Vlastním jménem Nataša Hodáčová; pocházela z vážené a dobře situované rodiny. Otec František Xaver Hodáč byl profesor ČVUT, národohospodář, generální tajemník Ústředního svazu československých průmyslníků a poslanec za Československou národní demokracii, matka Adéla byla dcerou historika Jaroslava Golla. G. měla bratra Ivana a nevlastní, herecky též činnou sestru Marcellu Sedláčkovou (1926–1969), nemanželskou dceru F. X. Hodáče a herečky Anny Sedláčkové (1887–1967).

Absolvovala dívčí reálné gymnázium Minerva v Praze, studium na Filozofické fakultě UK nedokončila, dala přednost uměleckým zájmům. Navštěvovala taneční školu J. Kröschlové, s níž vystoupila mj. v Paříži, režiséři Národního divadla K. Dostal a J. Frejka ji soukromě vyučovali herectví. 1932 debutovala ve filmu, 1933 nastoupila do Českého divadla v Olomouci, sezonu 1934/35 strávila v českém souboru Slovenského národného divadla v Bratislavě. 1935 přijala angažmá v Městském divadle na Královských Vinohradech, na jehož scénách působila až do všeobecného uzavření českých divadel v září 1944. Ve filmu její kariéra kulminovala 1939–43, kdy se stala jednou z nejoblíbenějších českých hereček. Osobní styky v období protektorátu s W. Söhnelem, správcem barrandovských filmových ateliérů a členem NSDAP, účinkování v německém filmu Komm zu mir zurück (Vrať se ke mně zpět, 1944) i členství G. otce v nacionalisticky orientované politické straně Národní sjednocení, vedly ve vybičované poválečné atmosféře k obvinění G. z kolaborace, které se snažila odčinit prací dobrovolné ošetřovatelky v terezínském ghettu krátce po osvobození. Po květnu 1945 byla vypovězena z vinohradského divadla, nesměla působit v Praze a měla zákaz filmování. 1947 přijala nabídku angažmá od režiséra K. Konstantina, ustaveného do funkce ředitele v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích, kde setrvala do 1950. Během angažmá se za Konstantina (1903–1961) provdala, manželství bylo bezdětné. 1951 se vrátila do českého filmu účinkováním v Císařově pekaři – Pekařově císaři. 1952 následovala Konstantina do Městského divadla na Fidlovačce v Nuslích, kde působila v sezoně 1952/53. 1955 nastoupila na výzvu J. Wericha do Divadla satiry, později přejmenovaného na Divadlo ABC, a zůstala v něm i po Werichově odchodu a přičlenění divadla k Městským divadlům pražským (1962). Jejich členkou byla až do předčasného odchodu do důchodu 1971, vyvolaného vleklými bolestmi kyčlí. Následně působila jen ve filmu a televizi. Zemřela v domově důchodců v Praze-Krči, pohřbena je v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.

G. jemná a oduševnělá krása, elegance, kultivovaný, graciézní projev (prozrazující taneční průpravu) a zároveň překotná, neuchopitelná spontaneita a komické nadání určovaly typy rolí, které hrála: křehké, éterické, senzitivní dívky na straně jedné a moderní, sportovně založené, emancipované mladé ženy na straně druhé.

G. popularita pramenila především z jejího působení ve filmu. Od 30. let hrála role naivních dívek zmítaných osudem a světáckých slečen z bohatých rodin; koncem této dekády filmaři objevili její komický talent, který zúročila zejména po boku O. Nového (Kristián, 1939; Eva tropí hlouposti, 1939; Roztomilý člověk, 1941; Hotel Modrá hvězda, 1941). Představovala ztřeštěné, energické dívky, vládnoucí břitkým a pohotovým slovem, jež si okolí podmaňují bezprostředností a přirozeným půvabem. V téže době dostala příležitost ztvárnit složitější úlohy v závažnějších snímcích (citlivá, láskou omámená Helenka v Pohádce máje, 1940; naivně dychtivá adeptka herectví Fanynka ve filmu Šťastnou cestu, 1943). Poválečnou filmovou kariéru zahájila rolí prostořeké Kateřiny, nucené vydávat se za somnambulní Sirael, v Císařově pekaři – Pekařově císaři, v dalších letech hrála již pouze drobné, povětšině komediální úlohy učitelek, referentek, zdravotních sester apod. a výraznější roli získala až v kriminální komedii Drahé tety a já (1974), v níž ztělesnila roztržitou stařenku Fany.

Divadelně činná byla G. během celé své kariéry. Pouze příležitostné, soukromé herecké školení ji zvláště v prvních letech hendikepovalo v technice projevu; současně si tak ale uchovala rozvernou živelnost a intuitivnost výrazu.

V prvním, olomouckém angažmá měla možnost hrát vedle dívčích rolí v dobových společenských hrách postavy charakterní či poetické (Inken Petersová, Hauptmann: Před západem slunce; Princezna Kukašin, O’Neill: Miliónový Marco; Mahulena, Zeyer: Radúz a Mahulena) a s podobným rejstříkem postav se setkala i v následném angažmá ve Slovenském národném divadle: mezi převládajícími rolemi v oddychových kusech se objevily i náročnější úlohy rozmařilé a zkažené Šury (Gorkij: Jegor Bulyčov) či senzitivní Kosovky (Vojnović: Smrť matky Jugovičovcov).

Stěžejním působištěm její divadelní kariéry se stalo vinohradské divadlo, na jehož scénách sehrála přes padesát rolí. Inscenátoři sázeli na její přitažlivý zjev. Přijata byla pro lyrický obor; hrála naivky v populárních sentimentálních dramatech (radostná a švitořivá klášterní schovanka Tereza v Martinez-Sierrově Písni kolébky, andělsky čistá služka Brigita v Carollově Pravdě a stínu) či romantické, citově vroucí postavy (titulní role v Kvapilově Princezně Pampelišce, Emča Webová ve Wilderově hře Naše městečko). Vedle toho se osvědčila i v úlohách současných emancipovaných dívek (repetivá telefonistka Bessie v Riceově Právním zástupci; Anna v Rössnerově Karlu III. a Anně Rakouské) či vitálních komediálních figur (temperamentní, hravá Finea v de Vegově Láska má své klíče; colombinovská Lavinie v Ernstově Karnevalu Pantalonů). Její herecký typ – užší než např. u generační souputnice a jedné z hvězd vinohradského divadla J. Štěpničkové – vyhovoval pouze určitému druhu rolí. S postavami dramatičtějšími a vrstvenějšími, rozkolísaného či problematického (záporného) charakteru, zápolila, tlumíc a zjemňujíc jejich rozporuplné rysy. Ve 40. letech, kdy zvolna opouštěla úlohy dívek a přehrávala se do rolí dospělých žen, ztvárnila dramaticky náročné figury (Ofelie, Shakespeare: Hamlet; Hilda Wanglová, Ibsen: Stavitel Solness; Nora, Ibsen: Domov loutek), nejednoznačné ohlasy ale svědčily o teprve postupném hereckém dorůstání. K nejzdařilejším rolím vinohradského angažmá patřila její Emča Webbová v Našem městečku – mladistvě dychtivá coby dívka, jež se má stát vdanou ženou, i jímavě průsvitná coby zemřelá, naposledy se vracející do světa živých – a temperamentní, gaminská klavírní žačka Anna v nejúspěšnějším protektorátním kusu Městských divadel pražských Karel III. a Anna Rakouská.

Po nedobrovolné tříleté pauze mohla G. na předchozí role navázat, byť v obtížnějších oblastních podmínkách a stranou veřejného zájmu, v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích. Po boku K. Konstantina (v uměleckém i osobním životě) zde v relativně svobodném ovzduší, jen pozvolna indoktrinovaném požadavky lidově demokratického a komunistického režimu, sehrála velké role především klasického repertoáru (Líza Doolittlová, Shaw: Pygmalion; Kateřina, Shakespeare: Zkrocení zlé ženy; Mirandolína, Kysela: Naše paní hostinská; Blažena, Shakespeare: Mnoho povyku pro nic). Přesun do Městského divadla na Fidlovačce v Nuslích znamenal pro G. návrat do divadelního centra, zároveň ale i ustrnutí dalšího hereckého vývoje. Divadlo satiry, resp. Divadlo ABC a posléze i další scény Městských divadel pražských jí poskytly převážně jen nevelké role v odpočinkových či uměřeně kritických kusech, ve kterých uplatnila zejména komediální talent. K nejvýraznějším patřila vraždící tetička Abby Brewsterová v Kesselringově černé komedii Jezinky a bezinky a bláznivá, dojemná Ethel v Patrickově Podivné paní Savageové, k nejzávažnějším jemná maminka Paní Jibbsová v Našem městečku a vtíravá návštěvnice Edna v Albeeho psychodramatu Křehká rovnováha. Vedení divadel si s hereckou osobností a typem G. nevěděla příliš rady a nedokázala ji, při stávajícím charakteru svého repertoáru, adekvátně využít.

G. herecká kariéra byla – podobně jako v případě dalších předválečných a protektorátních herců – poznamenána politickými a kulturními otřesy po 1945, které v českém divadle i filmu předefinovaly dosavadní kulturní a umělecká paradigmata.

Role

Dívčí reálné gymnázium Minerva

? (V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk) – 1928.

Taneční škola Jarmily Kröschlové

? (B. Martinů: Penzionát) – konec 20. let; Pták snů (V. Smetáček – J. Kröschlová: V podvečer parného dne) – 1932.

České divadlo v Olomouci

Inken Petersová (G. Hauptmann: Před západem slunce), Maica Bratiano (L. Verneuil: Hlava či orel?), Rada Stojičeva (J. Pecija [P. P. Petrović]: Tři ku jedné), Olympie (L. Blatný: Tři), Goričevová (A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu), Lupáč (J. K. Tyl: Mistr Jan Hus), Zdeňka Havlíčková (V. Skoch: Dcera národa), Alma Wiesingerová (P. Frank – L. Hirschfield: Obchod s Amerikou), Lili (P. Preradovič: Rozumíme si?), Yo-Yo (G. Schmitt: Pozor na dopisy [Sextet]), Starostova dcera (O. Dubovský: Stréček Křópal poslancem) – 1933; Princezna (O. Nedbal: Pohádka o Honzovi), Marta (V. Werner: Zuzana hraje vabank), Princezna Kukašin (E. O’Neill: Milionový Marco), Helena Arbeziatová (J. Deval: Továryš), Herta (P. Vulpius: Hej rup! [Mládí vpřed]), Mahulena (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Essie (G. B. Shaw: Pekelník), Eva (W. S. Maugham: Nedoceněné zásluhy) – 1934.

Slovenské národné divadlo

Mimi (K. Čapek: Lúpežník), Lady Sagamore (E. P. Montgomery: Záprah), Slúžka (F. Langer: Periféria), Zdenka Havlíčková (V. Skoch: Dcéra národa), Pavlina (E. Bozděch: Sveta pán v župane), Alexandra (Šura) (M. Gorkij: Jegor Bulyčov), Katuška (P. Schurek, úpr. H. Sessmann: Ulica spieva), Berta (L. Fodor: Milujem dámu od divadla) – 1934; Kosovka + Tretia snacha (I. Vojnović: Smrť matky Jugovičovcov), Helena z Trévillacu (G. A. de Caillavet – R. de Flers – É. Rey: Rozkošná príhoda), Irena Lawrencová (A. Stuartová – P. Stuart: Šestnásťročná), Amálka Myšková (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: Kondelík a Vejvara), Lisette Dellyová (J. Hans: Je Geraldina anjelom?), Pepíček (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: Vo vyjedenom kráme), Mopsa + Hovorná dáma (W. Shakespeare: Rozprávka zimného večera), Kitty Packardová (G. S. Kaufman – E. Ferberová: Večera o ôsmej), Král´ Ladislav (R. Medek: Jiří Poděbradský), Sulla (K. Čapek: R. U. R.), Adela (H.-F. Becque: Parížanka), Tanečnica Anny (V. Werner: Medvedí tanec), Julia Valtierová (G. Berr – L. Verneuil: Škola poplatníkov), Kitty Westcourtová (E. Goulding – E. Selwyn: Mama tancuje) – 1935.

Městské divadlo na Královských Vinohradech

Solange (H. Bernstein: Naděje) – 1935; Hortensie (H. de Balzac, dram. F. Götz: Sestřenice Běta), Irena (L. Verneuil: Ať žije král), Princezna (A. Wennig – J. Port: Dlouhý, Široký a Bystrozraký), Eva (J. Port – B. Stejskal: České jesličky), Věra (V. Werner: Právo na hřích) – 1936; Klára (L. Machard: Život je tak krátký!), Ingrid + Zelenooděná (H. Ibsen: Peer Gynt), Jiřina (K. Beran: Hořká láska), Olivie (W. Shakespeare: Cokoli chcete aneb Večer tříkrálový), Breda (B. Kreft: Velezrádce) – 1937; Lea (G. B. Shaw: Ženění a vdávání), Karolina (G. Berr – L. Verneuil: Vlak do Benátek), Bessie (E. Rice: Právní zástupce), Pampeliška (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Růžena (V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk + Poslední prázdniny), Mae (E. Rice: Postranní ulice) – 1938; Léna (J. Port: Česká jara), Blanka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Helena (V. Neff: Pokušitel) – 1939; Karla Zuklínová (F. Götz: Soupeři), Marja Antonovna (N. V. Gogol: Revisor), Kamma z Rüssingů (A. Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen) – 1940; Dora (V. Werner: Půlnoční slunce), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet), Irena (A. J. Urban: Sluneční paseka), Finea (L. de Vega: Láska má své klíče) – 1941; Fanny Hobichlerová (H. Bahr: Žlutý slavík) – 1943.

Městské komorní divadlo

Mabel Chilternová (O. Wilde: Ideální manžel), Zuzana (Y. Noé: Kristian), Claire (G. B. Shaw: Veliká Kateřina), Helena (G. Beer – L. Verneuil: Světelné fontány) – 1935; Ada (A. Obey: Archa Noemova), Zuzanka (V. Nezval: Nový Figaro), Růženka (V. Štech: Třetí zvonění), Iris (J. Girardoux: Trojská válka nebude), Tereza (G. Martínez-Sierra: Píseň kolébky) – 1936; Julie (T. Dekker: Modrý pondělek) – 1937; Karolina (H. Bernstein: Cesta), Lojzička (J. Mahen: Ulička odvahy), Nevěsta (V. Dyk: Veliký mág) – 1938; Emanuela (F. Mauriac: Našeptávač), Zdenka (F. X. Svoboda: Poslední muž), Brigita (P. V. Caroll: Pravda a stín), Marcela (E. Labiche – E. Martin: Nevděk světem vládne aneb Cesta pana Perrichona), Helena (J. V. Rosůlek: Mezi námi děvčaty), Lída Tomšová + Stáza + Ája (V. Dyk: Zapomnětlivý) – 1939; Emča Webová (T. Wilder: Naše městečko) – 1940; Hilda Wanglová (H. Ibsen: Stavitel Solness), Lavinie (P. Ernst: Karneval Pantalonů) – 1943.

Městské divadlo Na poříčí

Anna (K. M. Rössner: Karel III. a Anna Rakouská) – 1941; Kristina Mottlová (V. Petrovičová: Střídavě oblačno) – 1942; Fatima (P. Ernst: Bagdadská romance), Nora (H. Ibsen: Domov loutek) – 1944.

Národní divadlo

Viola (W. Shakespeare: Cokoli chcete) – 1944.

Jihočeské divadlo

Porcie (W. Shakespeare: Kupec benátský) – 1947; Líza Doolittlová (G. B. Shaw: Pygmalion), Helena (J. B. Priestley: Už Adam a Eva), Helena (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), Kněžna (A. Jirásek: Lucerna), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy) – 1948; Ljuba Popova (K. Isajev – A. Galič: Volá vás Tajmyr), sborová role (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Anna (A. Miller: Všichni moji synové), Mirandolína (B. Kysela: Naše paní hostinská), Olga (A. Kornejčuk: Makar Dubrava), Blažena (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Vyděšená dáma (N. Pogodin: Kremelský orloj) – 1949; Slečna Zisselinová (U. Becher: Mademoiselle Löwenzorn) – 1958.

Divadlo satiry

Procházková (N. Hikmet: Byl Filip Filípek nebo nebyl?) – 1956; Louisa (J. Voskovec – J. Werich dle E. Labiche: Helenka je ráda aneb Slaměný klobouk) –1957.

Divadlo ABC

Barry (A. Perrini: Čert nikdy nespí) – 1957; Abby Brewsterová (J. Kesselring: Jezinky a bezinky) – 1958; Druhá klepna (J. Kainar: Nasredin), Illova žena (F. Dürrenmatt: Návštěva staré dámy) – 1959; Babetta (M. Frisch: Horká půda), Bobbyho matka (K. Gruszczyński: Velký Bobby), Ethel (J. Patrick: Podivná paní Savageová), Kraninová (V. Mass – M. Červinskij, úprava K. Texel: Miluji, miluji...) – 1961; Prodavačka (K. Fehérová: Ty a já) – 1962.

Městská divadla pražská

Flora van Huysenová (T. Wilder: Paní Dolly, dohazovačka, ABC) – 1962; Sylvie Bennettová (A. Watkyn: Co v detektivce nebylo, ABC), Vilemína Talbottová (T. Williams: Sestup Orfeův, Komorní divadlo) – 1963; Druhá žena (F. Marceau: Vajíčko, Komedie), Tereza Mollová (G. Hofmann: Ve vší počestnosti, Komorní divadlo) – 1964; Paní Jibbsová (T. Wilder: Naše městečko, Komorní divadlo), Dona Elvíra (M. Frisch: Don Juan aneb Láska ke geometrii, Komedie) – 1965; Luisa Veta Simmonsová (M. Hase: Můj přítel Harvey, Komedie) – 1966; Paní (O. Zelenka: Věčně tvůj, Komedie) – 1967; Edna (E. Albee: Křehká rovnováha, Komorní divadlo) – 1969; Elli Güllweinová (K. Wittlinger: Tři dámy s pistolí, Komedie)? – 1970.

Divadlo pracujících Most

Ethel (J. Patrick: Podivná paní Savageová) – 1966.

Agenturní inscenace

Anna (M. Camoletti: Anna poklad v rodině) – 1968.

Režie

Jihočeské divadlo

A. D’Usseau – J. Gow: Hluboké kořeny (pomocná režie), W. A. Mozart: Kouzelná flétna (pomocná režie) – 1950.

Teatralia

Režisér v atelieru znamená pro mne…, in M. Rutte – J. Štěch (eds.): Filmové herectví, Praha 1944, s. 54–57.

Prameny

Soukromý archiv rodiny I. Hodáče (bratra N. G.).

Soukromý archiv A. Cibulky.

AMP: fond Malý dekret, sign. 36–7284.

Literatura

J. M. S. [Slavík], Našinec 14. 4. 1933 [Před západem slunce] + 16. 9. 1933 [Tři ku jedné] + 6. 10. 1933 [Tři] + 8. 11. 1933 [Dcera národa] + 19. 11. 1933 [Obchod s Amerikou]; S. Vrbík, tamtéž 8. 1. 1934 [Pohádka o Honzovi]; J. M. Slavík, tamtéž 1. 2. 1934 [Milionový Marco] + 15. 3. 1934 [Hej rup! (Mládí vpřed)] ● ref. Lúpežník: bh, Lidové noviny 2. 6. 1934; M. Pt., Slovenský deník 2. 6. 1934; Jdv., Robotnícke noviny 3. 6. 1934 ● Jdv.: Zmeny v činohre SND, Robotnícke noviny 3. 6. 1934; bh, Lidové noviny 3. 1. 1935 [Smrť matky Jugovičovcov] + 6. 1. 1935 [Rozkošná príhoda]; M. Pt., tamtéž 8. 1. 1935 [Šestnásťročná]; nesign., tamtéž 14. 2. 1935 [Večera o ôsmej]; bh, tamtéž 19. 5. 1935 [Mama tancuje]; H. Jelínek, Lumír 61, 1934/35, s. 466 [Ideální manžel] ● ref. Naděje: jv [J. Vodák], České slovo 17. 9. 1935; M. Rutte, Národní listy 17. 9. 1935; kd. [E. Konrád], Národní osvobození 17. 9. 1935; vr., Právo lidu 17. 9. 1935; H. Jelínek, Lumír 62, 1935/36, s. 62 ● m. n. [M. Novotný]: Noví členové městských pražských divadel, Lidové noviny 6. 10. 1935 ● ref. Kristian: jv [J. Vodák], České slovo 20. 10. 1935; M. Rutte, Národní listy 20. 10. 1935; K. Engelmüller, Národní politika 20. 10. 1935; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 20. 10. 1935 ● ref. Veliká Kateřina: jv [J. Vodák], České slovo 24. 11. 1935; m. n. [M. Novotný], Lidové noviny 24. 11. 1935; -ff-, Československé divadlo 18, 1935, s. 169 ● ref. Světelné fontány: jv. [J. Vodák], České slovo 24. 12. 1935; kd. [E. Konrád], Národní osvobození 24. 12. 1935; K. Engelmüller, Národní politika 24. 12. 1935; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 24. 12. 1935; -ff-, Československé divadlo 19, 1936, s. 26; H. Jelínek, Lumír 62, 1935/36, s. 228 ● ref. Archa Noemova: A. M. Brousil, Venkov 30. 1. 1936; -ff-, Československé divadlo 19, 1936, s. 59 ● ref. Sestřenice Běta: jv [J. Vodák], České slovo 21. 3. 1936; M. Rutte, Národní listy 21. 3. 1936 ● ref. Nový Figaro: B [E. Bass], Lidové noviny 23. 4. 1936; M. Rutte, Národní listy 23. 4. 1936 ● jv [J. Vodák], České slovo 14. 5. 1936 [Ať žije král]; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 2. 10. 1936 [Dlouhý, Široký a Bystrozraký] ● ref. Trojská válka nebude: jv. [J. Vodák], České slovo 31. 10. 1936; B [E. Bass], Lidové noviny 31. 10. 1936 ● ref. Píseň kolébky: jv. [J. Vodák], České slovo 5. 12. 1936; B [E. Bass], Lidové noviny 5. 12. 1936; M. Rutte, Národní listy 5. 12. 1936; kd. [E. Konrád], Národní osvobození 5. 12. 1936; K. Engelmüller, Národní politika 5. 12. 1936 ● ref. České jesličky: K. Engelmüller, Národní politika 22. 12. 1936; jv. [J. Vodák], České slovo 23. 12. 1936 ● AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 2. 1. 1937 [Právo na hřích] ● ref. Život je tak krátký!: jv. [J. Vodák], České slovo 9. 3. 1937; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 9. 3. 1937 ● ref. Peer Gynt: AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 9. 5. 1937; jv [J. Vodák], České slovo 15. 5. 1937 ● ref. Modrý pondělek: M. Rutte, Národní listy 30. 5. 1937; kd. [E. Konrád], Národní osvobození 30. 5. 1937; K. Engelmüller, Národní politika 30. 5. 1937 ● ref. Hořká láska: jr., Národní listy 12. 9. 1937; K. Engelmüller, Národní politika 12. 9. 1937 ● ref. Cokoli chcete aneb Večer tříkrálový: = [J. Vodák], České slovo 15. 10. 1937 + 23. 6. 1938 + 31. 8. 1939 → J. Vodák: Shakespeare. Kritikův breviář, Praha 1950, s. 456, 458, 460; kd [E. Konrád], Lidové noviny 15. 10. 1937; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 15. 10. 1937; K. Engelmüller, Národní politika 15. 10. 1937; s., Právo lidu 15. 10. 1937 ● ref. Velezrádce: jv [J. Vodák], České slovo 30. 10. 1937; M. Rutte, Národní listy 30. 10. 1937; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 30. 10. 1937; K. Engelmüller, Národní politika 30. 10. 1937; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 30. 10. 1937 ● ref. Cesta: M. Rutte, Národní listy 16. 1. 1938; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 16. 1. 1938; jv [J. Vodák], České slovo 18. 1. 1938 ● ref. Ženění a vdávání: jv [J. Vodák], České slovo 11. 2. 1938; kd [E. Konrád], Lidové noviny 11. 2. 1938 ● ref. Vlak do Benátek: jv [J. Vodák], České slovo 15. 3. 1938; jr., Národní listy 15. 3. 1938; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 15. 3. 1938; K. Engelmüller, Národní politika 16. 3. 1938 ● ref. Právní zástupce: kd [E. Konrád], Lidové noviny 1. 5. 1938; jv [J. Vodák], České slovo 3. 5. 1938 ● ref. Princezna Pampeliška: jv [J. Vodák], České slovo 15. 5. 1938; kd [E. Konrád], Lidové noviny 15. 5. 1938; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 15. 5. 1938; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 15. 5. 1938; -jef- [J. Fučík], Rudé právo 15. 5. 1938 → J. Fučík: Divadelní kritiky, Praha 1956, s. 498–500; A. M. Brousil, Venkov 15. 5. 1938; j. p., Československé divadlo 21, 1938, s. 86 ● AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 16. 6. 1938 [Divotvorný klobouk + Poslední prázdniny] ● ref. Ulička odvahy: kd [E. Konrád], Lidové noviny 6. 11. 1938; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 6. 11. 1938; jv [J. Vodák], České slovo 8. 11. 1938 ● if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 26. 11. 1938 [Veliký mág]; AMP. [A. M. Píša], Právo lidu 18. 12. 1938 [Postranní ulice] ● ref. Našeptávač: jv [J. Vodák], České slovo 14. 1. 1939; M. Rutte, Národní listy 14. 1. 1939; if. [I. J. Fischerová], Národní osvobození 14. 1. 1939; K. Engelmüller, Národní politika 14. 1. 1939 ● kd [E. Konrád], Lidové noviny 3. 2. 1939 [Poslední muž] ● ref. Pravda a stín: kd [E. Konrád], Lidové noviny 29. 4. 1939; M. Rutte, Národní listy 29. 4. 1939; K. Engelmüller, Národní politika 29. 4. 1939; amp. [A. M. Píša], Národní práce 29. 4. 1939; jv [J. Vodák], České slovo 3. 5. 1939; -ühl- [B. Mühlstein], Naše zprávy 3. 5. 1939; A. Veselý, Lumír 65, 1938/39, s. 315 ● ref. Nevděk světem vládne aneb Cesta pana Perrichona: jv [J. Vodák], České slovo 2. 6. 1939; M. Rutte, Národní listy 2. 6. 1939 ● O. Kautský: Jaká je, Kinorevue 6, 1939/40, s. 342, 344, 345 ● ref. Mezi námi děvčaty: jv [J. Vodák], České slovo 5. 9. 1939; M. Rutte, Národní listy 5. 9. 1939; amp. [A. M. Píša], Národní práce 5. 9. 1939 ● ref. Zapomětlivý: jv [J. Vodák], České slovo 18. 11. 1939; M. Rutte, Národní listy 18. 11. 1939; amp. [A. M. Píša], Národní práce 18. 11. 1939; A. M. Brousil, Venkov 18. 11. 1939 ● jv [J. Vodák], České slovo 9. 12. 1939 → J. Vodák: Shakespeare. Kritikův breviář, Praha 1950, s. 40–41 [Zkrocení zlé ženy] ● ref. Pokušitel: jv [J. Vodák], České slovo 22. 12. 1939; M. Rutte, Národní listy 22. 12. 1939; AMP. [A. M. Píša], Národní práce 22. 12. 1939 ● ref. Naše městečko: jv [J. Vodák], České slovo 20. 1. 1940; kd [E. Konrád], Lidové noviny 20. 1. 1940; M. Rutte, Národní listy 20. 1. 1940; K. Engelmüller, Národní politika 20. 1. 1940; amp. [A. M. Píša], Národní práce 20. 1. 1940 ● ref. Soupeři: jv [J. Vodák], České slovo 8. 2. 1940; M. Rutte, Národní listy 8. 2. 1940; A. M. Brousil, Venkov 8. 2. 1940 ● ref. Revisor: B [E. Bass], Lidové noviny 6. 10. 1940; jtg [J. Träger], České slovo 8. 10. 1940; amp. [A. M. Píša], Národní práce 8. 10. 1940 ● ref. Vzbouření v ústavu šlechtičen: jtg [J. Träger], České slovo 7. 12. 1940; B [E. Bass], Lidové noviny 7. 12. 1940; M. Rutte, Národní listy 7. 12. 1940; amp. [A. M. Píša], Národní práce 7. 12. 1940 ● B. Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Praha 1940, s. 14, 15, 26–27, 33, 35, 49; R. Vacková: České herečky v současnosti, in B. Veselá (ed.): Žena v českém umění dramatickém, Praha, 1940, s. 166–167 ● ref. Půlnoční slunce: B [E. Bass], Lidové noviny 14. 2. 1941; K. Engelmüller, Národní politika 14. 2. 1941; amp. [A. M. Píša], Národní práce 14. 2. 1941 ● ref. Hamlet: K. Engelmüller, Národní politika 25. 3. 1941; amp. [A. M. Píša], Národní práce 25. 3. 1941; M. Rutte, Národní listy 26. 3. 1941 ● ref. Sluneční paseka: B [E. Bass], Lidové noviny 30. 5. 1941; K. Engelmüller, Národní politika 30. 5. 1941; A. M. Brousil, Venkov 30. 5. 1941 ● ref. Láska má své klíče: jtg [J. Träger], České slovo 26. 9. 1941; A. J. Urban, Národní politika 26. 9. 1941; amp. [A. M. Píša], Národní práce 26. 9. 1941 ● J. M. Janatka: Profily nositelů národních cen, Lidové noviny 7. 10. 1941 ● ref. Karel III. a Anna Rakouská: B [E. Bass], Lidové noviny 14. 12. 1941; jk, České slovo 16. 12. 1941; p. [A. M. Píša], Národní práce 16. 12. 1941 ● ref. Střídavě oblačno: vlč [V. Čech], České slovo 3. 11. 1942; A. J. U. [A. J. Urban], Národní politika 3. 11. 1942; os. [O. Srbová], Národní práce 3. 11. 1942; V. Hloch, Venkov 3. 11. 1942 ● ref. Stavitel Solness: V. Čech, České slovo 19. 1. 1943; J. K., Lidové noviny 19. 1. 1943; A. J. U. [A. J. Urban], Národní politika 19. 1. 1943; p. [A. M. Píša], Národní práce 19. 1. 1943; V. Hloch, Venkov 20. 1. 1943 ● os. [O. Srbová], Národní práce 23. 4. 1943 [Karneval Pantalonů] + 26. 11. 1943 [Žlutý slavík] + 18. 1. 1944 [Bagdadská romance] ● ref. Domov loutek: J. K., Lidové noviny 14. 5. 1944; p. [A. M. Píša], Národní práce 16. 5. 1944 ● ref. Cokoli chcete: nesign., České slovo 4. 7. 1944; ej., Národní politika 4. 7. 1944; J. H., Lidové noviny 5. 7. 1944; Hloch [V. Hloch], Venkov 5. 7. 1944 ● M. Nováková: Ohnivý žebřík. Setkání ve snu a pravdě, Praha 1944, s. 56–67; or: Herečka N. G…, Svobodné noviny 16. 6. 1945 [o nakažení tyfem]; K. Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví I. Úvahy, dojmy a vzpomínky, Praha 1946, s. 116; M. J., Jihočeská pravda 4, 1948, č. 5, s. 2 [Pygmalion]; jt., tamtéž, č. 37, s. 2 [Noc na Karlštejně]; nesign., tamtéž, č. 47, s. 2 [Zkrocení zlé ženy]; nesign., tamtéž 5, 1949, č. 25, s. 4 [Naše paní hostinská]; nesign, tamtéž, č. 50, s. 4 [Mnoho povyku pro nic]; nesign., tamtéž 6, 1950, č. 10, s. 4 [Hluboké kořeny]; nesign.: N. G. (program k inscenaci), nestr. [Nasredin]; b, Práce 21. 2. 1961 [Horká půda]; ah, Tvorba 27, 1962, s. 1235 [Paní Dolly, dohazovačka]; H. Šimková, Večerní Praha 24. 5. 1963 [Co v detektivce nebylo] ● ref. Ve vší počestnosti: B. Štěpánek, tamtéž 22. 5. 1964; šs, Lidová demokracie 29. 5. 1964; A. Urbanová, Kulturní tvorba 2, 1964, č. 30, s. 14 ● A. Stránská, Svobodné slovo 12. 11. 1966 [Můj přítel Harvey]; S. Dolanská: Znáte je dobře? (program k inscenaci), nestr. [Tři dámy s pistolí]; kop [L. Kopáčová]: Herečka mládí, Svobodné slovo 25. 2. 1972; A. Mandlová: Dneska už se tomu směju, Toronto 1976, passim; F. Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Praha 1978, s. 240, 255, 258, 270, 271; DČD IV ● nekrology: (vl), Lidová demokracie 31. 10. 1988; (cim) [D. Cimická], Zemědělské noviny 3. 11. 1988; J. Tvrzník, Mladá fronta 3. 11. 1988; (ira) [I. Gerová], Svobodné slovo 4. 11. 1988 ● S. Beneš: Být hercem, Praha 1992, s. 31, 44, 55, 67, 76–77, 129, 164; J. Tvrzník: Jahody a trnky. Večer s herečkou M. Rosůlkovou, Praha 1994, passim; S. Machonin: Příběh se závorkami, Brno 1995, s. 104, 106–107; R. Prchalová: Causa N. G., Reflex 7, 1996, č. 22, s. 52–55; J. Frais: Trojhvězdí nesmrtelných, Praha 1998, passim; J. Černý: Opony a horizonty Jihočeského divadla, České Budějovice 1998, s. 21–22, 118; L. Tunys: Moje magická skrýš. O. Korbelář vzpomíná..., Praha 1999, passim; A. Cibulka: N. G. Život tropí hlouposti, Praha 2002 + N. G. 2. Černobílé vzpomínání, Praha 2003; V. Just, Divadelní revue 16, 2005, č. 1, s. 54–55 [N. G. Život tropí hlouposti + N. G. Černobílé vzpomínání]; J. Černý: Osudy českého divadlo po druhé světové válce, Praha 2007, s. 26, 109, 139, 159, 184, 191, 227, 450, 465; F. Černý: Portréty pražských herců. Slovem a karikaturou, Praha 2010, s. 151–153; J. Červinka: N. G., in J. Schreiberová – H. Schreiber (eds.): Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5. Příběhy nevšedních životů. 3. díl, Praha 2010, s. 123–127; J. Matyášová: N. G. prožila tu hrůzu jako my, i jí šlo o život + Pomoc? Někteří vydrželi den, Lidové noviny 12.–13. 5. 2012; Z. Sílová: Komedianti na českém jevišti. N. G. – mezi lyrikou a klaunerií, Disk 2012, č. 41, s. 30–62 → Komedianti na české scéně. Od divadla k filmu, Praha 2013, s. 174–209 + Dvě herečky, dva osudy. A. Letenská a N. G., Sláva a bída herectví, Praha 2013, s. 59–75; V. Přibský: N. G. Roztomilé děvče, Praha 2013; R. Žitný: Herci a herečky před soudem, Praha 2014, s. 42–48; J. Fiala: Stopy času. N. G. v Olomouci, kdy-kde-co 2014, červenec–srpen, s. 24–25 + Stopy času. N. G. v Olomouci II, kdy-kde-co 2014, září, s. 32–33; J. Žák: Divadlo na Vinohradech 1907–2017, Praha 2017, s. 64–65; A. Cibulka: Černobílé idoly. 4. Abeceda pamětnických hvězd, Praha 2018, s. 136–[171]; Česko–Slovenská filmová databáze (online, cit. 25. 10. 2018), URL: https://www.csfd.cz/tvurce/1166-natasa-gollova/; Wikipedie (online, cit. 25. 10. 2018), URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nata%C5%A1a_Gollov%C3%A1.

Biografický slovník českých zemí, ČBS, ČSBS, EDS, EDUS, Fikejz – Film I, Film II–III, Kdo byl kdo, MDP 50, VD 90, Teichman, VD 100, SND 1920–2010

Vznik: 2018