Na českých cedulích psán Jindřich. Příbuzný tanečnice Kathariny V., která s ním přišla 1858 do pražského StD. ředitel F. Thomé je přivedl zdivadla v Královci [Königsberg, Kaliningrad] ve Východním Prusku v červnu 1858. V. byl angažován do dubna 1860 jako sólista a baletní mistr. Jeho umělecká dráha po odchodu z Prahy není známa.
V Praze vystoupil poprvé 11. 6. 1858, když po činoherním večeru zatančil s Katharinou Pas de deux a Grand pas grotesque. Jako choreograf je uveden 21. 6. 1858 (Donizetti: Die Templer auf Sidon [La Favorita]). V souboru měl další tři sólisty (Vogelovou, Rokschovou a Holzbauera), 15 tanečnic, 5 tanečníků a 8 elévů. Vedle Kathariny byla jeho častou partnerkou tanečnice Rokschová, která přišla též zKrálovce. Největší podíl na V. repertoáru mělo přes 50 tanečních aranžmá, zpravidla přímo předepsaných v operách, operetách a činohrách (Matrosentanz, Lortzing: Czar und Zimmermann; Kozácký tanec, Gogol–Frič: Taras Bulba; Elfentanz, Raimund: Der Diamant des Geisterkönigs; Zigeunertanz, Meyerbeer: Die Hugenotten ad.), či zařazovaných do různých představení jako doplňky a exhibice bez vztahu k ději. Např. variační pas seul, pas de deux a pas de trois byly vkládány do oper i činoher (Flotow: Alessandro Stradella, Meyerbeer: Robert der Teufel, Donizetti: Die Braut von Lammermoor, Tyl: Jiříkovo vidění), podobně jako oblíbené tzv. národní tance (Bolero, Auber: Die Stumme von Portici; Czardas, W. Friedrich: Ein weisser Othello; Pas de hongrois, Halévy: Die Jüdin).
V. také tančil v baletech, pantomimách a divertissementech. Během necelých dvou let nastudoval a zčásti též provedl celkem 9 samostatných jednoaktových prací, většinou dějových (1 balet, 3 baletní divertissementy, 2 mimické divertissementy, 2 pantomimy). Děj žertovného baletu s hudbou kapelníka StD E. Tauwitze Polka vor Gericht se odehrával v současné Paříži. Romanticky exotický, mimický divertissement Die Peri oder Ein orientalischer Traum (2 obr.) byl fragmentem Burgmüllerova baletu La Péri. Pantomima Vodní žínka vltavská (1860 jako Venkovské námluvy aneb Ošizený ženich) vycházela zkouzelných her, frašek i pantomim, uváděných pod různými názvy v StD už od roku 1804 (Moldau–Nixe). Saint-Léonův Der Postillon und die Marketenderin [Markytánka] s Pugniho hudbou, k němuž se V. vrátil, byl proveden už 1855 při hostování K. Lannerové z Vídně. V mimickém divertissementu Des Maler’s Traumbild vystoupil V. při své benefici v dubnu 1860 v hlavní roli malíře Lorenza v Praze naposledy. Jeho nástupcem se stal V. Reisinger, který některé jeho tituly ve své úpravě zopakoval (Polka před soudem, Markytánka ad.). V. udržel nepočetný pražský ansámbl na dobré úrovni, ale malá prestiž oboru a nedostatek finančních prostředků, které v té době spotřebovávala stavba letní budovy Novoměstského divadla, mu nedovolily uvést velké baletní dílo.
Katharina V. (nar. 31. 5. 1839 v Darmstadtu, pozdější hraběnka de Beroldingen), která byla sólistkou souboru StD od Velikonoc 1858 do května 1859, mohla být V. sestrou, neteří nebo dcerou. Vedle V. byl jejím partnerem tanečník Holzbauer. Vytvořila hlavní role v samostatných baletních programech ve V. choreografii (např. Kolumbina a Marie, Die Polka vor Gericht, česky Polka před soudem aneb Všichni tancují; Lejla, Die Peri oder Ein orientalischer Traum; Marie, Der Postillon und die Marketenderin), tančila němé postavy v operách (Helena–přelud, Meyerbeer: Robert der Teufel, Fenella, Auber: Die Stumme von Portici) a vystupovala v meziaktních tancích. Předvedla také ukázku z Taglioniho a Schneitzhöfferova baletu Sylfida a tance z repertoáru Pepity de Oliva (La Madrillena, La Gitana, El Ole, El Jaleo de Xeres). Její odchod z Prahy dával tisk do souvislosti s nedostatečným využitím a zanedbáváním baletu ve StD.
Choreografie (výběr)
1858: Die Polka vor Gericht, 1859 česky Polka před soudem aneb Všichni tancují, kom. balet, libr. a ch: H. Vogel, h: Tauwitz, též role Studenta Charlese; Die Brautfahrt (Pas de deux, Pas de trois comique, Phantasie–Polka, Ländler, Komische Polka), kom. baletní divertissement, též role Arlequina a Pfiffiga, 1859 jako Vodní žínka vltavská, 1860 jako Venkovské námluvy aneb Ošizený ženich, pant., libr. a ch: H. Vogel, h: Kauer [?], též role Arlequina a Čamrdy; Der Postillon und die Marketenderin, balet, libr.: Saint-Léon, ch: H. Vogel, h: Pugni, též role Jeana; 1859: Dienstbotenwirtschaft, meziaktní pantomima, libr. a ch: H. Vogel, h: ?; Die Peri oder Ein orientalischer Traum (La Péri), mim. divertissement, libr.: Gautier, Coralli, ch: H. Vogel, Burgmüller, též role Šejka Achmeta; Des Maler’s Traumbild, mim. divertissement, libr. Perrot, ch: Vogel, h: Pugni, též role malíře Lorenza; Die vier Jahreszeiten, baletní scéna z Verdiho opery Die sizilianische Vesper, dávaná i samostatně, též role Zephyra a Bacchuse; 1860: Tanz-Divertissement (Grand Pas de deux, Mazurka, Walzer, Tarantella, Chinesentanz), tan. divertissement, ch: H. Vogel, h: ?
Prameny a literatura
Cedule StD 1858–60, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1860, s. 12, 20, 22, 30, 61, 62; 1861, s. 22, 60; Teuber III, s. 533, 865; Genealogisches Taschenbuch, Gotha 1906, s. 314 [Katharina]; L. Novák: Pásmo vzpomínek, 1941, s. 37; Kittl: Opera StD 1824–62; Laiske: Dramaturgie; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 55–57. • Ulrich 1997 [Katharina].
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 605–606
