B. založil 1758 cestující hereckou společnost, která se poprvé představila v jihotyrolském Bolzanu. 1761 ustavil dětskou společnost, hrající zejména německé singspiely a pantomimické balety, s níž procestoval rozsáhlé území střední Evropy. Po celou dobu svého trvání se družina setkávala s úspěchem. Její itinerář (poprvé hrála 1761 v bádenském městě Engen a v bavorském Ulmu) je dopodrobna zaznamenán v kronice sepsané členem společnosti F. X. Garnierem. Do 1766 cestovala po jihozápadním Německu, Alsasku a Švýcarsku, 1766 pronikla do Bavorska (Augsburg), 1767 do Rakouska a jižních Tyrol, 1768 do Kraňska (Lublaň), 1768/69 do Uher (mj. též Budín, Pešť a Prešpurk), 1770 hrála v mnoha rakouských městech (mj. Vídeň), 1770 opět v Uhrách (mj. Trnava), ale téhož roku i v rakouském Penzingu a v Kremži, 1771 v St. Pöltenu. Odtud poprvé zamířila i do českých zemí. B. vystupoval v Českých Budějovicích, v Praze, kde hrál od 1. 4. 1771 patrně bez guberniálního povolení v soukromém divadle hraběte Vincence Valdštejna, poté v Kutné Hoře a Kolíně. Pokračoval do Znojma a Olomouce, kde postavil vlastním nákladem divadlo (pravděpodobně dřevěnou boudu), do Opavy, Kroměříže, Uherského Hradiště a po odbočce do Rakouska hrál znovu ve Znojmě (1773). Odtud směřoval opět do Uher (mj. Pešť 1773/74, Komárno, Trnava, Kremnice a 1774 znovu Pešť, kde rovněž stavěl divadlo). 1775 se přesunul do Bavorska, v létě pak hrál v Penzingu, 1775/76 v Prešpurku, 1776/77 ve Vídni (taneční sál „im Weißen Fasan“), na vídeňských předměstích (Penzing, Leopoldstadt) i v dalších rakouských městech. 1778 působil v Bavorsku, 1779–81 v Porýní, Alsasku (Štrasburk), Švýcarsku (mj. 1780 v Basileji) a v Bádensku (1781 v Karlsruhe), pak opět v Bavorsku (1781 Augsburg, 1782 Norimberk). 1783 se obrátil opět do Rakouska (mj. 1783 Salcburk, 1784 Innsbruck). 1785 jeho dráha znovu procházela územím Čech (České Budějovice, Český Krumlov) a Moravy (Znojmo). 1786 dospěl přes Štýrský Hradec do Vídně, kde od března opět stavěl divadlo. V dubnu příštího roku zde zemřel. Díky úspěšnému divadelnímu podnikání, které se vždy těšilo podpoře šlechty i širokého publika, zanechal pozůstalost v hodnotě 11 228 zlatých. Část jeho společnosti převzal Ch. Roßbach.
Na repertoár zařazoval B. zprvu nejoblíbenější burlesky s účastí hudby (F. A. Nuth: Der Prahler ohne Geld [Náfuka bez peněz, h: F. X. Brixi, 1764 Schwetzingen]; J. Kurtz: Der krumme Teufel [Kulhavý ďábel, h: J. Haydn, 1765 Heitersheim]; Nuth: Gouvernantin nach der Mode [Guvernantka podle módy, h: Brixi, 1770 Penzing a 1774 Rechnitz]). Později uváděl i německé singspiely (J. A. Hiller: Die Jagd [Honitba, 1771 St. Pölten]; později J. A. Benda: Der Jahrmarkt [Vesnický trh]) a francouzské komické opery (např. E.-R. Duni: Ninette à la cour [Nineta u dvora, 1770 Nagyvárad, česky Velký Varadín, dnes Oradea]; A.-E.-M. Grétry: Die beiden Geizigen [Dva skrblíci, 1777 Leopoldstadt]; týž: Zémire et Azor, 1781 Karlsruhe; dále díla P.-A. Monsignyho, F.-A. Philidora a Ch. W. Glucka). Zdá se, že za svého pražského pobytu těžil ze styku s místními skladateli, neboť 1782 v Norimberku hrál pantomimický balet Johann Faust s hudbou F. Vrby. Vedle zpěvoher a baletů, které tvořily v jeho repertoáru vždy většinu, uváděl i činohry, asi od 1770 literárně fixované texty, často i náročnější tituly jako např. Shakespearova Hamleta (1778 Darmstadt) či hru H. F. Möllera Graf von Walltron [Hrabě Valtron, 1784 Leoben, provedeno pod širým nebem ve stylu velké podívané].
Z postupně dospívajících, zřejmě velice dobře vyškolených dětských herců B. společnosti je nejznámější F. X. Garnier, který sepsal a 1782 poprvé vydal její kroniku. Popis scénických efektů uvedený na norimberských cedulích z let 1778 a 1782 dává tušit vysokou úroveň scénické dekorace i mašinérie v B. produkcích.
Prameny a literatura
Wiener Stadt- und Landesbibliothek, sign. 109676 A (též Österreichisches Theatermuseum Wien, sign. 622.529-B.Th.): [F. X. Garnier], Nachricht von der Bernerischen jungen Schauspieler Gesellschaft, von der Aufnahme und dem Zuwachse derselben mit einigen Anhängen und 24 am Ende beigefügten Silhouetten, zusammengetragen von M. I. R. [= mir], [Erlangen] 1782; Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum Innsbruck, sign. W 1370: totéž, 2. vyd. Bozen 1784; ÖNB, sign. *28M 102 (mikrofilm MF 5067): týž, Nachricht von der im Jahre 1758 von Herrn Felix Berner errichteten jungen Schauspieler-Gesellschaft, von den bis jetzt gethanenen Reisen, von der Aufnahme und dem Zuwachse derselben, mit einigen Anhängen, und vielen am Ende beigefügten Silhouettes von Schauspielern und Schauspielerinnen dieser Gesellschaft. Mit Bewilligung und Beitrag des Herrn Berner. Verfasset von F. X. Garnier einem Zögling desselben im Jahre 1786. Wien 1786; Stadtbibliothek Nürnberg: [F. X. Garnier], Meine Pilgerfahrt durchs Weltgetümmel,b. m., 1802; tamtéž: soubory cedulí B. společnosti 1778 a 1782 (⇒ Kertz 1964); USA, Harvard University, sign. GC7. A100. B750 v. 29: Ein vortreffliche Opera Buffa, Genannt: Das böse Weib, Oder: Die Verwandlung eines bösen Weibes in eine gute Frau. Vorgestellt Von den gelehrnten [!] Kindern unter der Direktion des Herrn Felix Perner. Impressarii. Die Musik ist ganz neu verfertigt von Herrn Ant. Puntzenberger Corregent zu Ofen in der Festung, Ofen 1768 (⇒ Meyer 2/XXI, s. 310); tamtéž, sign. GC7. A100. B770 v. 2: Die verkehrte Welt, Oder: die Gubernantin nach der Mode. Ein musikalisches Singspiel, in zween Aufzügen. Vorgestellt von denen gelehrten Pernerischen Kindern. Die Musik von der Opera bouffa isz ganz neu componirt von Herrn Franz Grimmer, b. m. [ca 1770] (⇒ tamtéž XXIII, s. 478). • F. A. Witz: Versuch einer Geschichte der theatralischen Vorstellungen in Augsburg, Augsburg [1876], s. 43, 47n.; R. Haas: Einleitung, in I. Umlauf: Die Bergknappen, Denkmäler der Tonkunst in Österreich 36, Wien 1911, s. XXIII + Kindermusik im alten Prag, Alt-Prager Almanach, Prag 1926, s. 57–68; L. Schiedermair: Die Oper an den badischen Höfen des 17. u. 18. Jahrhunderts, Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft (Leipzig) 14, 1912/13, s. 523; E. Blümml–G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren,Wien 1925, s. 56n., 105n., 178–189; C. Niessen: Faust auf der Bühne – Faust in der bildenden Kunst, Braunschweig 1929, s. 159 (opis cedule baletu „Johann Faust“, 28. 10. 1782 Norimberk); G. Dieke: Die Blütezeit des Kindertheaters, Emsdetten 1934, s. 54–119, 200–206; G. Gugitz: Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Theatergeschichte, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 118; P. Kertz–I. Strößenreuther: Bibliographie zur Theatergeschichte Nürnbergs, Nürnberg 1964, s. 30–32; F. Fuhrich: Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert, Wien 1968, s. 75; W. Binal: Deutschsprachiges Theater in Budapest, Wien 1972, s. 30; M. Cesnaková-Michalcová: Geschichte des deutschsprachigen Theaters in der Slowakei, Köln–Weimar–Wien 1997, s. 52. • Gallerie, Kosch Th, Pies
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 55–57
