Psán též Wollanek, Wohllang, Anton. Syn hudebníka („ludimagister“) v Jaroměři. Do Prahy přijel 1781 studovat filozofii, brzy se však věnoval hudbě a divadlu. Byl dobrým instrumentalistou a uplatnil se zprvu jako houslista u sv. Vojtěcha, v 90. letech jako varhaník na Vyšehradě, od 1. 2. 1801 do 31. 12. 1816 jako ředitel kůru v kostele sv. Petra na Novém Městě.
Má se za to, že spolupůsobil ve Vlastenském divadle již v Boudě (1786–89). Od 1790 byl kapelníkem osmnáctičlenného orchestru a skladatelem zpěvoher ve společnosti V. Mihuleho, která hrála ve Vlastenském divadle v domě U Hybernů. Ve stejné funkci tam pokračoval od 1793 u ředitele F. Vasbacha. V období Gramsova ředitelství byl zprvu kapelníkem sám A. Grams a V. působil od 1794 krátce u F. Spenglera v Nostitzově divadle. 1797 se však k orchestru Vlastenského divadla U Hybernů vrátil a stal se u ředitele J. Stentzsche alespoň korepetitorem. Odešel s ním také do Lipska. Odtud se opět vrátil do Vlastenského divadla hrajícího na Malé Straně a setrval v souboru i po sloučení se StD za ředitelů Guardasoniho a Liebicha do 1811, kdy byla malostranská scéna zrušena.
Z jeho zpěvoher se žádná nedochovala, známe pouze údaje o provedení. Zachovaly se zato některé kompozice k baletům a pantomimám, a to v klavírních úpravách tištěných (balet Die Spanier in Amerika, 1798?) nebo rukopisných (např. balet ke korunovaci Leopolda II. 1792, tančený na Pražském hradě příslušníky pražské šlechty). Šlo o skladby suitové formy, baletní divertimenta, jejichž vyvrcholením bylo zpravidla velké závěrečné rondo s efektní gradací. Jednotlivé epizody rondové formy byly podkladem sólových evolucí; V. balety nebyly tedy dějovými kompozicemi noverrovského typu. Některé známe jen podle jména (Die Räuber, Der Zeichenmeister, Der Jahrmarkt von Neapel, Die Hochzeit auf dem Lande).
V. skladby se poměrně dlouho udržely v pražském repertoáru; ještě 1825 se hrála ve StD s jeho hudbou pantomima L. Pfeiffera Der Schiffbruch an der Küste Nukahiva a v září 1827 hostovala vídeňská skupina tanečníka J. Fenzla v Praze s baletní pantomimou Timur, der Tartaren Chan s V. hudbou. Jeho práce pronikly i mimo Prahu. Ředitel Mihule uvedl v Norimberku 1795 pantomimu Arlequins Zauberflöte; ve vídeňském Theater in der Leopoldstadt se hrály balety Der Steinhauer oder Das nächtliche Rendez-vous, Die Judenhochzeit von Nikolsburg (oba 1809), Der lahme Dorfbarbier (1810), Der Bauernschmaus oder Der lahme Bettler mit geraden Füssen (1812); v Pešti byl 1804 uveden trojdílný balet Das Kosakenlager oder Der Raub der russischen Braut, 1820 balet Das Dorfkonzert in Tirol a ještě 1839 Das Abendstündchen in Tirol oder Der Quäker. V Brně byla 1814 na programu pantomima Joh. Heisse Der Talisman s V. hudbou. Kromě skladeb určených pro divadlo komponoval V. také tance a vydával klavírní úpravy oblíbených částí oper. Patřil k plodným domácím autorům tohoto období.
Práce pro divadlo
Zpěvohry (nedochované): Die Masquerade im Serail oder Die grosse Löwenjagd, t: Heimbacher, čes. 1. 1. 1793 StD, 6. 1. 1793 jako Přestrojení v serailu aneb Veliký lov na lvy; Der Schusterfeierabend, t: ?, 31. 12. 1793 divadlo U Hybernů, čes. 8. 12. 1796 jako Ševcovský svatvečer [Laiske]. • Baletní hudba (dochovaná): Rkp v ČMH: Ballet. Welches bei der Königl. böhm. Krönung Leopolds des II. in dem ständischen Salle von hoher Noblesse getanzt wurde, per il Clavicemballo, sign. XVII C 3; Ballo Il Amore Paterno, sign. XX E 2; Balletino per il Clavi-Cembalo, sign. VII C 192; Balletino per il Clavi-Cembalo, sign. XXVI C 109; Ballo „Die Tyroller“ per il Clavi-Cembalo, sign. XXVI C 110. – Die Spanier in Amerika, balet, 2 jedn., kl. úprava, tisk Leipzig [1798?].
Prameny a literatura
Catalogus logicorum 1781, sign. M 32, Catal. audit. fak. matemat. 1781, sign. M 35, Archiv UK. – Matrika zemřelých fary u kostela sv. Petra, sign. PE Z 6, 30. 11. 1798 [smrt půlročního syna], Archiv hl. m. Prahy. – Der Schusterfeierabend, cedule představení U Hybernů 31. 12. 1793, LA PNP. – Arlequins Zauberflöte, cedule představení 20. 7. 1795, Norimberk, Stadtbibliothek, sign. Nor 1325 2°. – Der Schiffbruch an der Küste Nukahiva, cedule představení baletu L. Pfeiffera 12. 11. 1825 StD, NMd. • Theater-Kalender [Gotha] auf das Jahr 1792, s. 302; 1793, s. 165; 1798, s. 249; Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag, 1796, s. 138, 149; Allgemeines europäisches Journal [Brünn] 1797, s. 195; Allgemeine deutsche Theaterzeitung, Brünn 1797, s. 38; Almanach für Theater […] [Berlin] 1807, s. 351; 1808, s. 239; 1809, s. 161; 1812, s. 325; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1808, s. 15; 1809, s. 21; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 1814, č. 64, s. 254; J. Kádár: Abudai és pesti német színészet törtenette 1812-ig, Budapest 1914, s. 127; J. Plavec: František Škroup, 1941; K. M. Pisarowitz: Böhmens erster Balletkompositeur, Prager Wochenschau 1942, leden, s. 8; J. Racek: Česká hudba, 1953; DČD II; Laiske: Dramaturgie; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995], sv. I, s. 523. • Gerber; Dlabač; Fétis; Wurzbach; Mendel; Eitner; ČHS.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 609–610
