Žák V. Nováka, J. B. Foerstera a svého strýce O. Nedbala. V Praze studoval 1907–08 práva, ve Vídni 1908–10 skladbu. Působil jako dirigent v různých orchestrech, mj. v Ostravě, Záhřebu a Plzni. V Praze řídil symfonický orchestr vysokoškoláků, 1911–20 vinohradský Hlahol, příležitostně dirigoval ČF. 1914–20 byl dirigentem v Divadle na Vinohradech, šéf opery v Olomouci 1920–28, šéf opery a dirigent baletních inscenací v SND Bratislava 1928–38, dirigent Zemské opery v Brně 1938–40, opět šéf opery v Olomouci 1941–45, po roce 1945 dirigent a střídavě vedoucí a náměstek opery ND Praha. Skromný skladatelský odkaz zanechal v orchestrálních a komorních skladbách a v písních. Propagoval tvorbu L. Janáčka a slovenská, ruská a sovětská díla. Autor pantomim Bruncvík (Divadlo na Vinohradech 1917, ch. M. Klimešová-Máchová) a Poslední smích (Divadlo na Vinohradech 1919, ch. G. Poggiolesi). V ND Praha dirigoval mj. baletní inscenace (Popelka, Petruška aj.). 1938 mu byla udělena Štefánikova cena, 1953 získal Řád práce.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 214
