Po smrti ředitele V. Nypla (1861) obdržel J. Krämer divadelní koncesi, převzal jeho soubor a utvořil vlastní podnik. Společnost byla pouze činoherní a působila především v oblasti severních a středních Čech. Jádro nevelkého souboru tvořila Krämerova rodina (ředitel, manželka Anna se synem J. J. Landou, dcera Anna, provd. Jelínková a zeť V. Jelínek), dalšími členy v prvních letech byli A. Betka, J. O. Hlava, J. Vilhelm, F. Vratislav. Později tu působili M. Ryšavá s chotěm (1864), T. Sodoma, F. Šípek a E. Vojan (1869). Spíše menší, tzv. rodinnou společnost ředitel nevedl k vyhraněnému programu. V repertoáru převažovaly původní hry starších a romantických dramatiků, závažnější díla byla zařazována jen zřídka (Shakespeare: Hamlet, 1867). Za vzedmutého celonárodního a divadelního nadšení, jež provázelo položení základního kamene ND, Krämer uvedl Kolárovu Žižkovu smrt a Tylova Jana Husa (1868). Společnost objížděla menší a střední města (Golčův Jeníkov, Kutná Hora, Sobotka, Slaný, Unhošť), kde u nenáročného publika uspěla se svým konzervativním pořadem. Ojedinělý pokus prosadit se ve větších městských aglomeracích (Plzeň, Smíchov), podniknutý na jaře 1864, skončil nezdarem. Průměrnou, ale na tehdejší divadelní poměry spořádanou společnost vedl Krämer až do své smrti 1877. Koncese přešla na jeho zetě V. Jelínka, který ustavil vlastní podnik.
Literatura
J. Knap: Umělcové na pouti, 1961 + Čtyři herečky, 1967; V. Š. Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930; A. Buchner: Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě, 1968.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 219