Absolvent TKP 1977 a VŠMU v Bratislavě 1990 (choreografie). Angažmá: sólista SND Bratislava 1977–91, souběžně šéf souboru Balet Bratislava 1985–90 a choreograf Nové scény v Bratislavě 1991–94, choreograf ND Praha 1994–99, 1998–2000 umělecký šéf Pražského komorního baletu/Baletu Praha. Jako interpret vynikal čistou, stylovou a přesnou technikou, fyzické předpoklady a herecký talent mu daly možnost obsazování do všech typů rolí. Tančil desítky rolí oboru danseur noble, dramatické, charakterní a komické postavy: Romeo v Romeovi a Julii (1977), Vronskij v Anně Karenině (1977), Colas v Marné opatrnosti L. Hérolda/J. Lanchberyho (1977), Princ v Louskáčkovi (1978), Princ v Popelce (1978), tit. role v Petruškovi (1979), Don José v Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (1979), Franz v Coppélii (1980), tit. role a Harmodius ve Spartakovi (1981), Pepe v Domě Bernardy Alby S. F. Barossa (1981), Quasimodo ve Zvoníkovi od Matky Boží M. Jarreho (1982), Ferchad v Legendě o lásce (1982), Syn v Marnotratném synovi (1983), Čert v Čertovi na vsi (1984), Princ v Labutím jezeře (1985), Mandarín v Podivuhodném mandarínovi (1989), choreografie a tit. role v Odysseovi (Laterna magika 1991), Matka v Psychu (1994). Vedle domovské Bratislavy hostoval v ND Praha (tit. role Romea v Romeovi a Julii, 1980; Smrt v Životě a smrti, 1993) a v zahraničí v San Antoniu, Nancy, Paříži, Miláně, Barceloně, Monte Carlu. Jako choreograf debutoval 1984 a vytvořil přes 60 choreografií zahrnujících sóla, dueta, komorní díla vážná i humorná, celovečerní tituly, rozsáhlé koláže a projekty tanečního a totálního divadla. Jeho choreografie se vyznačovaly velkou krokovou zásobou, řemeslnou znalostí a samozřejmostí v používání klasické techniky, uvolněnou fantazií, zjitřenou citovostí a smyslem pro intimní výpověď i teatrální okázalost (Broučci T. Freša, Poznaň 1986; Písně potulného tovaryše, Bratislava 1989; Petruška, Brno 1989; Romeo a Julie, SND Bratislava 1989, ND Praha 1998; Dáma s kaméliemi F. Liszta/R. Wagnera, SND Bratislava 1990; Sněhurka a sedm závodníků V. Patejdla, Bratislava 1991; Písně o mrtvých dětech, Bratislava 1991; Odysseus a Minotaurus, Laterna magika 1991; Sen o kouzelné flétně, Laterna magika 1992; Oči plné slz na h. R. Wagnera, Bratislava 1992; Malý pan Friedemann a Psycho, Praha 1993; Notre Dame de Paris M. Jarreho, Brno 1993; Někdo to rád…, ND Praha 1994 (obnoveno 2001); Čajkovskij, ND Praha 1994; Coppélia, ND Praha 1995; Jana z Arku na hranici A. Honeggera, Brno 1995; Mauglí, ND Praha 1996; Isadora Duncan, ND Praha 1998; Marie Stuartovna, Brno 1999; Slovanské dvojzpěvy, Balet Praha 1999; Edith – Vrabčák z předměstí, Plzeň 2000; Oedipus Rex, Brno 2000; Hirošima V. Bukového/A. Pärta, Balet Praha 2000; Dáma s kaméliemi G. Verdiho/S. Poluektova-Ornoffa, Plzeň 2001). Zúčastnil se domácích i zahraničních baletních soutěží: na celostátní baletní soutěži v Praze 1975 získal 2. cenu, v Brně 1977 2. cenu, bronzovou medaili ve Varně 1978, 1979 na celostátní baletní soutěži v Brně 1. cenu a bronzovou medaili v americkém Jacksonu, v japonské Ósace 1980 bronzovou medaili (spolu s L. Jarošíkovou). Získával ceny i jako choreograf: na celostátní choreografické soutěži v Bratislavě 1985 dostal Hlavní cenu za koláž V jako Vivaldi a 1988 Hlavní cenu za choreografii Stmíváníčka, 1992 mu udělila cenu Slovenská televizní asociace za choreografii a režii snímku Fantastická, 1993 mu byla udělena Cena ČLF za choreografii Malého pana Friedemanna a Psycho, na celostátní taneční inscenační přehlídce 1996 získal Hlavní cenu za brněnské nastudování Notre Dame de Paris M. Jarreho, 1997 získal prémii ČLF za choreografii na hudbu Koncertu a moll E. Griega, 1998 obdržel Cenu ČLF za choreografii Pohádky na Janáčkovu Pohádku pro violoncello a klavír, za Slovanské dvojzpěvy získal Cenu nadace ČLF, Hlavní cenu i Cenu za nejlepší choreografii na celostátní přehlídce tanečních umělců 2000. Vytvořil řadu choreografií do oper ND Praha, např. v režii J. Bednárika osobitě řešená choreografie v Gounodově Faustovi a Markétce (1994) a Carmen (1999), s režisérem J. Herzem spolupracoval na Růžovém kavalírovi (1996), s režisérem J. Průdkem na Prodané nevěstě (1999). Na muzikálech pracoval v týmu s J. Bednárikem, např. Evangelium o Marii L. Tolscvaye (Bratislava 1992), Grand hotel (NS Bratislava 1993), Josef a jeho zázračný plášť (1994), Rusalka (1999). Choreografoval pro soubory: Bralen, maďarský balet v Györu, Ostravu, Ústí n. Labem a zejm. pro bratislavskou televizi (Portrét, 1980; Romeo a Julie na hudbu P. I. Čajkovského, 1990; Fantastická, 1991; Andělská pošta pro poslušné děti, 1993; Malý, velký princ, 1994; Motýlí život – labutí píseň, 1995). Byl pedagogem na VŠMU v Bratislavě 1986–94.
Literatura
Benoniová, M.: Tanec je od toho, aby si ho lidé domysleli (rozhovor), Divadelní noviny 1999, č. 5 • Dufková, E.: Šel jsem k divadlu (rozhovor), Program, Státní divadlo v Brně 1988, č. 2 • jh: Libor Vaculík, Taneční listy 1988, č. 10, 3. a 4. str. obálky • Paseková, D.: Choreografický monopol není zdravý, Taneční listy 1994, č. 9, 3. str. obálky • red.: Představujeme osobnosti baletu ND – Libor Vaculík, Taneční listy 1994, č. 9, 3. str. obálky
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 347-348
