Mussik, Franz Alois

Psán rovněž jako Mussick nebo Mussick von Adlersberg. Tohoto přídomku použil M. ve svém žurnalistickém textu a je s ním uváděn v literatuře (např. v Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder, viz). Bližší informace o M. životě nejsou známy, a proto nelze ověřit možné příbuzenské vztahy k dalším osobám téhož jména v divadelním prostředí. Jsou to: Johann Josef Mussik, zplnomocněnec-jednatel divadelní společnosti Johanna Friedricha Schrödera, který mohl být (podle Teubera, viz lit.) v roce 1745 po odchodu divadelní společnosti Angela Mingottiho jedním z žadatelů o divadelní pronájem pražského Divadla v Kotcích; literát Eduard C. Mussik, M. současník; herec Eduard Mussik, člen kočovné německojazyčné divadelní společnosti Ludwiga Feidlera v sezóně 1836–1837; Gustav Julius Mussik, který byl hercem a v letech 1846–1868 uměleckým vedoucím a ředitelem německojazyčné kočovné divadelní společnosti Thekly Mussik.

U jména otce uvádí matrika profesi „servus“, mohl být tedy zaměstnán jako služebník v soukromí nebo v úřadě. Ač se M. narodil v Praze, strávil patrně většinu života v severních a západních Čechách (Krásná Lípa a Žatec), kde se natrvalo usadil a sbíral materiál pro své historicko-topografické práce. Zemřel v Žatci po dlouhé chorobě (byl tam pohřben 15. ledna) a Bohemia i české Květy shrnují jeho životní pouť z hlediska osobního a profesního: „rodilý Pražan a známý topograf žateckého kraje“. (Květy uvádějí křestní jméno František.)

Není pravděpodobné, že by literární práce mohla být hlavním zdrojem M. obživy a není známo, jaká byla jeho profese. Jeho literární dílo je oborově a žánrově mnohostranné a ukazuje na nevšední erudici a dobré kontakty do německojazyčného zahraničí. Jeho prvním dosud nalezeným topografickým textem je pojednání o Rumburku a okolí (Der neueste Zustand des Handels, und Manufakturen Rumburgs und der Gegend an der sächsischen Gränze in Böhmen, viz M. odborné spisy). Dobová kulturní i vědecká obec vnímala M. jako literáta: v roce 1820 byl jako autor krásné literatury zařazen do seznamu 268 literárně činných tvůrců beletrie i vědeckých spisů, který vyšel na několik pokračování ve vídeňském časopise Erneuerte vaterländische Blätter. M. knihy uvádějí jeho nakladatelé na svých nabídkových listech (např. nabídkový list litoměřického nakladatele Carla Wilhelma Medaua z knihy Die Ritter des Aarhorstes od C. V. Dietricha z roku 1839, informuje o vydání M. svazků Theater und Novellen a Herbstblumen und Früchte a nabízí je v brožovaném provedení).

Jako žurnalista udržoval M. kontakt s pražským a vídeňským prostředím. Publikoval v předchůdcích pražského listu Bohemia (Unterhaltungsblätter; Bohemia, ein Unterhaltungsblatt) a ve sborníku Der Kranz.

S Vídní pojila M. zejména publikační činnost v Bäuerleho časopise Wiener allgemeine Theater-Zeitung. Zatím byl zaznamenán jeden jeho příspěvek v listu Der Adler, který ve Vídni redigoval a vydával A. J. Gross-Hoffinger.

Pro Wiener allgemeine Theater-Zeitung psal M. recenze pražských představení, drobné dramatické črty, v prosinci 1817 zejména poetické obrazy z cest v podobě dopisů („poetische Reisebilder, Briefe über Prag an einen Freund in Wien“); přítelem byl patrně sám vydavatel listu Adolf Bäuerle. M. v nich popisuje mj. výkony vynikající německé herečky Sophie Schröderové, která v Praze hostovala mezi 20. červencem a 17. srpnem 1817 v deseti klasických rolích (Maria Stuart, Lady Macbeth, Emilia Galotti, Phädra, Isabell v Schillerově Nevěstě messinské ad.). Drobné dramatické črty z Wiener Allgemeine Theater-Zeitung, nazvané Scenen aus dem Guckkasten (Scény z kukátka) vydal M. v roce 1834 ve svazku Herbstblumen und Früchte. Jsou to ironicko-kritické pohledy do života soudobé společnosti a upozorňují na charakterové vady, domýšlivost a mocný vliv zakořeněných předsudků, bránících jednotlivci v nepředpojatém názoru. Divadelní prvky mají též M. drobné hádanky (Rätsel) a šarády (Charade), publikované v časopisech nebo v knižních výborech. Ukazují různé lidské typy a způsoby chování a jsou tvarově sevřenější paralelou ke Scénám z kukátka.

Své literární a dramatické práce prezentoval M. ve sbornících, jež zahrnovaly hry, prózu, básně, šarády i anekdoty, až na jedinou samostatně vydanou hru Rettung um Mitternacht (1808). V předmluvě ke sborníku Herbstblumen und Früchte uvádí, že jednal na popud čtenářů, kteří si přáli knihy s pestřejším obsahem. Z hlediska žánru označoval M. své hry jako veselohry (Lustspiel), frašky (Posse), operety (Operette) či zvláštním pojmenováním (např. dramatisches Knackennuss – dramatický oříšek). Jde vesměs o hry zábavné, určené (podle autorova výslovného sdělení) „zvláště pro soukromá divadla“ (besonders für Privattheater geeignet). Jsou zasazeny do různého společenského prostředí a objevují se v nich figurky vídeňského lidového divadla (např. sluha Habakuk ve veselohře Der kluge Einfall, oder: Habakuk Rinaldo Rinaldini, kterého uvedl Ferdinand Raimund v komedii Der Alpenkönig und der Menschenfeind).

Nejsou k dispozici údaje o provozování M. her v Čechách. Podle zprávy ve Wiener allgemeine Theater-Zeitung z 6. 8. 1818 byla jednoaktová veselohra Die grosse Bärenmütze úspěšně uvedena v Theater in der Leopoldstadt 28. 7. 1818. Hra určená pro dvě postavy byla později přepracována a vydána znovu v souborném vydání tří M. dramatických textů (Dessertfrüchte allen Freunden einer heiteren Lektüre gewidmet); k přepracování a novému vydání textů sáhl M. vícekrát.

Jako první popsal M. v roce 1843 životní osudy německého skladatele z českých zemí Antona Philippa Heinricha (1781–1861), s nímž byl spojen mnohaletým přátelstvím a korespondencí (Skizze aus dem Leben der sich in Amerika befindenden deutschen Tondichters Anton Philipp Heinrich). Heinrich, původem obchodník z Krásného Buku (Schönbüchel) v severních Čechách, odešel do Spojených států amerických a stal se úspěšným představitelem salonní hudby 19. století.

M. odborná sociologická díla zasahují několik oborů. Týkají se především lokální historie a topografie, integrují však také informace z heraldiky, botaniky či statistiky. M. nebyl vždy jejich jediným autorem, např. u spisuVollständiger Umriss einer Topographie des Saazer Kreises im Königreich Böhmen byl jeho spoluautorem přední přírodovědec Laurentius Albert Dlask. Jeho práce patřily zřejmě k ceněným odborným textům a byly citovány v literatuře během M. života i po jeho smrti.

Teatralia

M. hry vydané samostatně a ve sbornících: Rettung um Mitternacht, veselohra, 1 jedn., Karl Barth (v komisi), Prag 1808

Dessertfrüchte allen Freunden einer heiteren Lektüre gewidmet, C. W. Enders, Prag 1829. Autorský sborník obsahuje M. hry: Die grosse Bärenmütze, veselohra, 1 jedn., prem. 1. verze: 28. 7. 1818 Theater in der Leopoldstadt, Wien. – Die Sailtänzer und der schwarze Prinz, veselohra, 3 jedn. – Die Geisterüberfuhr: Das waltende Fatum am Ufer des Styx, oder: Die Geisterüberfuhr, fraška se zpěvem (Posse), 2 jedn.

Herbstblumen und Früchte, vyd. C. W. Medau, Leitmeritz 1834. Autorský sborník obsahuje M. hry: Einer und Alle, dramatischer Knacknuss, 1 jedn. – List und Zufall, veselohra, 2 jedn. – Die Mörder und die Winkelmühle(část textu v dramatické formě) – Scenen aus dem Guckkasten (jednotlivé výstupy): Mutter und ihr Kind, Sonderbares Missverständniss, Die Pflastertreter, Vetter Michel, Humanität, Verschieden Lichter. – Dále je obsažena M. próza Der Glückliche, básně, hádanky a šarády.

Janus, Taschenbuch für Freunde der schönen Literatur, sborník několika autorů red. F. A. Mussik, vyd. Peter, Ritter von Schönfeld, Saaz 1836. M. zde vydal svou veselohru Frohsinn macht glücklich, 4 jedn., a báseň Der schlaue Schiffer.

Kleine erheinternde Bühnenspiele, vyd. M. I. Landau, Prag 1846. Sborník obsahuje M. hry: Der kluge Einfall, oder: Habakuk Rinaldo Rinaldini, veselohra, 1 jedn. – Der Arzt ohne gleichen, veselohra, 2 jedn. – Der untermählte Ehemann, oder: Die beiden Fischermädchen, opereta, 2 jedn. – Lord Engeborne und der rote Fuchs, fraška (Posse), 2 jedn.

Theater und Novellen, vyd. C. W. Medau, Leitmeritz 1839. Sborník obsahuje M. texty: Der unvermählte Ehemann, oder Die beide Fischermädchen, opereta, zařazená již do svazku Kleine erheinternde Bühnenspiele. – Glückliche Täuschung, druhá verze jednoaktové veselohry Einer und Alle ze svazku Herbstblumen und Früchte. - Der todte Nebenbuhler, třetí verze veselohry Die grosse Bärenmütze, jejíž první verze se hrála ve Vídni v Theater in der Leopoldstadt 1818 a druhé přepracované znění pochází z května 1827. – Novely Die Schrecklichgestalt a Wahnsinn und Aberglaube.

M. studie životopisná: Skizze aus dem Leben des sich in Amerika befindenden deutschen Tondichters Anton Philipp Heinrich, Gottlieb Haase Söhne, Prag 1843

M. žurnalistické texty o divadle: Unterhaltungsblättter [Prag] č. 100, 12. 12. 1828. – Bohemia, ein Unterhaltungsblatt [Prag] č. 116, 27. 9. 1844 (Berichte aus Böhmen). – Der Adler [Wien], März 1840, s. 1302–1303. – Wiener allgemeine Theater-Zeitung, č. 146, 6. 12. 1817, s. 581; č. 148, 11. 12. 1817, s. 589; č. 149, 13. 12. 1817, s. 293-294; č. 150, 16. 12. 1817, s. 597; č. 151, 18. 12. 1817, s. 602; č. 152, 20. 12. 1817, s. 605-606; č. 27, 4. 3. 1817, s. 105-106; č. 51, 29. 4. 1817, s. 203; č. 56, 10. 5. 1817, s. 221–222; č. 142, 27. 11. 1817, s. 567; č. 94, 6. 8. 1818, s. 375; č. 29, 8. 3. 1817, s. 113–115; č. 36, 25. 3. 1817, s. 141–142; č. 52, 1. 5. 1817, s. 206–207; č. 102, 26. 8. 1817, s. 405.

M. odborné spisy a studie z různých vlastivědných oborů: Neuesten Zustand des Handels, und Manufakturen Rumburgs und der Gegend an der sächsischen Gränze in Böhmen, In: Hesperus, ein Nationalblatt für gebildete Leser, Jhg. 1812, I. Bd., oder Jänner bis Juni, Nr. 30, s. 233–237, Nr. 31, 1812, s. 241–242). – Der Markt Schönlinde und dessen eingepffarte Ortschaften, gedruckt bei Gottlieb Haase, Prag 1820, Vollständiger Umriss einer Topographie des Saazer Kreises im Königreiche Böhmen (ve spolupráci s L. A. Dlaskem, C. W. Enders, Prag 1828)

Prameny

AMP: sbírka matrik, fara Kostel P. Marie na Louži 1768 – 1784, sign. PML N7, s. 203 (zápis o narození F. A. Mussika, otec Antonius, matka Theresia, roz. Poliena).

Periodika

(F. A. Mussik a další osoby téhož příjmení z uměleckých oborů):

Kwěty, 20. 1. 1848, s. 36. – Erneuerte vaterländische Blätter [Wien], č. 54, 5. 7. 1820, s. 213-215; č. 55, 8. 7. 1820, s. 220; č. 56, 12. 7. 1820, s. 223-224; č. 57, 15. 7. 1820, s. 227-228. – Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, Prag 1826, Bd. VI, s. 361, 1828, Bd. VIII, s. 108 (obojí Ed. C. Mussik).

Literatura

K. Goedeke: Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung aus der Quelle, Erster Band, Hannover, Verlag von L. Ehlermann, 1857, s. 855

G. Marinelli-König: Die böhmischen Länder in den Wiener Zeitschriften des Vormärz (1805–1848), Teil I, Wien 2011, s. 222

Teuber II., s. 185, s. 403-406, Teuber III, s. 152, s 172, s. 188, s. 234

A. Kraus: Stará historie česká v německé literatuře, Praha 1902, s. 107, s. 291,

Teatralia zámecké knihovny z Radenína II., Národní muzeum v Praze 1963, s. 319-320

J. Balvín – J. Pokorný – A. Scherl: Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranitzkého k Nestroyovi, Praha 1990, s. 111–113

Hilmera CD 307 (divadelní společnost Ludwiga Feidlera), s. 78-79

BLGBL, HD, Pazdírek, LDM (in Anton Philipp Heinrich, s. 935)

Citace M. prací v publikacích z jiných oborů

R. Lahmer: Gedenkbuch der Stadt Schönlinde, Schönlinde 1900. – C. V. Dietrich: Die Ritter des Aarhorstes, oder die Mühle im Schwarzthale, Prag, Leitmeritz – Teplitz 1839, bez pag. – C. V. Dietrich: Oekonomisch-technische Flora Böhmens nach einem ausgedehnteren Plane bearbeitet, Prag 1838, s. 190. – V. R. Widimsky:Städtewappen des österreichischen Kaiserstaates, Wien 1864, s. 146. – F. J. Stöcklow: Das Buch Heimat. Der Bezirk Kaaden in seiner Gegenwart und Vergangenheit, 1890, s IV.

Vznik: 31.07.2013