Komorní divadlo (Praha 1919)

Komorní divadlo
Praha 1919
divadlo

Založeno v květnu 1919 v Praze z iniciativy dramatika F. Šorma a režiséra V. Táborského. Pro potřeby divadla byl adaptován pronajatý sál v Mozarteu, domě nakladatele M. Urbánka v Jungmannově ul. 30, do té doby sloužící koncertům. Program nové scény byl koncipován především na základech literárně-dramatických. Zakladatelé zdůrazňovali význam slova, jeho obsahu, zvuku a rytmu; tomu měla odpovídat „vnitřní“ režie a herectví. Odmítali nadměrné používání scénických prostředků, zejm. ve výpravě, ale i v hereckém projevu (pohyb, gestika). Členy nepočetného ansámblu byli J. Janderová, M. Pačová, J. Rozsíval, J. Sedláček (též režisér) a J. Šnajdr.

KD zahájilo 16. 5. 1919 Šormovou komedií Zpověď duší. Následovala téměř nehraná práce F. X. Svobody Přes tři vrchy (1919). Obě inscenace prokázaly schopnost souboru interpretovat psychologickou dramatiku v duchu výchozích záměrů. Uměleckým vyvrcholením činnosti se stala poprvé v Čechách uvedená Strindbergova Slečna Julie (1919), především zásluhou M. Pačové, která hrála tit. roli. Čechovův Labutí zpěv, uváděný v jednom večeru se Slečnou Julií, ještě souzněl s programovou koncepcí. Další hry se od ní vzdalovaly (Drachmann: Tintoretto; Zapolska: Carevič) a v inscenacích se začaly objevovat konvenční režijní a herecké postupy, jimž chtělo KD původně oponovat. Koncem června byl ohlášen dvouměsíční prázdninový zájezd na venkov. Od počátku nové sezony již divadlo činnost neobnovilo.

KD existovalo krátce a v pražském divadelnictví se výrazněji neprosadilo. Bylo pokusem zformovat malou komorní scénu, která hlavnímu městu mladé republiky chyběla. Poprvé prolomilo monopol ND, dosud platný pro oblast tzv. vnitřní Prahy. V řízení KD se uplatnil moderní princip správní rady složené z dramatiků a herců. I z těchto důvodů bylo přijímáno kulturní veřejností a odbornou kritikou se značnými sympatiemi. Jeho umělecký program však šel proti směru soudobého vývoje, obrácenému k divadelní syntéze a stále více rozvolňujícímu vazbu divadla a literatury. Zánik scény uspíšily důvody ekonomické. Zakladatelé nedisponovali dostatečným kapitálem, aby mohli nekomerční, soukromě provozované divadlo udržet delší dobu.

Literatura

Nesign.: Komorní divadlo, Večerník PL 7. 5. 1919; K.: Komorní divadlo, PL 18. 5. 1919; V.: Komorní divadlo, Večerník PL 19. 5. 1919 + Přes tři vrchy, tamtéž 26. 5. 1919 + Zamilovaná, tamtéž 2. 6. 1919 + Slečna Julie, tamtéž 6. 6. 1919 + Tintoretto, tamtéž 17. 6. 1919 + Carevič, tamtéž 21. 6. 1919.


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 212

Autor: Šormová, Eva