku). Scénografická složka byla pro pantomimu jedním ze základních aspektů působivosti a zvláště významné byly proměny při otevřené scéně. I přesto, že známe pouze C. scénografická zadání tak, jak jsou popsána v libretech, jisté je, že svým působením v českých zemích zprostředkoval vliv italské dekorační a kostýmní tvorby. O jeho údajné činnosti v Brně postrádáme bližší informace.
Prameny a literatura
Nicoliniho intermezza tištěná v Praze ⇒ Kneidl; dekorace k inscenaci opery N. Jommelliho Il Vologeso, Stuttgart 1766 ⇒ Krauß 1908, s. 65n., nesign. rytinový portrétInnozenz Colomba, tamtéž, s. 41; Piramo e Tisbe. A tragic entertainment as performed at the King’s Theatre in the Hay-Market… Scene e macchine del Signor Colomba, London 1776 ⇒ Meyer 2/XXIII, s. 59. • J. F. Schütze: Hamburgische Theater-Geschichte, Hamburg 1794, reprint Leipzig 1975, s. 73n.; R. Krauß: Das Stuttgarter Hoftheater von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart, Stuttgart 1908, s. 41, 43n., 50, 54, 64–66; G. Dieke: Die Blütezeit des Kindertheaters, Emsdetten 1934, s. 24; H. Tintelnot: Barocktheater und barocke Kunst, Berlin 1939, s. 101, 105n., obr. 95; S. Rosenfeld–E. Croft Murray: A Checklist of Scene Painters working in Great Britain and Ireland in the 18th Century, Theatre Notebook (London) 19, 1964, s. 20; H. Zielske: Kleine Schriften der Gesellschaft für Theatergeschichte (Berlin) 23, 1969, s. 23–45; T. Bouquet: Il teatro di corte, Torino 1976; A. Scherl: Pantomimické produkce v divadle v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 97–99; H.-J. Schoelderer: Das Schloßtheater Ludwigsburg, Berlin 1994. • ADB, Meyer, Nagler, Sartori, Thieme–Becker
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 118–119
