Absolvoval architekturu na VŠUP v Praze 1951 u O. Rothmayera. Byl šéfem výpravy v Ústředním divadle čsl. armády v Praze 1951–59, v Divadle E. F. Buriana 1960–84, scénickým výtvarníkem v ND Praha 1983–95. Studium architektury mu umožnilo suverénně ovládat a členit scénický prostor. Věnoval se především návrhům scény pro činohru, navrhoval výpravu i pro hudební žánry (Příhody lišky Bystroušky, Fidelio aj.). Spolupracoval pohostinsky s řadou pražských i mimopražských divadel, rovněž s divadly v zahraničí. Na Nývltovo divadelní cítění a stylizaci scénografického projevu měla vliv spolupráce s E. F. Burianem (Bílé noci, Krysař). Jeho poetika básnivé malířské metafory prošla několika etapami; výpravy, horizontálně orientované, podpíraly aranžmá hry. Od konce 50. let experimentoval s akvarelovým technickým svícením, hrou se stínem, naddimenzovanými detaily. Ve svých vrcholně stylizovaných dekoracích dospěl k abstrakci, strohosti, neosobnímu barevnému symbolismu s čistým tvarem i složitějším grafickým seskupením. Pro balet ND Praha navrhl kostýmy do Sněhurky (1961), Othella (1968), Spící krasavice (1990) a Popelky (1994).
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 226–227
