Od 1940 studoval dirigování a skladbu soukromě u M. Kabeláče na pražské konzervatoři, 1946–52 byl posluchačem skladby u J. Kvapila a V. Petrželky na JAMU. 1954 nastoupil jako korepetitor a dirigent, později sbormistr do ostravského divadla. V jeho skladbách se často uplatňuje hornická tematika, v operách náměty z antiky. Rozsáhlá tvorba zahrnuje symfonická díla, kantáty, vokální a komorní skladby. Psal scénické hudby a hudby k rozhlasovým hrám. Složil opery: Taškář, Lysistrata, Má lásko, Když tančí růže, Sokratova smrt, Idiot, Jeptiška, A z celé duše miluji, Mít vlastní pokoj v rezidenci. Autor baletů: Florella (Ostrava 1960, ch. E. Gabzdyl; pod názvem Učitel tance, Gliwice 1963, ch. P. Šmok), Picassiáda (Ostrava 1963, ch. P. Šmok). Neuvedené zůstaly balety Smrt Jánošíkova, Cassandra, Pták a Prométheus. Jeho Suita pro velký symfonický orchestr na Picassovy kresby k Ovidiovým Metamorfózám Piccasiáda získala v roce 1963 1. cenu Kusevického nadace v USA a v televizním baletním zpracování P. Šmoka mezinárodní cenu ČST 1964.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 164
