Křtěn Jan Antonín; psán též Kotzeluch, Koželuch. Studoval filosofii, hudbu u svého bratrance J. A. Koželuha a F. X. Duška. Byl od 1780 učitelem hudby Marie Luisy, dcery Františka I., poté manželky Napoleona. Ještě za života W. A. Mozarta se 1791 stal dvorním komorním kapelníkem a skladatelem (přijal a používal jméno Leopold, podle císaře Leopolda II., pro jehož korunovaci českým králem napsal kantátu). Složil přes 200 skladeb širokého nástrojového obsazení (symfonie, smyčcová kvarteta, klavírní koncerty a sonáty, oratoria, kantáty, sbory a písně). Autor oper Gustav Vasa, Le Muzet, Didona abandonata aj. Od 1771 psal pro Divadlo v Kotcích hudbu k pantomimám a baletům baletních mistrů V. Morávka-Albertiho, J. P. Linka (dochovalo se 24 názvů, 6 partitur, sporné je autorství např. u Maškarády z r. 1770, Žárlivosti v serailu a Honitby z r. 1771): Bernardon a Kolombína (1766), Doctrinae interitus/oder Erschleckliche Ende Doctoris Johannis Fausti (1768), Der unglückliche Luftfahrer(1768), Arlecchino bombardato (1769), La caprice où Ninette à la cour (1769), Čarodějka Galanthina (1769), Die Herrschaftskucher oder Die Weiber und Bubenbataille (1770), Die verzauberte Hutmasche (1770), Die Eifersucht im Serail (1771), Ballett – Intermezzo (1772), Bourlesque-Ballett (1772), Das neugierige Frauenzimmer (1772), Harlekynáda (1772), Harlekýnova dobrodružství (1777), Harlekýn, šťastný zahradník (1777). Od 1778 psal pro vídeňské Divadlo u Korutanské brány, především však pro Dvorní divadlo: Debora a Saisara (1789), Judith und Holofernes (1799), balet La Ritrovata figlia di Ottne II. (1795), kde zde byli jeho nejbližšími spolupracovníky italští baletní mistři A. Muzzarelli a F. Clerico.

Literatura

Poštolka, M.: Leopold Koželuh. Život a dílo, Praha SHV 1964

Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 152–153