Křest. jméno psáno též Johann, příjmení Kerner. – Syn pražského měšťana a kuchaře. Nejpozději 1768 se oženil s herečkou Sophií, roz. Bauerovou (→ S. Körnerová). Jako herec debutoval 1768, pravděpodobně ještě v činoherním souboru → G. Bustelliho a téhož roku přešel do souboru → J. J. Bruniana. 1769/70 působil i s manželkou v Augsburgu ve společnosti hrající na koncesi T. Kurtzové (posléze na koncesi G. Köppeho), do níž patřili také → K. Wahr a → J. B. Bergobzoom. Nadále udržoval kontakt s Brunianovou společností v Praze, kde je tehdy také doloženo jeho účinkování. Pak následoval manželku do Vídně, kam odjela s Wahrem jako jeho herecká partnerka, a představil se spolu s ní v Divadle u Korutanské brány jako mlynář Michael Richard ve hře Ch. F. Schwana Die Jagdlust Heinrich des Vierten [Lovecká vášeň Jindřicha IV., 27. 10. 1770]. V angažmá u samostatné Wahrovy společnosti byl prokazatelně 1774, ale patrně v ní působil již od 1771, kdy začínala ve Vídeňském Novém Městě, a pokračoval na jejích dalších štacích (Prešpurk 1773/74, 1774/75, 1777/78, 1778/79, Salcburk 1775/76, Pešť 1776/77, Esterháza v letních měsících 1772–76). 1779 s ní přibyl do Prahy, kde hrála nejprve v Divadle v Kotcích (od Velikonoc 1779 až do jeho zrušení 1783) a poté obsadila na jednu sezonu Nosticovo divadlo (1783/84). Po rozpuštění společnosti 1784, kdy jej zřejmě také opustila manželka, není K. působení známo. 1786 se stal spoluředitelem a hercem právě ustaveného Vlastenského divadla v Boudě. Této aktivity zanechal v době povážlivého finančního stavu podniku v létě 1788 a na jeho koncesi už dále neparticipoval. Pravděpodobně se uchýlil do soukromí (vlastnil po rodičích dům na Starém Městě) a zanedlouho zemřel.
K. hereckým oborem byly komické role hrubšího ražení, pro něž měl velkou dávku přirozeného talentu. Proslul zejména jako představitel postav Židů, v nichž byl označován za nepřekonatelného. Podával je zcela suše a nenuceně, bez tehdy obvyklé karikující posunčiny, ale s neomylným komickým účinkem. Vytýkána mu byla malá péče při memorování rolí, což byl tehdy obecný nešvar většiny komiků. O jeho herecké činnosti v souboru Vlastenského divadla v Boudě chybějí konkrétnější informace, není vyloučeno, že v česko-německém repertoáru hrál jen německy. Své místo v dějinách českého divadla si vydobyl především jako spoluředitel této scény.
Prameny a literatura
AMP, matrika narozených fary u sv. Štěpána 1731–48, sign. ŠT N 6, 24. 10. 1741 (záznam o křtu K.); matrika zemřelých fary u P. Marie před Týnem 1784–1815, sign. TÝN Z 6, 26. 5. 1789 (úmrtí K.); NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 700: Die Jagdlust Heinrich des Vierten, ein Lustspiel in drey Aufzügen, aus dem Französischen des Herrn Colle, Wien 1770 (Michael Richard – K., ⇒ Meyer 2/XXIII, s. 147n.). • Historisch-Kritische Theaterchronik (Wien) 1, 1774, díl 1, s. 127; Theaterwochenblatt (Salzburg) 1776, s. 19, 51n., 77, 86, 281n., 291; nesign.: Wahrisches Theater, Theater-Journal für Deutschland (Gotha) 1779, část 9, s. 51n.; nesign.: Karakteristik der Mitglieder der Nazionalschaubühne in Prag, tamtéž, 1784, část 22, s. 42; F. A. Witz: Versuch einer Geschichte der theatralischen Vorstellungen in Augsburg, Augsburg [1876], s. 140n.; J. Vondráček: Bouda, Praha 1953, s. 36–40, 52n., 73n., 101–103, 116, 128, 135, 143–155, 160, 165, 201. • DČD II, Gallerie, Meyer, NDp, Vondráček I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 316–317
