Psána též Zdenka, Minka. Maturovala ve Vídni, práva studovala v Brně a filozofii na pařížské Sorboně. V tanci žačka C. Raimunda (Vídeň), J. Hladíka (Praha) a E. Telsové (Paříž), absolvovala kurzy Labanovy techniky. V Paříži ve dvacátých letech založila vlastní školu (mj. zde působil po svém příchodu do Paříže jako korepetitor B. Martinů). Byla členkou souboru Rythme et Couleur Margarette Morrisové a vystupovala s ním zejm. v Belgii. Poté tančila v Paříži (od 1924) v Theátre de la Madeleine, ve Futuristickém divadle pantomimy E. Prampoliniho a zúčastnila se zájezdů do Itálie (např. Pantomima Popolaresca v ch. Codreano na hudbu B. Pratella; role Morfea v Narození Hermafrodita na hudbu O. Respighiho, ch. V. Orazio). Účastnila se Futuristického festivalu Marinettiho a Prampoliniho 1928 (Tenis, Fotbal na hudbu F. M. Hradila aj.). Pořádala i samostatná vystoupení, např. v D 37. Byla taneční partnerkou S. Leontjeva; v Brně hostovala jako Putifarka v Legendě o Josefovi. V Praze měla vlastní labanovsky zaměřenou školu výrazového tance. Po celý svůj umělecký život byla Z. Podhajská propagátorkou českého umění, přítelkyní a mecenáškou českých umělců, k jejím uměleckým aktivitám patřil i bohatý společenský život; jejími přáteli byli L. Janáček, B. Martinů, O. Kokoschka, J. Zrzavý, A. Loos, Sir Ch. Mackeras, J. Norman, P. Eben, L. Malý, E. Leichner, J. Mihule aj. 1998 byl v Praze založen Nadační fond Zdenky Podhajské.
Literatura
Kröschlová, J.: Novodobý výrazový tanec v českých zemích in Výrazový tanec, Praha, Orbis 1964 • Siblík, E.: Zdenka Podhajská a Sáša Leontjev in Tanec mimo nás i v nás, Praha, Václav Petr 1937
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 256
