Trübwasser, Josef

Celým jménem Josef Vincenc Trübwasser, psán též Trübswasser. Narodil se jako nemanželský syn brněnského hostinského Josefa Trübwassera a Augusty Sykorové v Pisárkách u Brna, sňatkem rodičů ze dne 5. 11. 1867 byl legitimizován. Otec zemřel ve 44 letech 1875 v Brně a zanechal po sobě rodinu o sedmi dětech. Již v raném dětství tak T. poznal bídu, což se později promítlo v jeho dramatické tvorbě. Navštěvoval měšťanskou školu a poté učitelský ústav, který absolvoval 1887. 1894 získal v Opavě oprávnění k výuce na měšťanských školách v předmětech přírodopis a matematika, 1896 v Brně pak dále pro kreslení a krasopis. T. prvním působištěm byly Svitavy, kde nastoupil jako podučitel na chlapecké národní škole. Do Jihlavy přišel 1887 a žil tu až do své smrti. 1897 získal oprávnění k výuce stenografie pro střední školy, stal se odborným učitelem a později i ředitelem na dívčí měšťanské škole v Jihlavě. Oženil se s Katharinou Salomonovou (* 14. 9. 1869), dcerou místního textilního fabrikanta a císařského rady Leopolda Salomona (1841– 1914), člena nacionálně orientovaného buršáckého sdružení Iglavia (zal. 1859). Ze sňatku (10. 9. 1895) vzešly tři děti: Hertha (1896), Wolfgang (1898), Helmuth Reinhald (1902). T. zemřel v Jihlavě 3. června 1902 na následky zánětu srdeční svaloviny a o dva dny později byl pohřben na jihlavském městském hřbitově.

T. psal nejen dramata, ale i básně, prozaické črty, povídky a novely s veselými, až satirickými tóny, které vycházely v lokálním tisku. Vedle toho přispíval do uměleckého měsíčníku Der Kyffhäuser, psal pro vídeňské deníky Ostdeutsche Rundschau a Österreichische Volkszeitung a Die Zeit. Do lipského měsíčníku pro výchovu a výuku Neue Bahnen posílal příspěvky na nejrůznější témata, především ze školského prostředí. Spoluzaložil jihlavský nacionalistický plátek Deutsche Wacht (1901), který pravidelně zásobil politickými a kulturně-kritickými články.

Inspirován brněnským básníkem J. von Kräutnerem psal T. své umělecké prvotiny, které vycházely v 90. letech 19. století v mnichovském naturalistickém obtýdeníku Gesellschaft. V posledním desetiletí 19. století, kdy se také v moravské provincii začal prosazovat naturalismus, vznikla v Brně umělecká společnost, kterou tvořili P. Langmann, F. Schamann, R. von Schaukal, H. Müller, P. Stefan nebo E. Schick. Po jejich vzoru se pak i v Jihlavě spojili umělci K. H. Strobl a E. Filek von Wittinghausen, kteří přizvali i T. Scházeli se v Café Simander a sdružení nazvali podle mytologického obřího tvora Midgardschlange. Svými naturalisticky laděnými díly se snažili proniknout i za hranice regionu. Jejich cílem bylo pomocí satiry a ironie překonat staré maloměšťácké zvyklosti a konzervatismus. T. byl naturalismem výrazně ovlivněn, což je patrné v jeho dramatu Der Herr Meister (1900), obsahově i formálně podobnému Tkalcům G. Hauptmanna (1892) nebo Bartelu Turaserovi T. brněnského kolegy P. Langmanna (1897). Tematizoval v něm špatné sociální poměry, těžkou vykořisťovatelskou práci a podceňované postavení učitelského povolání. Ačkoli podle E. Filka T. drama napsal v době, kdy jmenovaná díla neznal, inspirace v uvedených dramatech je zřejmá; jde o regionální příspěvek k celoevropskému literárnímu směru té doby. Premiéra se konala v Mnichově 7. 7. 1900 v Deutsches Volkstheater a po osmi reprízách bylo představení zásahem cenzury staženo z repertoáru. V Jihlavě bylo drama v době svého vzniku zakázáno, po více než dvaceti letech je nastudoval místní Německý kulturní spolek (Deutscher Kulturverband), premiéra se konala u příležitosti 20. výročí autorova úmrtí (2. 6. 1922).

Druhým T. dramatickým dílem, které se dočkalo knižního vydání, je pohádkové drama Chryses, které má spíše novoromantické znaky, přestože bylo dedikováno teoretikovi naturalismu M. G. Conradovi. Jedná se o milostný příběh s tragickým koncem, v pětistopých jambech. Není známo, zda se drama dočkalo uvedení. Krátce před smrtí pracoval T. na dramatu s názvem Jung Ortlieb, z kterého vznikl pouze 1. akt, který se však nedochoval.

T. je typickým představitelem lokálního autora ovlivněného naturalismem. Jeho dramatická tvorba se zdá být pouze okrajovou, nicméně podle korespondence s M. G. Conradem o uvedení svých dramat T. urputně usiloval. Pokud je později zmiňován svými německými krajany z Jihlavy, je to vždy hlavně v souvislosti s jeho první divadelní hrou, která se však – zřejmě z politických důvodů – nedočkala valného ohlasu.

Hry

Der Herr Meister, t. Dresden – Leipzig 1900, prem. 7. 7. 1900 Deutsches Volkstheater München; Chryses, Märchendrama, t. Dresden – Leipzig 1901.

Prameny

MZA Brno: fond E 67 Sbírka matrik, sign. 6419 – Římsko-katolický farní úřad Jihlava, sv. Jakub, matrika narozených, pag. 112 [narození Kathariny Solomon]; tamtéž, sig. 6482 – Římsko-katolický farní úřad Jihlava, sv. Jakub, matrika oddaných, pag. 339 [sňatek Josefa Trübwassera a Kathariny Salomon]; tamtéž, sign. 6523 – Římsko-katolický farní úřad Jihlava, sv. Jakub, matrika zemřelých, pag. 156 [úmrtí Josefa Trübwassera].

Münchner Stadtbibliothek – Monacesia: pozůstalost M. G. Conrada, sig. MGC B 1174 – 2560/90, 2561/90, 2562/90.

Literatura

K. Strobl: Geschichte der Iglauer Ferial-Verbindung „Cimbria“ in den Jahren 1888–1898, Iglau 1898; Der Herr Meister von Josef Trübswasser, Die Gesellschaft, sv. 1, München 1901 [recenze uvedení dramatu Der Herr Meister]; F. Gruner: Neue Dramen, Literarische Warte (Berlin) 8, 1901 [recenze dramatu Der Herr Meister]; Chryses, Deutsche Wacht (Iglau) 1901 [recenze dramatu Chryses]; Deutsches literarisches Jahrbuch des Vereins „Deutsches Haus“ in Brünn. Mährische Dichter, Brünn 1902; Mährischer Grenzbote (Iglau) 5. 6. 1902; E. von Filek: Josef Trübswasser, Neue Bahnen (Leipzig) 1902, s. 449–450; J. Schmid-Braunfels: [recenze dramatu Chryses], Neue Bahnen (Leipzig) 1902, s. 96; [anonym]: Josef Trübswasser, Neue Bahnen (Leipzig) 1902, s. 375 ● oznámení o úmrtí a nekrology: Mährischer Grenzbote (Iglau) 5. 6. 1902; Kürschners Literatur-Kalender auf das Jahr, Berlin 1902, sv. 24, s. 1460 ● F. Dietrich – R. Dietrich: Bibliographie der Zeitschriftenliteratur, sv. 11, Leipzig 1903, s. 306; L. Salomon: Festschrift anlässlich der 100 Semester-Feier der Iglavia, Iglau 1909; Mährischer Grenzbote (Iglau) 30. 5. 1922; Hans von der Igelau [H. Krcal]: Josef Trübswasser. Zum 20. Todestag am 3. 6. 1922, Mährischer Grenzbote (Iglau) 1. 6. 1922, s. 1–3; J. Blösl: Südmährens Dichter und Sänger, Nikolsburg 1926; A. Altrichter: Karl Hans Strobl. Ein Lebens- und Schaffensbild, Leipzig 1927 [jiný údaj o příchodu T. do Jihlavy: 1891]; O. Th. Trübswasser: Die Heimatdichtung des Iglauer Freundeskreises, Wien 1928; J. Mühlberger: Die Dichtung der Sudetendeutschen in den letzten 50 Jahren, Kassel – Wilhelmshöhe 1929; I. Göth (ed.): Aus dem Iglauer Dichtergärtlein, Plan bei Marienbad 1931, s. 68; W. Szegeda: Südmährisches Schrifttum, Znaim 1932, s. 34; K. Winkler: Literaturgeschichte des oberpfälzisch-egerländischen Stammes, Kallmünz 1938, s. 634; A. Altrichter: Josef Trübswasser. Zum 40. Todestage, Igelland(Iglau) 21. 6. 1942, s. 142–143; W. Neuwirth: Die Entwicklungsstufen des Iglauer Schrifttums, Igelland 4 (Iglau) 1942, s. 23; M. Reitter: Egid Filek, eine Monographie, disertační práce, Wien 1949, s. 23–24; [anonym]: Vom geistigen Schaffen im Igelland. Seine Anfänge – Dichter, Schriftsteller und Heimatforscher auf Iglauer Boden – Die Zeit von 1918 bis zur Austreibung – Fortsetzung in der Fremde durch das Heimatblatt, Mährischer Grenzbote (Heidenheim) 10. 1. 1955, s. 1–2; W. Nemetz: Streifzug durch die Iglauer Heimatdichtung. Allgemeines über die heutige Dichtkunst überhaupt, Mährischer Grenzbote (Heidenheim) 25. 10. 1964, s. 3.
https://limam.upol.cz/Authors/Detail/142

BBLÖ, Brümmer, DB, DBI, Friedrichs, Jaksch, Kleines Literaturlexikon, Kosch L, Nagl, Pillwein

Vznik: 2018