V českých pramenech psána Šikanedrová. Praneteř Emanuela Sch. (1751–1812). Nejstarší dcera Emanuelova synovce, herce a dramatika Carla Josepha Sch. (1773–1845), narozená v jeho prvním manželství. S otcem, který odešel z Idrije nejpozději 1802, vystupovala v brněnském městském divadle již od 1808 v dětských i dospělejších rolích. 1817 debutovala ve vídeňském Theater in der Leopoldstadt jako sboristka i sólistka; členkou sboru tam byla i její mladší sestra Karoline; 1817–28 byla Antonie označována jako „starší“. 1. 5. 1819 vystoupila poprvé v pražském StD a od následující sezony byla angažována a hojně zaměstnávána v hereckých i pěveckých úlohách až do penzionování v květnu 1849. Do konce života zůstala v Praze.
Sch. se neprovdala. 1828 se jí narodila nemanželská dcera Karolina Marie Ritterová (v matrice psána Pitterová), jejímž otcem byl Jan Ritter z Rittersberku. V rodině Sch. vyrůstala jako schovanka. Mateřství bylo Antonii Sch. přiznáno a stvrzeno místodržitelským dekretem až 1857. Karolina se stala herečkou. Jako ‚kleine Ritter‘ [malá Ritterová] vystupovala od 1838 v dětských rolích ve StD, pak působila jako Ritterová v Augsburgu a 1850 hostovala s augsburským divadlem ve StD. 1850/51 hrála v Linci pod jménem Karoline Sch. a tohoto příjmení užívala 1854–58 v Lublani, v Sibiu [Hermannstadt], Brašově [Kronstadt] a v Oravici [Oraviczabánya]. Převzala je i její nemanželská dcera Marie (nar. 1858), sboristka německého divadla v Praze, a Mariiny nemanželské dcery, z nichž Eleonora (nar. 1883) rovněž vystupovala v divadle.
Sch. byla všestrannou divadelní umělkyní a uplatňovala se v činohře, opeře i pantomimě. Ve Vídni byly jejím oborem vesnické dívky a také v Praze debutovala 1819 jako Liesel (E. Schikaneder–Haibel: Tyroler Wastl). Ještě několik sezon u dívčích rolí zůstala, ale brzy tíhla k oboru komických starých a matek, později i matek seriózních. V hudebním divadle byly jejím nejvlastnějším polem vídeňské lokální frašky a kouzelné hry, v nichž vystupovala téměř obligátně jako Fortuna (Nestroy–Ad. Müller: Der böse Geist Lumpacivagabundus,1826), Lindana (Bäuerle–h: ?: Fee Lindane, 1830) nebo Anastasia (Th. Krones–Drechsler: Sylphide, 1835). Na počátku své dráhy byla však obsazována i v opeře, např. jako Marcelline (Mozart: Die Hochzeit des Figaro, 1826), Sicorax (Spohr: Faust, 1826), Bertha (Boieldieu: Das Rothkäppchen, 1830) nebo Gertrude (Meyerbeer: Margarethe von Anjou, 1831). 1841–43 byla oficiálně vedena i v soupisu operních zpěvaček. V lokálních fraškách byla úspěšná do konce své divadelní dráhy. Ve 30. letech hrávala i česky (1834–39 asi 10 rolí), zejména v činohrách a v přeložených hrách se zpěvy, např. Čarodějnici (Raimund–Drechsler: Diamant krále duchů, 1834), Paní Kordulu (Nestroy, úpr. Tyl–Ad. Müller: Enšpígl, 1838) nebo Krasankovou (Meisl–Volkert: Strašidlo na baště, 1839). Český text zcela nezvládala a její jazykové nedostatky se občas stávaly předmětem extemporování partnerů. Její předností byly vyvážené herecké a pěvecké schopnosti a všeobecná hudebnost, sotva však mohla soupeřit s hlasovými kvalitami sopranistek virtuózního zaměření.
Role (zpěvoherní ve StD)
1819: Liesel (E. Schikaneder–Haibel: Tyroler Wastl); 1819–24: Žena hospodského (Catel: Die vornehmen Gastwirthe), Lorezza (Boieldieu: Johann von Paris), Junghanns (Ant. Fischer: Das Hausgesinde), Gertrude (Weigl: Die Schweizerfamilie), Laura (Grétry: Blaubart), Paní Thomasová (Gaveaux: Der kleine Matrose), Marzelline (Mozart: Die Hochzeit des Figaro), Kunigunde (Perinet–W. Müller: Die Schwestern von Prag), Gertrude (Rösler: Elisene, Prinzessin von Bulgarien); Luise (Cherubini: Der Wasserträger); 1826: Johanna (Bäuerle–Ad. Müller: Prag, Paris, London und Constaninopel), Clara (Perinet–W. Müller: Das neue Sonntagskind), Mad. Feydum (Meisl–W. Müller: Fee aus Frankreich), Zoraide (Raimund–W. Müller: Der Barometermacher), Fisperl (Bäuerle–Drechsler: Gisperl und Fisperl), Sicorax (Spohr: Faust); 1827: Luzia (Rossini: Die diebische Elster); 1829: Ulrike Rollberg (Auber: Der Schnee), Margarethe (Boieldieu: Die weisse Frau), Margareth (Ant. Fischer: Das Hausgesinde), Marta (Raimund–W. Müller: Alpenkönig und Menschenfeind), Heloise (Bäuerle–h:?: Ein Graf mit Millionen); 1830: Kreusa (Gieseke–h: ?: Der travestirte Aeneas), Antimaina (Raimund–Drechsler: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär), Bertha (Boieldieu: Rothkäppchen), Die Wahrheit (Lembert–Ad. Müller: Fortunats Abenteuer), Lindane (Bäuerle: Lindane oder Die Fee und der Haarbeutelschneider), Enta z Welkova (Auber: Sníh); 1831: Baronka (Hérold: Marie oder verborgene Liebe), Gertrude (Meyerbeer: Margarethe von Anjou); 1832: Donna Petronella (čes., P. A. Wolff– Weber: Preciosa); 1835: Henriette (Gleich–h: ?: Der alte Geist in der modernen Welt), Fortuna (Nestroy–Ad. Müller: Der böse Geist Lumpacivagabundus), Anastasia (Th. Krones–Drechsler: Sylphide), Lidunka (Raimund–Drechsler: Dívka z čarovných krajů); 1836: Adverson (Auber: Die Ballnacht), Čarodějnice (Raimund–Drechsler: Diamant krále duchů), Lízinka (Bäuerle–A. Bayer: Kacafírek Ferina); 1837: Mendozza (Auber: Němá z Portici); 1838: Paní Kordula (Nestroy, upr. Tyl–Ad. Müller: Enšpígl aneb Každou chvilku nějaké čtveráctví); 1839: Paní Krasanková (Meisl–Volkert: Strašidlo na baště).
Prameny a literatura
Datum nar. 1804, které by vyplývalo z některých pražských dokladů (evidence pražských domovských příslušníků), zřejmě neodpovídá skutečnosti, stejně jako údaj v úmrtní matrice, že zemřela 1868 v 61 letech. – Matrika narozených fary u kostela sv. Apolináře, Archiv hl. m. Prahy, sign. AP N 8, 11. 12. 1828 [rodný záznam Karoliny Sch., roz. Pitterové, odtud místo narození Antonie Sch.]. – Matrika zemřelých fary kostela u sv. Štěpána, Stát. oblast. archiv Praha, sign. Zi 1854–1873, X, 31. 7. 1868. – Dědické spisy J. Rittera z Rittersberka z r. 1841, LA PNP, pozůstalost rodiny Rittersberků. – Penzijní fond sólistů zemských divadel Praha, Národní archiv (dříve SÚA), fond ND. – Cedule StD v Praze 1824–49, NMd. – Martinec: Journal. • Allgemeine Theaterzeitung [Wien], 1820, s. 300; Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde [Wien], 3. vyd. Lembert, 1821; Allgemeiner deutscher Theater-Almanach, Braunschweig 1822; Allgemeine Theater-Zeitung [Wien] 19, 1826, s. 575; Allgemeine musikalische Zeitung [Leipzig] 38, 1836, sl. 780; Teuber III, s. 55, 328, 361, 863, 865; Personalstand Leopoldstädter Theater 1817–30, in: F. Raimund: Sämtliche Werke 5, Wien 1925, s. 961n.; Kittl: Opera StD 1824–62; Vondráček II.; E. Grunsteidl: Die Geschichte des Linzer Landständischen Theaters im 19. Jahrhundert, dis. univ. ve Vídni 1970. • NDp; ÖBL [Sch. Josef Karl].
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 467–469
