Studoval TKP 1964–69 a po krátkém angažmá v ND Praha odešel do zahraničí. Působil v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu-Duisburku 1969–74, kde tančil především v choreografiích E. Waltera (např. Smrt a dívka). Interpretoval (zejm. v Bavorské státní opeře v Mnichově 1974–77) sólové party světových choreografů, např. H. van Manena (L. van Beethoven: Velká fuga, E. Satie: Squares, C. Saint-Saëns: Septett Extra), G. Bohnera (G. Humel: Mučení Beatrice Cenci; 1977 s ním v Akademii umění Berlíně spolupracoval na rekonstrukci Triadického baletu O. Schlemmera, 1977), P. Wrighta (Princ ve Spící krasavici), F. Ashtona (Colas v Marné opatrnosti), G. Balanchina (Apollon musagète), G. Tetley (Svěcení jara), R. van Dantziga (G. Ligeti/H. Purcell: Ramification). Jeho významným působištěm se stal Hamburský balet, kde získal 1977–79 titul první sólista. J. Neumeier pro něho postavil role Lysandra ve Snu noci svatojanské (h. F. Mendelssohn-Bartholdy, G. Ligeti, 1977; tančil i Thesea/Oberona, 1979 a Klubka, 1993), Orlanda v Jak se vám líbí (1985), tit. postavu v Peer Gyntovi (1989), Mozarta v Oknech k Mozartovi(1991), Otce v Příběhu o Popelce (1992); dále tančil sóla v řadě titulů, např. Muže ve stínu a Krále v Iluzi jako Labutí jezero (h. P. I. Čajkovskij, 1977), Prince Désiré a Catalabutte ve Spící krasavici (1978), sólo ve Svěcení jara(1978), Anděla a Putifara v Legendě o Josefovi (1979), tit. roli v Donu Quijotovi R. Strausse (1979), v Dafnidovi a Chloe (1980), sólo v Matoušových pašijích J. S. Bacha (1981), Armanda, Gastona a Otce v Dámě s kaméliemi (h. F. Chopin, 1981), Romea (1981) a Kapuleta v Romeovi a Julii, Artuše v baletu Sága o Artušovi (h. J. Sibelius, 1982), sólo v pas de deux Désir (h. A. Skrjabin, 1983), tit. roli v Tristanovi (h. H. W. Henze, 1984), Ivana v Ptákovi Ohnivákovi (1985), Stanleye v Konečné stanici Touha (h. S. Prokofjev/A. Schnittke, 1987), Jaga v Othellovi (h. A. Schnittke/A. Pärt, 1993), hlavní roli v IX. symfonii G. Mahlera (1994), tit. roli v Odysseovi (h. G. Couroupos, 1994), sólo v Trilogii M. R. (h. M. Ravel, 1994). V Hamburku tančil i v dílech dalších choreografů: G. Balanchina, J. Cranka, L. Jakobsona, J. Limóna, L. Lubovitche, J. Kyliána, H. van Manena, J. Robbinse, A. Tudora; M. Béjart pro něj vytvořil balet Hamburské impromptu (1988). Byl představitelem Armanda a partnerem M. Haydée ve filmové verzi Dámy s kaméliemi; s N. Makarovovou tančil tit. roli v Oněginovi na hudbu P. I. Čajkovského (Paříž a Londýn 1987, New York 1988). Jako choreograf vytvořil většinu svých prací se členy Hamburského baletu v rámci choreografických workshopů (např. Paraboly I., 1990; Varhanní koncert F. Poulenca, 1993; Inmitten F. Martina, 1995). Pro Brno vytvořil balet Spor na hudbu A. Schnittkeho (1997). Od 1998 byl ředitelem Bavorského státního baletu v Mnichově. Na baletní soutěži Maja 1994 v Moskvě získal ocenění Nejlepší partner. Manžel tanečnice Colleen Scott, sólistky ansámblů v Johannesburku, Düsseldorfu-Duisburku, Mnichově a Hamburku.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 179–180
