Výjimečně uváděn jako Johann Baptist, příjmení psáno též Helferding, Hilvertin, Hielferding, Heldervin. – Člen rozvětvené loutkářské rodiny pocházející pravděpodobně z Holandska nebo z Vestfálska. Jeho otcem byl loutkář Joris (Georg). H. bývá často zaměňován se starším bratrem Johannem Peterem a také se synovcem → Johannem Baptistou H.
H. je poprvé doložen v matričním zápisu o narození jeho dítěte 1670 ve Vídni, kde tehdy účinkoval jeho otec. Loutkářské praxi, kterou H. kombinoval s činností zubního lékaře, operatéra, mastičkáře, ale také vinopalníka a optika, se věnoval samostatně nejpozději od 1673 hlavně v severním Německu (1673 Lübeck, 1684 Gdaňsk, 1685 Kiel a Schleswig, kam se pak do 1688 častěji vracel, 1687 Hamburk). V druhé polovině devadesátých let zajížděl také do Saska (Drážďany 1696), do Čech (1696, duben 1699) a do Rakouska (Vídeň 1697, 1698/99). Dostal se až do Švédska (1700/01), ze Stockholmu zamířil opět do severoněmeckých pobřežních měst. V Lüneburgu 1702 žádal o povolení produkcí, ale byl odmítnut. Dochované podání obsahuje bohaté údaje o repertoáru a podobě loutek. Po návratu ze Švédska zajížděl znovu i do Saska (Lipsko 1701, 1703). Poslední zpráva o jeho činnosti pochází opět ze Stockolmu (1707).
Za třicetiletého působení se vypracoval v předního loutkáře středoevropské oblasti. Své konkurenty předčil jak početnou repertoárovou nabídkou (v Lüneburgu zmiňoval více než 50 her, většinou s náměty převzatými z operních libret, např. Hercules und Alceste, Jason und Medea, Perseus und Andromeda, Aurora und Cephalus), tak dekoračním vybavením jeviště a velikostí loutek (udávaná výška jeden a půl brabantského lokte odpovídá asi 103–105 cm). H. poukazoval rovněž na kvalitu vedení loutek, zejména na jejich uhlazenou gestikulaci. Při jeho první návštěvě Prahy 1696 (Teuberem mylně datována 1698) sepsal malostranský hejtman na žádost pražského místodržitelství H. fundus. Přestože o něm referoval zřejmě bez jakýchkoli znalostí loutkového divadla, jako o „pěkně formovaných a čistě šatem vyštafírovaných sochách“, je patrné, že šlo o závěsné marionety ovládané dráty. Ve své druhé žádosti 1699 sliboval H. „velké marionetové divadlo čili malou operu, ode mne zcela novým způsobem vynalezené“. Stejný typ loutek užívali pak při svých pražských vystoupeních i jeho synovec Johann Baptist a → A. J. Geißler.
Prameny a literatura
Křest. matrika fary u sv. Štěpána ve Vídni, 14. 6. 1670 (narození dítěte); NA, fond Kk, sign. 1141, Comoedianten, 22. 3. 1696; 6. 4. 1699; fond NMa, sign. T-2, č. 12, fol. 1–2, 24. 9. 1696; fol. 3–4, 6. 4. 1699. • Teuber I 1883, s. 93n.; M. Jacob: Kölner Theater im 18. Jh., Emsdetten 1938, s. 7n. (ztotožněni H. a jeho synovec Johann Baptist); G. Gugitz: Die Familie Hilverding und ihre theatralische Sendung, Jahrbuch des Vereines für Geschichte der Stadt Wien (Wien) 11, 1954/55, s. 71–103; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 12–14; B. Rudin: Das fahrende Volk, Puppenspiel als Metier, Kölner Geschichtsjournal (Köln) 1, 1976, s. 2–11 (česky Putující národ aneb Povolání: loutkář, DR 10, 1999, č. 2. s. 31–40); M. Cesnaková-Michalcová: Herecký rod Hilverdingovcov, Slovenské divadlo (Bratislava) 28, 1980, s. 370–375 (reprint DR 6, 1995, č. 1, s. 49–52); H. Purschke: Puppenspiel und verwandte Künste in der Reichsstadt Nürnberg, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg(Nürnberg) 68, 1981, s. 229; G. Dahlberg: Komediantteatern i 1600–telet Stockholm, Stockholm 1992, s. 256; A. Scherl: Ještě k divadelní historii Hilverdingů, DR 6, 1995, č. 2, s. 76–78 + Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 23n. (mylná datace H. první pražské návštěvy a záměna se synovcem Johannem Baptistem); H. Flechsig: Unterwegs zwischen Prag und Leipzig, Deutschsprachiges Theater in Prag, ed. A. Jakubcová–J. Ludvová–V. Maidl, Prag 2001, s. 150, 165. • Pies (směšuje dohromady tři osoby)
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 242–243
