Psán též Sewe, Franz Xaverius. Učil se u svého otce Ignáce Seveho, J. G. Noverra a G. Angioliniho ve Vídni. Figurant Burgtheater Vídeň 1773–76, tanečník ve Štýrském Hradci 1776–81 a u P. Bondiniho v Nosticově divadle v Praze 1784–86. Odtud dostal s českými herci výpověď a získal povolení k provozování dětských baletů v Thunovském divadle. Spoluzakladatel C. k. Vlastenského divadla v Novém Městě na Koňském trhu, tzv. Boudy (od 1786, baletní mistr 1789–91). Z jeho tvorby pro Nosticovo divadlo známe 5 titulů, z řady baletů pro Vlastenské divadlo 13; šlo většinou o krátké, baletně pantomimické dohry, jako doplněk činoherních jednoaktovek; v Boudě často na hudbu J. Sýkory, v Divadle u Hybernů na hudbu V. V. Maška a A. Volánka. Náměty byly většinou humorné, často lokálně pražské (Pražské kuchyňky aneb Uhořelí sedláci, 1786), nebo exotické (Turecký maškarní ples, 1789). Objevily se však i pokusy o dějové balety, inspirované Noverrem (Chinesky svadební zapuzení aneb Jeden ženich a tři svadby jednoho dne, hudba J. Sýkora, 1788; Bílý a růžový aneb Slavnost pastýřů, 1789). Patřil k široce rozvětvené rodině tanečníků, herců, figurantů-statistů s příjmením Seve/Sewe.
Literatura
A. Sch.: Seve Franz Xaverius in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 284
