Dcera spisovatele, překladatele a žurnalisty V. Vávry (pseud. J. Sl. Haštalský) a spisovatelky K. Vávrové; manželka plzeňského divadelního historika a kritika J. Schiebla, pod jehož jménem později vystupovala (sňatek v Plzni 18. 8. 1879).
Po několika zkušebních vystoupeních v úlohách Aninky (Weber: Čarostřelec) a Mařenky (Smetana: Prodaná nevěsta) byla přijata od prosince 1871 do PD. 1. 5. 1875 dostala od staročesky orientovaného ředitele J. N. Maýra výpověď, údajně pro žurnalistickou aktivitu svého otce na straně mladočechů, po otřesu v souboru, způsobeném sebevraždou propuštěného tenoristy J. Součka, však byla krátce nato přijata zpět. Jistou roli při jejím uplatnění sehrála patrně i konkurenční pozice nově příchozí T. Boschettiové, která začala ovládat subretní obor. 1877 se V. rozhodla pěveckou dráhu ukončit, z existenčních důvodů však znovu nastoupila 1878–79 do angažmá u společnosti P. Švandy st. ze Semčic, působící v Plzni a na zájezdech. V Plzni vyučovala zpěvu a překládala francouzskou beletrii pro české časopisy. Od 1871 koncertovala, nejednou za účasti B. Smetany.
Už při vystoupení pro angažmá v PD 15. 4. 1871 zaujala dobře školeným hlasem, přirozenou a živou hrou a půvabným subtilním zjevem. Její soprán měl výšky zvučnější než hloubky, dobře znějící mezza voce, dobrou intonaci a zřetelnou výslovnost, kterou V. uplatnila i v mluvené próze. Smetana s ní nastudoval roli Mařenky ještě před jejím angažmá v PD. V této podobě, kterou skladatel považoval za optimální, byla Mařenka naivní, lyrickou venkovskou dívkou, jednající spontánně a bezprostředně vyjadřující své city. Poezii a jemný rozmar dodávala V. také chlapeckým rolím, do nichž byla obsazována pro svou drobnou postavu (Romeův panoš, Gounod: Romeo a Julie; Páže Oskar, Verdi: Maškarní ples; Gemmy, Rossini: Vilém Tell). Její komické dívčí typy (např. Anička, Nicolai: Veselé ženy windsorské) měly humor a mírnou ironii, uplatňovanou zejm. v operetním repertoáru. V operetních rolích anticipovala osobité umění generačně mladších subret M. Laušmannové a H. Cavallarové.
Role
V PD: 1871, vše j. h.: Aninka (Weber: Čarostřelec), Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta); 1872: Marie (Donizetti: Marie, dcera pluku), Limonie (Suppé: Žádný muž a tolik děvčat), Gregorina (Offenbach: Sněhulák), Helena (Suppé: Dívčí ústav), Romeův panoš (Gounod: Romeo a Julie), Marcela (Grisar: Zahradníkův pes), Annina (Verdi: La Traviata), Páže Oskar (Verdi: Maškarní ples), Vltavka (Rozkošný: Svatojanské proudy), Karolina (Cimarosa: Tajné manželství); 1873: Liduška (A. Čech [Demelli]: Ostří hoši), Gemmy (Rossini: Vilém Tell), Blaženka (Skuherský: Rektor a generál, prem.), Effie (Adam: Sládek prestonský), Nicetta (Hérold: Souboj), Paquerette (Brandl: Probuzený lev), Paní Bohatá (Nicolai: Veselé ženy windsorské), Henrietta (Auber: Zedník a zámečník), Isabella (Jonas: Javotte); 1875: Jenny (Boieldieu: Bílá paní, jen prem.), Gorislava (Glinka: Ruslan a Ludmila); 1876: Zuleika (Suppé: Fatinica), Bělča (Suppé: Žádný muž a tolik děvčat, jen prem.); 1877: Inez (Verdi: Troubadour), Ursula (Auber: Černé domino), Princ Rafael (Offenbach: Princezna trebizondská). • Ve Švandově společnosti: 1878/79: Kněžna (Dvořák: Šelma sedlák, Plzeň); Marie (Donizetti: Marie, dcera pluku, Plzeň); Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta, Plzeň, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Chrudim); Siebel (Gounod: Faust, Hradec Králové); Aninka (Weber:Čarostřelec, Chrudim), Gaston (Brandl: Probuzený lev, Chrudim).
Prameny a literatura
Národní listy 19. 4. a 18. 11. 1871; 3. a 27. 7. 1873; 2. 5. 1875; 21. 4. 1876; 7. , 24. 2. a 4. 8. 1978; Hudební listy 2, 1871, s. 66 [Hostinský]; Pokrok 21. 4. 1871; Politik 24. 4. 1873 [Hostinský]; H. Palla, Pilsner Reform 8. 2. 1879; Divadelní listy 3, 1882, s. 207; J. Arbes: J. N. Maýr [1889], přetisk in: Z divadelního světa, 1958; Plzeňské listy 22. 4. 1910; Divadlo 3, 1905, sv. 2, s. 341; 8, 1910, s. 373; A. Špelda: Plzeňská zpěvohra v starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; Bartoš: PD opera; 100 let českého divadla v Plzni 1865–1965, Plzeň–Praha 1965; PD 1862–83. • ČHS; NDp.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 595–596