Provd. Dubovcová. Žačka E. Fuchsové-Lehotské v Bratislavě. Angažmá: sólistka v Bratislavě 1947/48, další kariéru zasvětila Brnu, kam přišla na pozvání I. V. Psoty, a v letech 1948–76 úspěšně ztvárnila postavy klasického repertoáru, osobitě tančila role v současných baletech, především uplatnila svůj smysl pro dramatický výraz v choreografiích L. Ogouna, např. Ninette v Baladě o námořníkovi (1962), Svědomí v Hirošimě (1963), Smrt v Leningradské symfonii (1966) a inscenacích P. Šmoka (Panna Maria v Glagolské mši, 1969). Dokladem její všestrannosti byla řada rolí, např. Polovecká dívka v Poloveckých tancích (1947, 1952), Zobeida v Šeherezádě (1952), Zlá sestra v Popelce (1953), Zarema v Bachčisarajské fontáně (1953), Odilie (1955) a Odetta (1966) v Labutím jezeře, Belle Epine v Princi ze země pagod (1959), tit. role v Signorině Gioventù a Nikotině (1959), Dívka v Podivuhodném mandarínovi (1960), Balerína v Petruškovi (1965), Aegina ve Spartakovi (1975). Pedagogicky působila v Baletní škole I. V. Psoty při ND Brno 1967–92, byla pedagožkou a choreografkou družstva moderních gymnastek v Brně 1990–92 a rakouském St. Pöltenu 1992–96. Cena ČLF 1965 za roli Baleríny v Petruškovi a 1975 za roli Aeginy ve Spartakovi. 1993 jí byla udělena cena Intergramu Senior Prix. Manželka Juraje Dubovce.

Literatura

Dufková, E.: Malé memoáry, Brno, Ryšavý 1997. • ED: Gratzerová Kateřina in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • Vašut, V.: Kateřina Gratzerová, Taneční listy 1976, č. 2/příloha

Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 84–85