Psán též Raphael, Raffael. Byl synovcem Ignáce Václava R. (16. 4. 1762 Mnichovo Hradiště–23. 4. 1799 Vídeň), člena divadelního orchestru v Pešti a autora blíže neznámých baletů (mj. Das Veilchenfest) a melodramů (mj. Virginia). Otec kapelníka a skladatele operet Františka (Franze) R. (1816 Brno–19. 4. 1867 Štýrský Hradec), který na konci 50. let 19. stol. působil v Olomouci.
R. pocházel z rodiny žambereckého kantora. Vystudoval hru na kontrabas v Praze a jako dobrý hráč byl doporučen do Brna, kde se asi od 1814 uplatňoval v městském divadle. Záhy se obrátil k sólovému zpěvu a již 1814 se stal třetím basistou v souboru ředitele F. J. Korntheuera, přičemž vystupoval i v činohře a komponoval. 1815 ho po svém nástupu převzal do svého brněnského souboru i ředitel H. Schmidt. Roku 1828 zpíval v Breslau ([Wrocłav], Sarastro, Mozart: Die Zauberflöte, Leporello, Mozart: Don Juan, Kaspar, Weber: Der Freischütz). V dalších letech se objevuje v okruhu střední a severní Moravy a v přilehlých regionech, v závislosti na pohybu společností, jichž byl členem. Protože se v jedné lokalitě mohlo vystřídat v sezoně i více společností, je jeho působení nepřehledné. 1835 byl sbormistrem v brněnském městském divadle za ředitele H. Schmidta, kde řídil 14 členů mužského a 12 členek ženského sboru. 7. 1. 1837 byl členem společnosti ředitele K. Burghausera v Olomouci, kde byla „ve prospěch pánů Sängera a Rafaela“ uvedena česky Bäuerlova veselohra Přítel v nouzi; 1838–40 je uváděn jako kapelník společnosti, kterou vedl ředitel H. Matte a která hrála v městském divadle v Opavě a v Krakově (v březnu 1840 dirigoval v Opavě Meyerbeerovu operu Robert der Teufel a Belliniho Normu). V Opavě se v seznamu členů souboru objevuje i „Mad. Rafael“. V jiných měsících let 1838 a 1839 je zároveň sbormistrem a 1839 i druhým kapelníkem českých představení v Brně, spolu s J. Hnojilem. 11. 11. 1839 se v Olomouci hrála činohra F. Bluma Der Gallego von Lisabon s jeho hudbou a 1840 je tam R. zaznamenán jako „režisér parodie“. 1842 byl v Brně druhým kapelníkem a správcem knihovny, 1843 se jméno R. objevuje v činohře ve společnosti K. Burghausera v Olomouci (identita osoby nepotvrzena), 1844–46 tam byl R. kapelníkem. Poté opustil Čechy a usadil se v Mariboru, kde rozvinul bohatou činnost v koncertní oblasti (mj. založil smyčcové kvarteto).
Nejsoustavněji lze jeho aktivitu sledovat v Brně, kde patřil k všestranným osobnostem. Jako zpěvák začal 23. 3. 1814 rolí sedláka v Korntheuerově hře podle moravské ságy Božena oder Der Kampf mit dem Lindwurme s hudbou C. J. Schikanedera; pro tuto hru složil a zazpíval českou vložku. Vytvořil též postavu Jakuba mlynáře v prvním brněnském českém zpěvoherním představení 7. 12. 1814 (Weidmann: Strašidlo ve mlejně [Der Bettelstudent], v úpravě Vohankově), k němuž napsal hudbu. Z dalších českých rolí v Brně byla nejvýznamnější (po letech) role Darovína v první české opeře brněnského autora F. Kotta Žižkův dub (1841). Napsal scénické hudby, písně a tance k nejméně šesti německým hrám: 29. 9. 1837 Die falschen Engländer in Goblitz oder Die silberne Hochzeitsfeier (fraška, 2 jedn., t: Ruber), 16. 5. 1838 Der Gutheizige (veselohra, t: F. Hall), 26. 10. 1838 Das Forsthaus oder Der Deserteur aus Liebe (opereta, t: ?), 11. 8. 1839 Glocke und Sporn oder Der schwarze Thurm im Zauberwalde („romantické kouzelné drama s živými obrazy a skupeními“, 3 jedn., t: Walburg), 8. 12. 1839 Ignaz Lader oder Die Fahrt auf der Eisenbahn von Wien nach Brünn (fraška, 2 jedn., t: F. Blum) a 3. 10. 1841 Die Räuber am Fusse der Etna (t: F. Hall).
Vzhledem k neúplným informacím o R. životě se lze jen domnívat, že byl autorem baletu Eisele a Beisele aneb Co dokáže kouzelnictví (2. 5. 1847 ve StD). Není znám jeho event. příbuzenský vztah ke zpěvákovi R. a paní R., kteří 1858–64 vystupovali v českých i německých představeních StD a v zahajovacím představení Cherubiniho opery Vodař v roce 1862 v PD.
Prameny a literatura
Cedule z 26. 10. 1839, Bellini: Norma v Opavě, Morav. zem. archiv Brno. • Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde auf das Jahr 1816, Stuttgart s. a., s. 258; Brünner Theater-Almanach auf das Jahr 1838, s. 7, 12; 1839, s. 5, 6, 19; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1836, s. 205; 1840, s. 393; 1843, s. 79; 1845, s. 246; Teuber III, s. 487, 533, 555, 565, 574, 580, 861; E. Axman: Morava v české hudbě XIX. stol., Praha 1920, s. 11 (pozn.); Bartoš: PD opera; S. Langer: Stručná historie divadla v Olomouci, [1961], s. III/4, rkp. v DÚ [Karel František R.]; DČD II [mj. cedule Strašidlo ve mlejně]; Boženek: Opava, I, s. 80; Laiske-Dramaturgie; J. Trojan: Skladatel první české zpěvohry v Brně, Program Státního divadla v Brně, červen 1990, s. 368–369; J. Trojan: Opera v Brně v první polovině 19. století, Opus musicum 27, 1995, zvl. s. 132; M. Zbavitel: Kalendárium dějin divadla v Opavě, 1995, s. 22, 23; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí, Vlastivědný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352. • Wurzbach; ČHS.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 427–428