Folklorní soubor, který vznikl 1949 sjednocením slováckých krúžků v Uherském Hradišti. Od „krúžkařské“ činnosti jej odlišila snaha jevištně stylizovat folklorní projevy hradišťského Dolňácka. Počáteční činnost byla poznamenaná tvorbou v tzv. lidovém duchu, sloužící politickým agitačním záměrům. Pod uměleckým vedením J. Staňka byl dále vytvořen repertoár opřený o tradiční folklorní materiál jihovýchodní Moravy. Od 1951 se soubor pravidelně zúčastňoval festivalu ve Strážnici. Dalšími osobnostmi uměleckého vedení byli O. Horký a J. Čech. 1955 byl při souboru založen dětský soubor Hradišťánek. V 60. letech dosáhl Hradišťan výrazných úspěchů na zahraničních festivalech (získal např. Zlatý náhrdelník burgundských vévodů v Dijonu). Na počátku 70. let prošel soubor krizí a k oživení došlo nástupem primáše J. Pavlici 1975 a choreografek J. Poláškové a R. Staňkové (Co si vypravují zvony, Nevěsto, vítej – 1978). Soubor spolupracoval s A. Skálovou (Byla vojna u Slavkova, 1983; Zbojné písně, 1985), dále s K. Dančíkovou (Kdo má písničku pro štěstí, 1985), D. Stavělovou (Chodníčky lásky, 1990; Saltus rusticus, 1992), od 1988 I. Kraváčkovou (Pásmo tanců z Kopanic, Saltus), od 1995 s L. Košíkovou.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 105
