Psána též Valtrová, Waltrová. Školil ji A. Berger, baletní mistr ND, a nechal ji vystupovat už jako žačku baletní školy. 1890–1903 působila v ND jako sólová tanečnice. Byla obsazována především do tanců v operách, operetách a činohrách, jichž nastudovala více než dvě desítky (např. Dvořák: Jakobín, Smetana: Prodaná nevěsta, Tyl: Strakonický dudák, Joh. Strauss: Netopýr, provedla tanec horalů v Moniuszkově Halce, cikánský tanec v Rozkošného opeře Satanella, ruský tanec v Nápravníkově opeře Dubrovský, španělský tanec v Bizetově Carmen, tanec motýlů ve výpravné pohádce E. Pohla Sedm havranů, velké balábile ve féerii Cesta kolem světa za 80 dní podle J. Verna). K jejím rolím v baletech patřil Otrok (Delibes: Sylvia, víla Dianina, 1888), Španělka v Bayerově Královně loutek (1891), Jarmila a Jadwiga v Delibesově Coppélii (1893), Fatima v Kàanově fantastickém baletu Bajaja (1897), Prodavačka ryb Lysarda v Davidově parodické pantomimě Kamenný host (1899) ad. Pro svůj živý projev a půvabný zjev patřila v ND k tanečnicím s velkou perspektivou; již 1893 však utrpěla při představení Angerova baletu Štědrovečerní sen vážný úraz, který ovlivnil její uměleckou dráhu. Pro opakované zdravotní potíže byla 1903 penzionována. 1905 krátce vystupovala v Berlíně, ale po dalším zranění musela divadlo definitivně opustit. Žila pak v bídě a trpěla psychickými depresemi, jež snad byly příčinou její sebevraždy.
Prameny a literatura
Cedule ND 1890–1902, NMd. • Národní listy 5. 8. 1922 (večerní vydání); ND po 1883.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 593
