Žák J. Nikolské 1939. Působil od 1940 celou svou uměleckou kariéru v Brně, od 1941 byl sólistou (1942–45 sólista v Německém divadle), 1952–55 a 1966–68 vedoucí baletního souboru ND Brno, 1955–65 sólista a choreograf, od 1969 vedl operní balet. Jeho interpretační mistrovství se plně rozvinulo především v rolích charakterních a dramatických, např. Rytíř v Raymondě (1946), Tybalt v Romeovi a Julii (1947), Bubeník v Plesu kadetů (1948), Otrok v Šeherezádě (1952), Girej v Bachčisarajské fontáně (1953), Písař v Signorině Gioventù (1959), Lanny v Cestě hromu (1961), Námořník v Baladě o námořníkovi (1962), Silvio ve Sluhovi dvou pánů (1962), tit. role v Tarasi Bulbovi (1963), Satan v baletu Abraxas (1966). Technickou vyspělost prezentoval např. v rolích princů: Princezně Hyacintě (1947), Labutím jezeře (1955), Popelce (1967). Jako choreograf kladl důraz na divadelní dramatický náboj: Šeherezáda (1952), Sylfidy (1952), Bachčisarajská fontána (1953, 1968), Z pohádky do pohádky (1955, 1969), Pohádka o Honzovi (1960), Lašské tance (1958, 1969), Othello (1963) a Šťastná sedma (pp. 1967). Těžištěm jeho tvorby se stala spolupráce s operními domy ve Švýcarsku, Polsku, Srbsku, Německu a Slovensku. Ve španělské Barceloně spolupracoval na Zlatém kohoutku, Vojně a míru a Evženu Oněginovi. Zasloužilý umělec 1967. Bratr Františka Karhánka.

Literatura

ED: Karhánek Rudolf in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1979–1984 • Dufková, E.: Malé memoáry, Brno, Ryšavý 1997

Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 133