Jako dělník externě tančil od 1931 v kladenské operetě; jako tanečník a herec malých rolí vystupoval v zájezdovém ansámblu Dobrá opereta A. Vilského 1934–37; člen baletu v Košicích 1937–39, v Brně 1939–41, v ND Praha 1942–80 (od 1943 sólista, 1955–57 šéf baletu, 1957–80 choreograf). Jeho výraznou osobnost formovala spolupráce s J. Jenčíkem, I. V. Psotou a S. Machovem. Fyzický naturel ho předurčil pro role bodrých jevištních figur, které interpretoval s jednoduchou přímočarostí a přirozeností. Vytvořil desítky rolí od lidových hrdinů, např. Honza v Pohádce o Honzovi (1946) a Jánošík ve stejnojmenném baletu V. Kašlíka (1953), až po Prince v Šípkové Růžence/Spící krasavici (1948) a Z pohádky do pohádky (1954), od rolí komických, např. Leporello v Juanovi ze Zarissy (1942), Šašek v Popelce (1948), Pantalone v Karnevalu (1957) a ve Sluhovi dvou pánů (1958), po úlohy charakterní, např. Maur a Šarlatán v Petruškovi (1948, 1962), Špína ve Filosofské historii (1949). Předností Landových choreografií byla srozumitelnost, srdečnost a divadelní cit, které uplatnil především v českých pohádkových titulech: Sůl nad zlato (1956), Z pohádky do pohádky (1964), Špalíček (1972), Ferda Mravenec (1976); ze zahraničních děl uvedl Čarodějnou lásku (1960) a Ludase Matyie (1961). V ND Praha choreograficky spolupracoval na více jak 50 operách; pohostinsky choreografoval i mimo Prahu, v Liberci a Českých Budějovicích. Pedagogicky působil na TKP a na TK HAMU. Zasloužilý umělec 1968. Manžel 1. Jarmily Lošťákové, 2. Evy Poslušné.
Literatura
Vašut, V.: Taneční listy 1976, č. 4/příloha • V. V.: Landa Antonín in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 169
