Psán též Döppe, Töppe, Teppe, Teppi. – Nejpozději od 1717 byl principálem společnosti, provozující divadelní představení s živými herci, podle potřeby však také s loutkami, dále artistické produkce a drezuru zvířat. 1717 hrál v Praze v Manhartském domě v Celetné ulici s tzv. italskými loutkami (tj. marionetami) i s živými herci. Zde se setkal s J. C. Haackem, v jehož společnosti působil pak po jistou dobu jako herec. Jeho další dráha je známa jen neúplně (o Velikonocích 1720 provazochodec v Lipsku, 1722 odmítnut jako loutkář v Norimberku, 1730 předváděl drezuru koně a psů v Lipsku, 1731 totéž v Hamburku a v Kolíně nad Rýnem). Poté se usadil v Praze na Starém Městě jako lazebník, zubař a operatér a získal zde 5. 9. 1732 měšťanské právo. Od 1740 však opět působil jako cestující komediant s větší hereckou společností, v níž sám hrál Hanswursta (Divadlo v Kotcích od 1. 4. 1740, Drážďany 1740, 1741, 1742). Staroměstský magistrát mu pozastavil měšťanská práva po dobu, kdy bude hrát divadlo. V červenci 1743 dostal D. povolení vystupovat v Praze v domě U Zlaté hvězdy a v říjnu téhož roku mu byl přislíben nájem Divadla v Kotcích, které tehdy bylo s obtížemi rekonstruováno po devastaci francouzským vojskem. Není však jisto, zda tu D. vůbec hrál. Poté pravděpodobně od divadla načas odešel (doložen 1751 jako zubař v Praze). V Praze vystupoval ještě 1756 nebo 1757, kdy zde předváděl cvičeného velblouda.
Cedule z D. prvního pražského vystoupení 29. 9. 1717 ohlašovala hru Der von den Türcken unglückselig gefangene Fürst Torello von Pavia oder Hans Wursts doppelte Hochzeit [Kníže Torello z Pavie, nešťastně upadnuvší do tureckého zajetí, aneb dvojitá svatba Hanse Wursta], která se udržela v Čechách na repertoáru loutkářů až do 19. stol., a to i v češtině s názvem Hrabě Alexandr z Pavie. Představuje vůbec první doklad o vystoupení Hanswursta v Praze, a to zřejmě v podobě loutky, neboť v dohře vystupoval ještě Harlekýn. Pozvání na další produkce komedií, tragédií, pastýřských her, baletů a tanců naznačuje ráz D. repertoáru, jenž dlouho udržoval smíšený ráz vystoupení, sestavených z akrobatických, tanečních a hereckých prvků. O povaze D. produkcí vypovídá dobová mědirytina G. Rogga, která jej zobrazuje jako Hanse Wursta před pozadím, na němž figurují mezi šesti divadelně kostýmovanými postavami i Harlekýn a Pantalon. Svědčí to o jeho zaměření na burlesku pod italským vlivem.
Prameny a literatura
NA, fond SM, sign. T 61/1, fol. 34n.; fond Wunschwitzova genealogická sbírka, Sporck, divadelní cedule, inv. č. 1193 (tisky); fond ČG-Publ, kniha č. 122 (Index 1756–63), písmeno D; AMP, fond Staroměstská kniha měšťanských práv 1727–44, sign. 540, fol. 100v–101; Staroměstská kniha dekretů 1739–40, sign. 774, fol. 234–234v; protokoly ze zasedání rady Starého Města pražského 1743–47, sign. 1361, fol. 20v; Staroměstská kniha dekretací 1741–44, sign. 1612, fol. 192v–193; G. Rogg: D. jako Hanswurst, mědirytina [Augsburg?, první polovina 18. stol.], nezvěstná ⇒ Asper 1980, ⇒ Scherl 1999; reklamní mědirytina provazochodce, pravděpodobně D., z Lipska 1720 ⇒ Lebenselixier 2004. • M. Fürstenau: Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe zu Dresden II, Dresden 1861, s. 341; Teuber I 1883, s. 104, 169, 173n.; Lebenserinnerungen der Karoline Schulze-Kummerfeld I, ed. E. Benezé, Berlin 1915, s. XXII, 44; tamtéž II, s. 179n.; M. Jacob: Kölner Theater im XVIII. Jahrhundert, Emsdetten 1938, s. 22; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 18n.; H. G. Asper: Hanswurst, Emsdetten 1980, s. 254, 380; M. Hlochová–J. Hloch: První stálá veřejná divadla pražská, Documenta Pragensia 3, 1983, s. 15n., 41n.; A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 57–59, 202, 234; Lebenselixier. Theater, Budenzauber, Freilichtspektakel im Alten Reich I, ed. B. Rudin–L. Rebehn, Reichenbach i. V. 2004, s. 41, 257, 268. • DČD I, Pies
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 137–139
