Jeho otec byl výrobcem mýdla v Praze na Starém Městě v čp. 857 (dům nedochován). Dcera Therese Mirani (1824 –1901) byla významnou uměleckou krajkářkou.

M. vystudoval Akademické gymnázium (1811–17) a jeden rok filozofického přípravného studia na univerzitě. Na přání otce ze studií odešel a pracoval v rodinné živnosti.

Už jako student se zajímal o literaturu a divadlo. 1821 publikoval tři básně v časopise Hyllos (šifra J. M.). 1823–24 se pravděpodobně podílel na činnosti českého ochotnického divadla rodiny Teisingerů v Praze. Po otcově smrti odešel 1833 do Vídně, kde několik let pracoval jako účetní. Do literárních kruhů ho uvedl básník J. N. Vogl. Jako dramatik debutoval M.nepříliš úspěšně jednoaktovkou Die Gefälligenv Divadle v Josefstadtu (9. 9. 1840). Blíže se seznámil s ředitelem a majitelem této scény F. Pokornym, který kolem sebe soustřeďoval umělecké síly z Čech a často přijímal divadelníky z Prahy (mj. režiséra a herce W. Justa). M. byl zprvu pravděpodobně angažován u Pokorného na letní scéně v Prešpurku, 1845 se stal jeho sekretářem a domácím autorem jeho divadla. Organizoval denní provoz, připravoval činoherní repertoár a zůstával spolu s dalšími dramatiky (1849 K. Swiedack a A. Berla, později až třináct najatých autorů) v Pokorného službách během rozšiřování jeho divadelního podniku (Šoproň, Baden u Vídně, Divadlo na Vídeňce, Fünfhaus-Arena). Po celou dobu spolupráce se M. těšil velké důvěře rodiny (1852 mj. zastupoval zájmy nezletilých dětí při prodeji Divadla v Josefstadtu).

Po smrti Pokorného 1850 pokračoval M. ve své funkci pod vedením jeho syna Aloise, který se pokoušel získat publikum z okruhu vídeňských jazykových menšin. M.se zřejmě podílel na pořádání českých her, které inicioval člen vídeňské dvorní opery J. Svoboda, někdejší herec a zpěvák pražského Stavovského divadla. První dvě představení převážně českých ochotníků se uskutečnila v Divadle v Josefstadtu (Klicperův Divotvorný klobouk 29. 12. 1850 a Dobré jitro23. 3. 1851), poté se přestěhovala do Divadla na Vídeňce (Tylova Paličova dcera 21. 4. 1851, Paní Marjánka matka pluku, Castelli a Procházka: Dva přátelé a jediný kabát, Klicperův Rohovín Čtverrohý). V únoru a březnu 1855 M. a Svoboda připravili s J. E. Bílem a I. M. Rossou několik českých představení v Divadle v Josefstadtu (Klicpera: Veselohra na mostě, Štěpánek: Hastroš, Štěpánek: Pivovár v Sojkově, Macháček: Ženichové, Holbein: Fridolín aneb Cesta do železných hutí). Organizoval představení Tylova Jiříkova vidění ve prospěch řádu milosrdných sester (3. 12. 1856), kde účinkoval vedle J. Svobody a profesionálních herců, kteří se prokazatelně své naučili role česky (dámy Rudini, Mellin a Laber, pánové Grün a Röhring).

Když 1862 koupil Divadlo na Vídeňce F. Strampfer, byl M. propuštěn. V posledních letech žil pouze z výnosu své literární tvorby, patrně se značnými existenčními výkyvy. 1872 mu byla přiznána finanční podpora od vídeňské pobočky německé Schillerovy nadace (Wiener Zweigstelle der deutschen Schiller-Stiftung). Své hry uplatnil až po roce 1866 u společnosti ředitele J. Fürsta, jež uváděla ve Vídni a v dalších evropských městech starší vídeňské kusy (další autoři K. Swiedack, F. Kaiser, K. Haffner, A. Berla, J. Böhm, K. Bayer ad.). Po 1871 u Fürsta M. získal trvalou pracovní smlouvu, ale krátce nato zemřel. Pohřeb vypravil vídeňský spolek Concordia z farního kostela St. Ulricha (Spittelberg) na Schmelzer-Friedhof.

M. první literární texty vyšly v časopise Österreichisches Morgenblatt. Zeitschrift für Vaterland, Natur und Leben (8. 6. 1836 mj. německý překlad Klicperovy básně Loketský zvon, p: Die Ellenbogner Glocke). Přeložil rovněž Klicperovu novelu Točník (Die Burg Tocznik) otištěnou ve sborníku Der Novellist. Erzählungen, Mährchen, Sagen und Phantasiestücke (ed. A. Schmidt, Wien 1838, publikace není totožná s časopisem Der Novellist, který vydával 1838 v Praze J. Umlauft). Pochvalná recenze jazykových kvalit Točníku (Der österreichische Zuschauer, 4. 12. 1837) přinesla M. další objednávky. O rok později zpracoval překlad Klicperovy jednoaktovky Veselohra na mostě (Das Lustspiel auf der Brücke). Od roku 1839 vycházely ve vídeňských listech (zvl. v časopise Humorist) a v literárních sbornících M.prózy na různá témata. Hojně se věnovaly nejstarším dějinám českých zemí a M. vydal některé z nich v autorském sborníku Historisch-romantische Erzählungen aus der Vorzeit Böhmens (1842, 2. vyd. 1845). Psal i drobné skici z divadelního a hudebního života, jež poskytoval od začátku čtyřicátých let pražskému literárnímu sborníku Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten.

Jako dramatik měl M. úspěch především s jednoaktovkami. Jednou z prvních byla pohádka o kouzelné zebří kůžiDie Zebrahaut (1840) a fraška podle francouzského námětu o záměně osob Hier ein Schmidt, da ein Schmidt (1847). Mnoha repríz a několika překladů dosáhla Die Judenfamilie (1859), obraz složitého vztahu mezi generací židovského otce a rodinou jeho asimilovaného syna. Na pražské německé scéně sice neuspěla u kritiky a nebyla reprízována, zato se hrála v českém překladu jako Židovská rodina. Příznivě byly přijaty hry z historického prostředí, Ein Lehrer zur Zeit Joseph des Zweiten (1867) o vztahu mezi aristokracií a učitelstvem josefinské doby, a scény ze života někdejší císařovny Maria Theresia und ihr Kammerheizer (1869), jež poskytovaly možnost bohaté výpravy a kostýmů. Některé hry zůstaly pouze v rukopisu a jejich provedení nebylo zjištěno. Podle nekrologu v Neue Freie Presse se M. mohl jako autor nejlépe uplatnit v retrospektivách a starších historických námětech, „jsa ještě zcela člověkem předbřeznového období“. M. byl ve Vídni znám a vážen, též pro příjemné a vlídné chování ve složitých divadelních poměrech. Jeho prózy byly povětšinou ceněny výše, než práce dramatické.

Pseudonymy a šifry

J. M.

Hry

Die Gefälligen, Theater in der Josefstadt, 1840; Die Zebrahaut, h: E. Titl, StD 1841; Wahrheit und Täuschung oder Die Nebelkappe, ein Märchern mit Gesang, h: K. Binder, tamtéž 1841; Das grüne Band, další autoři: K. Elmar, H. von Levitschnigg, J. G. Seidl, F. X. Told, J. N. Vogl, h: F. Suppé, tamtéž­ 1842; Der Hexenmeister, tamtéž 1843; Das verlorene Gedächtnis, h: K. Binder, tamtéž 1844; Die Beiden Narren oder Der Bettler vom Hohen Markt in Wien, tamtéž 1844; Der Tambour der Garde, dle É. G. Saint Hilaire, h: E. Titl, Theater an der Wien 1846; Hier ein Schmidt, da ein Schmidt, noch ein Schmidt und wieder ein Schmidt, tamtéž 1847; Eine Judenfamilie (části: Der Bünkeljude, Der Börsenspekulant, Die alten Leute, Der Weihnachtsabend), tamtéž 1859, čes. s tit. Židovská rodina, p: E. Pešková, Letní divadlo ve Pštrosce 1870, t. 1874; Eine Gemeinde, Theater an der Wien 1860; Der Schwindler, h: F. Suppé, tamtéž 1861; Ohne Heirat (též jako Schluß ohne Heirat), Carltheater Wien 1862; Ein junger Drache, h: J. Hopp, Divadlo na Vídeňce; Das Wollgeschäft, Carltheater Wien 1862; Das Herz hat Recht, Theater in der Josefstadt 1865; Ein Lehrer zur Zeit Josephs des Zweiten, tamtéž 1867; Maria Theresia und ihr Kammerheizer, Pest 1869.

Překlad

Das Lustspiel auf der Brücke, t. in Taschenbuch für das Theater in der Leopoldstadt (Wien) 25, 1838, s. 211–250.

Prameny

Wiener Stadt- und Landesarchiv: záznam o úmrtí, dle sdělení E. Offenthaler. AMP: Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (sestra Antonia Mirani, *1813); Aufnahmsbogen einheimischen Elternlosen 1846, č. 227, krabice 190.

AUK: Katalog studentů Akademického gymnázia v Praze 1811/12–1816/17; Sbírka rukopisů, sign. 8290, rkp. hry Eine Luftreise in Jahre 1896 oder Liebes-Abentheuer eines Chinesen.

ÖNB: hudební oddělení, partitury hudeb k M. hrám (K. Binder: Das verlorene Gedächtnis; Wahrheit und Täuschung oder Die Nebelkappen, J. Hopp: Ein junger Drache, A. Müller: Maria Theresia und ihr Kammerheizer).

SOkA Karlovy Vary: fond Městské divadlo, cedule společnosti J. Lutze a J. Zieglera 28. 5. 1860 Eine Gemeinde, 3. 6. 1860 Eine Judenfamilie, Karlovy Vary.

Literatura

J. K. Chmelenský: Teisingerovo české divadlo v Praze, Česká včela (Praha) 1, 1834, s. 208, 214; nesign. [F. L. Graf von Schirnding]: Österreich im Jahre 1840. Staat und Staatsverwaltung, Verfassung und Cultur, Leipzig 1840, s. 318; Bohemia (Prag) 16. 4. 1841 (Die Zebrahaut), 10. 7. 1842 (Das grüne Band), 29. 1. 1860 (Eine Judenfamilie), 31. 8. 1874 (Maria Theresia und ihr Kammerheitzer); Květy (Praha) 9. 7. 1842; Camellien. Vaterländisches Album (Prag–Wien) 2, 1841, s. XLIII; Der Wanderer (Wien) 21. 8. 1844 (Die Beiden Narren oder Der Bettler vom Hohen Markt in Wien); Almanach für Freunde der Schauspielkunst auf das Jahr 1845, 1846, s. 340; 1849, s. 279; 1852, s. 400; 1853, s. 353; 1862, s. 263; Der Humorist (Wien) 6. 10. 1846 (Der Tambour der Garde), 1. 1. 1851, 25. 3. 1851, 8. 4. 1851, 23. 4. 1851, 11. 3. 1855; Wiener Zeitung 18. 3. 1855; Morgen-Post(Wien), 18. 11. 1856, 5. 12. 1856; Jörgel Briefe (Wien) 31. 10. 1859●; nekrology: Neue Freie Presse (Wien) 2. 10. 1873; Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 3. 10. 1873●; Moravská orlice (Brno) 30. 12. 1874; V. Žížala-Donovský: Divadelní táčky, Národní listy (Praha), 25. 11. 1880; Kronika divadla v Čechách, Z pozůstalých spisů J. J. Stankovského dopsal J. L. T[urnovský], Praha 1882, s. 67, 68; A. Vachata: České divadlo ve Vídni. Po stopách jeho vývoje, Národní listy (Praha), 12. 8. 1912; K. Goedeke: Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung, 2. vyd. Dresden 1919, Heft 31, Bd. 12, 1–11, s. 301, 361 [šifra J. M., chybné datum †]; G. Herzog-Hauser: Therese Mirani, Neue Freie Presse (Wien), 17. 4. 1925; Vondráček I., s. 451–52, 454; A. Bauer: Das Theater in der Josefstadt zu Wien, Wien–München 1957, s. 124, 226 [soupis repertoáru 1855], 259; F. Hadamowsky: Wien. Theater-Geschichte III, Wien 1988, s. 655; A. Estermann: Die deutschen Literatur-Zeitschriften 1815–1850. Biographien, Programme, Autoren, München–London–New York–Paris 1991; G. Marinelli-König: Die Böhmischen Länder in den Wiener Zeitschriften des Vormärz I (1805–1848), Wien 2011, s. 408–419, 794–796.

Kosch Th, Malý, ÖBL (chybně †), Rieger, Wurzbach

Vznik: 1. 2. 2016