Psán též Ondrej. Absolvoval VŠMU v Bratislavě 1965 (taneční pedagogika). Začínal jako tanečník Maďarského lidového uměleckého souboru v Hodech u Galanty 1953–56, tanečník ve SL’UK 1955–61 (od 1959 sólista), vojenskou prezenční službu vykonával ve VUS Bratislava 1957–59, sólista SND Bratislava 1961–68, sólista, choreograf a pedagog v Košicích 1975–81, kde spolu s manželkou M. Halászovou založili a vyučovali na tanečním oddělení konzervatoře. Na Music and Ballet School v Bagdádu spolu působili 1981–84, v PKB jako pedagogové 1984–90. Jako interpret byl A. Halász výraznou osobností, všestranný tanečník s vysokou profesionální technikou, herecky tvárný zejm. v dramatických postavách. Vedle rolí prvního oboru, např. Albert v Giselle (1966, 1972), Princ ve Spící krasavici (1968, 1970) a Labutím jezeře (1964, 1972). Jeho naturelu vyhovovaly expresivní dramatické úlohy, např. tit. role v Paganinim (1962), Giotto ve Francesce da Rimini (1963), Rudovous v Labutím jezeře, tit. role v Podivuhodném mandarínovi (1974), Severjan v Kamenném kvítku (1971). Úspěšný byl i v komických partech, např. Matka Simona v Marné opatrnosti L. Hérolda (1976), a v rolích soudobého repertoáru, Člověk v Deváté vlně (1967). Jako choreograf nastudoval přes 40 titulů, některé spolu s manželkou M. Halászovou (Leningradská symfonie, 1967; Kamenný kvítek, 1971; Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina, 1974; pp. Román o růži a Proměny, 1974; Dukelská poéma, 1975; Marná opatrnost L. Hérolda, 1976; Louskáček 1978, Ústí n. Labem 1996; Cipollino, 1979; Bolero, 1980; Pavana za mrtvou infantku, 1980; Popelka, Plzeň 1993; Don Quijote, Ústí n. Labem 1996; Giselle, Košice 2000). Významná byla jeho pedagogická činnost nejen v profesionálních ansámblech a košické konzervatoři (1975–81), ale zejm. od 1987 na TKP a externě na TK HAMU; mezi jeho žáky patřili např. J. Nemec, P. Ďumbala, J. a O. Bubeníčkovi, S. Fečo, V. Kuneš, J. Pokorný.
Literatura
Romanov T.: Marilena a Andrej Halászovi, Taneční listy 1979, č. 7/příloha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 89
