Studoval skladbu u J. Křičky na pražské konzervatoři 1933–38, mistrovskou školu pražské konzervatoře u J. Řídkého absolvoval 1940. Režisérem v rozhlase byl 1939–46, pracoval jako šéfredaktor národního hudebního vydavatelství Orbis 1950–52. Poté se věnoval výhradně skladbě, spolupracoval s rozhlasem, televizí a filmem (Nové Československo, Komedianti, Botostroj, Bludná cesta, Slepice a kostelník aj.). 1960–69 byl docentem skladby na JAMU, věnoval se i literární činnosti. Tvořil v duchu tradičního hudebního výrazu svých učitelů, skladby vynikají bohatou invencí, národním cítěním a znamenitou stavbou. Od 60. let změnil způsob vyjadřování a připojil se k myšlenkám Nové hudby, charakteristická je silná emotivnost jeho děl s racionálními kompozičními metodami, hledal nové vyjadřovací možnosti pro nástroje i lidský hlas. Významná je jeho tvorba kantátová, komorní a symfonická, klavírní, písňová. Populární byly jeho masové písně. Složil dětskou operu Muzikantská pohádka, řadu scénických a rozhlasových hudeb. Autor baletu ► Revoluční variace. Zasloužilý umělec 1964.
Literatura
Bártová, J.: Jan Kapr, Brno 1994
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 132
