Příjmení psáno též Foyta, Fogta, Foita, Voigta, Vojta, křest. jméno Franz, Francesco. – Příslušník rozvětvené hudebnické rodiny, bratr roudnického chorregenta Erasma F. (asi 1713 Zlonice–14. 6. 1793 Roudnice). Byl prvním houslistou křižovnického kůru u sv. Františka Serafinského v Praze, 1749–56 je doložen jako kopista hudebních materiálů (houslista a zřejmě i ředitel divadelního orchestru) Locatelliho operní společnosti. Bylo u něj možno zakoupit opisy hudebnin, jednotlivé árie i kompletní partitury, což se oznamovalo na cedulích a v libretech k operním inscenacím. Nejpozději od počátku sedmdesátých letech 18. stol. byl ředitelem orchestru společnosti J. J. Bruniana v pražském Divadle v Kotcích a zároveň nadále distribuoval opisy árií a „symfonií“ (Symphonien ⇒ Theatral-Neuigkeiten 1773) z repertoáru operní společnosti G. Bustelliho. Zanechal po sobě rozsáhlou sbírku hudebnin, která měla obsahovat i opery. Podle Dlabače, který jako datum úmrtí F. udává rok 1776, zkomponoval k jeho pohřbu v kostele sv. Jiljí na Starém Městě Salve Regina slavný tenorista Wrba (F. Vrba).
1774/75 působil společně s F. v Divadle v Kotcích jako korepetitor Brunianovy společnosti jeho syn František (Franciscus Antonius Vincentius, kř. 18. 4. 1740), který v této funkci vystřídal F. O. Holého v listopadu 1774. F. podepsal vlastní rukou příjem gáže pro orchestrální hráče naposledy v dubnu 1775, syn je ve funkci korepetitora doložen do února 1776 a lze předpokládat, že později po otci nastoupil na místo ředitele orchestru. F. ml. byl pravděpodobně, zároveň se svým bratrancem Ignácem Řehořem F. (1748–1808), členem orchestru Göttersdorfovy baletní společnosti v Divadle v Kotcích. Hrál také v orchestru, doprovázejícím představení zbytků Brunianova souboru, který zůstal v Praze 1778/79 po Brunianově odchodu. F. ml. dostával zvlášť zaplaceno za hudbu k baletům a komediím, patrně tedy pro společnost také komponoval. 1779–81 byl v Divadle v Kotcích ředitelem orchestru společnosti K. Wahra.
Prameny a literatura
SOA Litoměřice, matrika narozených Peruc, sign. L 115/2, s. 72, 23. 9. 1714 (záznam o křtu F.); AMP, matrika narozených fary u sv. Jiljí 1740, 18. 4. 1740 (záznam o křtu F. ml.); SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Černínové (nezpracován), dodatky: Approbation Buch beim Prager Theater (1774/75), fol. 69, 100; Gantz Jährige Rechnung Der Teutschen Comoedien Geld Cassa (1775/76), fol. 29; Quittungs und Approbations Buch Zu der Theatralen Rechnung gehörig(1775/76), fol. 84–86, 133n.; ČMH, sign. XLII E 289: F. F.: Contredanza, rkp. hlasy; APH, sbírka hudebnin Metropolitní kapituly: divadelní cedule 1753–56 (původně součást sbírky hudebnin J. A. Sehlinga), repr. cedule k opeře Siroe⇒ Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, obr. část, s. XV; k operám Li vaghi accidenti fra amore, e gelosia a Siroe ⇒ Jonášová 2001, s. 270, 272; NMk, sign. 57 D 16 (též ČMH B 4134): Catone in Utica, dramma per musica…, Praga [1749]. Tutte le Arie dell’Opera si potrano avere dal Sig. Francesco Fogta Copista, ⇒ Meyer 2/X, s. 81. • Theatral-Neuigkeiten (Wien) 1773, s. 175, 183; Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 30; GTK 1780, s. 250–252; 1782, s. 249; Teuber I 1883, s. 202, 342; Teuber II 1885, s. 62; E. Šebesta: Pražské divadelní období 1778–79 ve světle čísel, Československé divadlo 3, 1925, s. 229; Šebesta 1933, s. 55; M. Jonášová: Italské operní árie v repertoáru katedrály sv. Víta v Praze. Sehlingova éra (1737–1756), Hudební věda 38, 2001, s. 271n. • ČHS, Dlabač (viz také heslo Bullandt), ODS
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 179–180